Administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa rozšířila své možnosti postupu vůči Venezuele poté, co se rozhodla zařadit okruh osob kolem tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura mezi subjekty vedené jako zahraniční teroristická organizace. Tento krok se váže k označení struktury nazývané „Cartel de los Soles“, kterou Spojené státy prezentují jako síť jednotek venezuelských ozbrojených sil napojenou na obchod s drogami. Podle expertů však tato struktura není tradičním kartelovým uskupením, ale spíše označením pro údajně zkorumpované představitele režimu.
Zařazení této skupiny mezi teroristické organizace rozšiřuje nástroje, které může využít administrativa prezidenta Trumpa, zejména v oblasti sankční politiky. Právní analýzy nicméně podle americké stanice CNN upozorňují, že tento krok sám o sobě neuděluje automatickou pravomoc k použití smrtící síly. Přesto se uvnitř americké vlády objevují argumenty, že opatření otevírá širší prostor pro možné vojenské kroky na území Venezuely.
Američtí vojenští činitelé opakovaně uvádějí, že označení umožňuje rychlejší reakce v rámci protiteroristických operací. Caracas tato tvrzení odmítá a opakuje, že žádná taková síť ve skutečnosti neexistuje. Prezident Maduro i jeho kabinet dlouhodobě popírají jakékoli zapojení do obchodování s narkotiky.
Situace se vyostřila zároveň s vojenskou aktivizací Spojených států v regionu. Pentagon v rámci operace, kterou nazývá „Operation Southern Spear“, rozmístil více než desítku válečných lodí a tisíce vojáků s oficiálním cílem posílit operace proti pašování drog. Během těchto misí již došlo k řadě smrtelných incidentů při útocích na lodě podezřelé z přepravy narkotik.
Prezident Trump byl podle amerických zdrojů informován o několika variantách dalšího postupu, od úderů na vojenské objekty po speciální operace přímo na území Venezuely. Na stole však nadále zůstává i možnost nezasáhnout přímo a pokračovat pouze v politickém a ekonomickém tlaku.
Do oblasti míří také vrchní představitelé amerických ozbrojených sil. Předseda Sboru náčelníků štábů Dan Caine společně se svým nejvyšším poddůstojnickým poradcem David Isomem navštíví Portoriko, aby poděkovali jednotkám podporujícím mise v Karibiku. Tento krok lze chápat jako potvrzení vážnosti, s jakou Washington současnou situaci vnímá.
Ve Spojených státech však panuje výrazná veřejná skepse vůči jakékoli vojenské intervenci. Průzkum provedený společností CBS News/YouGov ukazuje, že většina Američanů zásah nepodporuje a domnívá se, že vláda nevyložila své záměry dostatečně jasně. Nepřehledná komunikace administrativy tak dále zvyšuje nejistotu ohledně možného vývoje.
Oficiální linie Bílého domu nadále zdůrazňuje boj proti nelegální migraci a pašování drog, ačkoli tlak na Caracas má podle řady analytiků zjevný potenciál přispět k politické změně ve Venezuele. Trump přitom zároveň naznačuje ochotu k diplomatickému jednání a připouští možnost setkání s Madurem, bude-li to považovat za vhodné.
Napětí vzrostlo i v oblasti vojenských demonstrací síly. Ve vzdušném prostoru poblíž Venezuely se objevila řada amerických letounů, od stíhacích až po strategické bombardéry, což je dosud nejsilnější ukázka síly v rámci současné krize. Současně došlo k omezení leteckého provozu poté, co americký regulátor Federal Aviation Administration (FAA) varoval před riziky pro civilní dopravu. Několik zahraničních dopravců následně zrušilo lety z venezuelského území.
Související
Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání
Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu
Nicolas Maduro , Venezuela , USA (Spojené státy americké) , Bílý dům USA , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 1 hodinou
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 1 hodinou
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 2 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 3 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
včera
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
včera
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
včera
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
včera
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.
Zdroj: Libor Novák