Berlín čekají opakované volby. Budou vzorové, slibuje město

Město se také po výtkách rozhodlo, že se soustředí výhradně na volby do berlínské Poslanecké sněmovny; doprovodná referenda se konat nebudou. S hladkým průběhem hlasování budou úřadům pomáhat desítky tisíc dobrovolníků.

Volby v Berlíně loni v září skončily fiaskem a město čelilo tvrdé kritice, že nezvládlo spojit hlasování ve spolkových a regionálních volbách s místními referendy. K problémům tehdy výrazně přispělo i souběžné konání maratonu, kvůli kterému byly ve městě rozsáhlé uzavírky. Před volebními místnostmi se tvořily dlouhé fronty, ve kterých lidé čekali na možnost odevzdat hlas i po oficiálním konci voleb. V místnostech chyběly hlasovací lístky, problémy byly i s volebními seznamy a samotnou organizací hlasování. Někteří lidé dokonce nemohli z různých důvodů vůbec hlasovat.

Berlínský ústavní soud volební dění označil jako nepřijatelné a nařídil kompletní zopakovaní regionálních voleb. Z části se budou v metropoli opakovat i spolkové volby, ty se ale uskuteční v jiném termínu.

Loňských problémů si povšimla i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která měla v Berlíně čtyři pozorovatele. O chaosu rovněž psala světová média, proto si nyní Berlín chce napravit pověst. To, že volby město umí, chce dokázat také zahraničním pozorovatelům. Pozvánky Berlín předal mimo jiné Radě Evropy a také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zájem o účast těchto pozorovatelů měl nový šéf berlínské volební komise Stephan Bröchler, kterého podpořila jak berlínská senátorka pro vnitro Iris Sprangerová, tak německé ministerstvo zahraničí.

To, že Berlín pozval na volby zástupce OECD, kteří jinak sledují hlasování v autoritářských zemích, jízlivě komentoval deník Die Welt. Ten se také pozastavil nad tím, že město se z loňských chyb vůbec nepoučilo. "V novém termínu sice nebude maraton, ale Berlín by chtěl přidat hlasování v klimatickém referendu," napsal deník.

Před spojením regionálních voleb a referenda důrazně varoval i Bröchler, podle kterého by to řádný průběh hlasování ohrozilo. Dvojí hlasování by podle něj bylo problémem nejen organizačním, ale i technickým. Například tiskárny by mohly podklady pro hlasování dodat až koncem prosince, ačkoli poštovní hlasování začíná už 2. ledna.

Vedení města se nakonec rozhodlo doporučení vyslyšet a referendum o tom, zda by se měl Berlín do roku 2030 stát klimaticky neutrálním, přesunout na konec března. To se ale nelíbilo Zeleným, kteří v metropoli vládnou společně se sociální demokracií (SPD) a postkomunistickou Levicí. Výhrady měla i iniciativa, která pro referendum sbírala podpisy. Iniciativa se totiž obává, že referendum mimo termín regionálních voleb nebude mít příliš velkou účast.

Bröchler nyní nepochybuje, že opakované volby skončí organizačním úspěchem. Za správné rozhodnutí označil to, že volby nebudou doprovázet další akce. Řekl také, že ve volebních místnostech bude dostatek hlasovacích lístků a že dodávky z tiskáren jsou již zajištěné. Voliči budou mít k dispozici více kabin, takže na úpravu hlasovacích lístků nebudou muset lidé čekat v dlouhých frontách. Důraz komise věnuje i na lepší proškolení personálu.

Pracovníků ve volebních místnostech bude mít Berlín dostatek. Komise si za cíl stanovila získat 43.000 dobrovolníků. Zájem veřejnosti byl ale mimořádný a již v polovině prosince nábor skončil, protože se přihlásilo přes 50.000 lidí. To podle Bröchlera jasně dokazuje odhodlání Berlíňanů uspořádat úspěšné volby.

Zda volby organizačně úspěšné opravdu budou, to se ukáže v neděli 12. února. Sociálnědemokratickou primátorku Franzisku Giffeyovou ale může opakované hlasování stát funkci, protože SPD je v metropoli v průzkumech veřejného mínění až třetí za Zelenými a konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU).