Zasáhne v Hongkongu čínská armáda? Lamová varovala před zhoršením situace

Lamová na dnešní tiskové konferenci vyzvala zahraniční kritiky, aby přijali realitu, že po čtyřech měsících protestů, poznamenaných ostrou eskalací násilí, už nelze mluvit o "pokojném hnutí za demokracii".

Lamová poté, co využila mimořádných pravomocí k zákazu zakrývání si obličeje na demonstracích, nechtěla vyloučit další opatření, včetně povolání čínské armády k zásahu, poznamenala agentura AP.

"Stále mám silný pocit, že bychom měli najít řešení sami. Ale pokud se situace zhorší, nebude možné vyloučit žádnou možnost, pokud chceme Hongkongu dopřát další šanci," prohlásila.

Lamová nicméně podle agentury Reuters dala před novináři najevo, že se nechystá využít mimořádných pravomocí k vydání dalších nařízení. Město je podle ní vybaveno dostatečně, aby zvládlo situaci vlastními silami.

Proti rozhodnutí úřadů zakázat zakrývání obličeje protestovali lidé ve městě hned o víkendu. Podle dnešního prohlášení policie bylo kvůli porušení zákazu zatčeno 77 lidí, v pondělí byli z porušení nového zákazu před soudem obviněni osmnáctiletý student a osmatřicetiletá žena. Porušení zákazu může znamenat až rok vězení.

Během násilných střetů mezi policisty a demonstranty utrpělo škodu přes 200 obchodů a veřejných míst. Výtržníci ničili výlohy a zapalovali ohně v obchodech a pobočkách firem napojených na pevninskou Čínu. Policie do davu od pátku vypálila 367krát slzný plyn, uvedl dnes policejní mluvčí.

Lamová dnes také varovala přes dopady, které mají protesty na tamní hospodářství, obzvlášť během pro turisty lukrativního "zlatého týdne", jak je označováno sedmidenní volno na počátku října u příležitosti založení Čínské lidové republiky. Podle správkyně Hongkongu během těchto dní o 50 procent poklesl obvyklý počet návštěvníků, což mělo negativní dopad na zhruba 600.000 lidí v sektoru služeb.

V bývalé britské kolonii Hongkongu, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, se protivládní shromáždění a průvody konají již od června. Obyvatelé začali původně protestovat proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, protesty ale přerostly v požadavek v obecnější demokratické reformy.

Demonstrace nyní téměř každodenně přerůstají v násilnosti, při nichž radikálové útočí na policisty. Ti jim odpovídají slzným plynem, gumovými projektily a nově ve dvou případech také ostrou palbou.