V Hongkongu si lidé připomínají masakr na Tchien-an-men, navzdory zákazu

Tradiční vigilii v Hongkongu, který je poloautonomním územím Číny, policie poprvé po 30 letech nepovolila, což vysvětlila obavami z šíření koronaviru. Úřady uvedly, že akci není možné uspořádat, protože by nebyly dodrženy společenské odstupy. Rozhodly tak i přesto, že Hongkong byl nemocí covid-19 zasažen jen minimálně a život ve městě se prakticky úplně vrátil k normálu - otevřeny jsou školy, pláže, bary i salony krásy.

Organizace, která každoroční vigilii v Hongkongu pořádá, vyzvala občany, aby ve 20:00 místního času (14:00 SELČ) rozsvítili po celém městě svíčky. Předseda organizace navíc prohlásil, že aktivisté se i přes zákaz chystají ve Victoria Parku sejít, aby podpořili demokracii v Číně. Podle agentury AP jich na místo dorazilo několik tisíc.

Policie opakovaně přehrávala z megafonů varování, že shromáždění je nepovolené, lidem ale ve vstupu do Victoria Parku nijak nebránila. Ve městě bylo nasazeno na 3000 příslušníků pořádkových jednotek. Ti ale nakonec zasáhli pouze ve čtvrti Mong Kok na poloostrově Kowloon, kde aktivisté blokovali silnici. Zatčeni tam byli čtyři lidé, uvedl list South China Morning Post.

Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná tisíce studentů i dalších občanů. Úřady následně po celé zemi pozatýkaly více než 1600 lidí, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi. O demonstracích se však dosud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno.

"Čínská vláda chce, abychom všichni zapomněli, co se před 31 lety stalo. Tato vláda sama ale celému světu připomíná, že se nezměnila. Je to stejná vláda jako ta, která před 31 lety potlačila pokojné demonstrace," řekl agentuře AP bývalý studentský vůdce Wu-er Kchaj-si, který byl po zásahu na náměstí Tchien-an-men druhým na seznamu nejhledanějších osob sestaveném čínskou vládou. Nyní žije na Tchaj-wanu.

Pevninská Čína jakékoli připomínky zásahu bezpečnostních sil ze 4. června 1989 proti demonstrantům znemožňuje. Náměstí Tchien-an-men dnes střežila policie a obrněná vozidla. Řada čínských disidentů uvedla, že i letos nad nimi úřady před výročím zpřísnily dohled. Některé z nich úřady umístily do domácího vězení a odstřihly je od spojení s okolním světem, sdělily organizace pro lidská práva.

Tchaj-wan v úterý vyzval Čínu, aby se omluvila za krvavý masakr demonstrantů, ke kterému došlo v roce 1989 na pekingském náměstí Tchien-an-men, známém také pod názvem náměstí Nebeského klidu. Čínské ministerstvo zahraničí tuto žádost odmítlo s vysvětlením, že nedává smysl. "Pokud jde o politické nepokoje v pozdních 80. letech, došla Čína k jasným závěrům," komentoval výzvu mluvčí čínské diplomacie. "Skvělé výsledky po založení nové Číny plně dokazují, že cesta, kterou se Čína vydala, je správná," dodal.