Wuchanský virus nahání strach. Jak se Čína poučila z epidemie SARS?

Ačkoli se obě nemoci podobají - SARS i nový virus z Wu-chanu patří mezi koronaviry a napadají plíce - je velký rozdíl mezi tím, jak na ně čínské úřady zareagovaly, píše deník The Guardian.

V roce 2002 Čína existenci onemocnění SARS tajila, a to nejen před okolním světem, ale i před svými vlastními občany. Média nesměla o infekci zveřejňovat žádné zprávy s výjimkou prohlášení vlády, která veřejnost ujišťovala, že není zapotřebí dělat si obavy.

Snaha čínského komunistického režimu potlačovat jakékoli negativní zprávy byla tak silná, že když z Kuang-tungu do Pekingu přijel nakažený cestující, lékaři v hlavním městě neměli tušení, jakou nemocí se infikoval a nechali ho rozšířit nákazu po metropoli.

Lidé v provincii Kuang-tung tehdy ale tušili, že se děje něco nebezpečného. Lékaři, sestry a další zaměstnanci ve zdravotnictví sdělovali svým příbuzným a přátelům, že se nikdy nesetkali s nemocí, která je tak agresivní a tak rychle se šíří. Záměr politického vedení provincie Kuang-tung byl ale jasný: zabránit panice a neodradit zahraniční investory a podnikatele. Kuang-tung si stanovil cíl růstu HDP 12,2 procenta a žádná nemoc ho nesměla zastavit.

Důsledky zatajování existence nového viru ze strany čínských úřadů byly obrovské, ať už co se týče počtu lidských obětí, tak pověsti Číny ve světě. Kdyby Peking svět před novou nemocí včas varoval a sdílel poměrně velké znalosti, které čínští lékaři o příznacích a léčbě choroby již měli, mohly se ostatní země lépe připravit a řadě úmrtí by se předešlo.

Dopady přístupu čínských úřadů k epidemii SARS přiměly Peking k větší otevřenosti. V případě wuchanské nákazy byla o šíření dosud neznámého viru již 31. prosince informována jak Světová zdravotnická organizace (WHO), tak veřejnost.

Počátkem ledna čínští vědci původce choroby identifikovali jako nový typ koronaviru a poskytli zbytku světa jeho genetickou sekvenci. Tyto kroky byly klíčové pro efektivní celosvětovou reakci na šířící se nákazu. Ostatní země světa tak o nemoci věděly dříve, než ji přes jejich hranice přenesli první cestující.

Navzdory větší otevřenosti Číny při reakci na virus označovaný jako 2019-nCoV se nicméně o nové chorobě ještě mnoho neví. Jedná se o virus způsobující převážně nemoci s lehkými příznaky, takže většina infikovaných si ani neuvědomí, že se nakazili? Nebo většina infikovaných končí s těžkými příznaky v nemocnici? A jaké množství infikovaných nakonec zemře?

Construction began on the night of January 23 for a new specialized hospital for #coronavirus patients in central China's #Wuhan City. The hospital is designed to have an area of 25,000 square meters with 1,000 beds and will be put into use by February 3 pic.twitter.com/ePQoxJnM0y

Čínské úřady v tuto chvíli evidují 26 obětí nového typu koronaviru a téměř 900 prokázaných případů nákazy. Skutečný počet nakažených bude podle odborníků podstatně vyšší. Čína, aby předešla kritice, přijala v reakci na nákazu přísná opatření, včetně uzavření jedenáctimilionového Wu-chanu a některých sousedních měst. Otázkou je, zda právě naprostá izolace postižených měst je tím správným řešením.

Nemoc SARS se nakonec v létě 2003, devět měsíců po propuknutí, nevysvětlitelně vytratila. Na rozdíl od dalších chorob se na místa, která sužovala, již nevrátila. Proč tomu tak je, nikdo neví. Pokud bude mít Čína štěstí, může i nový virus za určitou dobu vymizet.