Administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa rozšířila své možnosti postupu vůči Venezuele poté, co se rozhodla zařadit okruh osob kolem tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura mezi subjekty vedené jako zahraniční teroristická organizace. Tento krok se váže k označení struktury nazývané „Cartel de los Soles“, kterou Spojené státy prezentují jako síť jednotek venezuelských ozbrojených sil napojenou na obchod s drogami. Podle expertů však tato struktura není tradičním kartelovým uskupením, ale spíše označením pro údajně zkorumpované představitele režimu.
Zařazení této skupiny mezi teroristické organizace rozšiřuje nástroje, které může využít administrativa prezidenta Trumpa, zejména v oblasti sankční politiky. Právní analýzy nicméně podle americké stanice CNN upozorňují, že tento krok sám o sobě neuděluje automatickou pravomoc k použití smrtící síly. Přesto se uvnitř americké vlády objevují argumenty, že opatření otevírá širší prostor pro možné vojenské kroky na území Venezuely.
Američtí vojenští činitelé opakovaně uvádějí, že označení umožňuje rychlejší reakce v rámci protiteroristických operací. Caracas tato tvrzení odmítá a opakuje, že žádná taková síť ve skutečnosti neexistuje. Prezident Maduro i jeho kabinet dlouhodobě popírají jakékoli zapojení do obchodování s narkotiky.
Situace se vyostřila zároveň s vojenskou aktivizací Spojených států v regionu. Pentagon v rámci operace, kterou nazývá „Operation Southern Spear“, rozmístil více než desítku válečných lodí a tisíce vojáků s oficiálním cílem posílit operace proti pašování drog. Během těchto misí již došlo k řadě smrtelných incidentů při útocích na lodě podezřelé z přepravy narkotik.
Prezident Trump byl podle amerických zdrojů informován o několika variantách dalšího postupu, od úderů na vojenské objekty po speciální operace přímo na území Venezuely. Na stole však nadále zůstává i možnost nezasáhnout přímo a pokračovat pouze v politickém a ekonomickém tlaku.
Do oblasti míří také vrchní představitelé amerických ozbrojených sil. Předseda Sboru náčelníků štábů Dan Caine společně se svým nejvyšším poddůstojnickým poradcem David Isomem navštíví Portoriko, aby poděkovali jednotkám podporujícím mise v Karibiku. Tento krok lze chápat jako potvrzení vážnosti, s jakou Washington současnou situaci vnímá.
Ve Spojených státech však panuje výrazná veřejná skepse vůči jakékoli vojenské intervenci. Průzkum provedený společností CBS News/YouGov ukazuje, že většina Američanů zásah nepodporuje a domnívá se, že vláda nevyložila své záměry dostatečně jasně. Nepřehledná komunikace administrativy tak dále zvyšuje nejistotu ohledně možného vývoje.
Oficiální linie Bílého domu nadále zdůrazňuje boj proti nelegální migraci a pašování drog, ačkoli tlak na Caracas má podle řady analytiků zjevný potenciál přispět k politické změně ve Venezuele. Trump přitom zároveň naznačuje ochotu k diplomatickému jednání a připouští možnost setkání s Madurem, bude-li to považovat za vhodné.
Napětí vzrostlo i v oblasti vojenských demonstrací síly. Ve vzdušném prostoru poblíž Venezuely se objevila řada amerických letounů, od stíhacích až po strategické bombardéry, což je dosud nejsilnější ukázka síly v rámci současné krize. Současně došlo k omezení leteckého provozu poté, co americký regulátor Federal Aviation Administration (FAA) varoval před riziky pro civilní dopravu. Několik zahraničních dopravců následně zrušilo lety z venezuelského území.
Související
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání
Nicolas Maduro , Venezuela , USA (Spojené státy americké) , Bílý dům USA , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 3 minutami
První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže
před 54 minutami
V Česku nadále probíhá epidemické šíření chřipky
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku
před 2 hodinami
105 let od okamžiku, kdy americký lékař sám sobě vyoperoval slepé střevo. Proč to udělal?
před 2 hodinami
Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková
před 2 hodinami
Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar
před 3 hodinami
Novinky o počasí. Sněžit má až do úterního dopoledne, platí varování
před 4 hodinami
Vláda rozhodla, kdo na postu předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nahradí Drábovou
před 4 hodinami
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
před 5 hodinami
Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici
před 6 hodinami
Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků
před 7 hodinami
Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený
před 7 hodinami
Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ
před 8 hodinami
Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích
před 9 hodinami
V Praze opět roste počet případů žloutenky
před 10 hodinami
Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí
před 10 hodinami
Braathen získal pro Brazílii historické zimní zlato, Fernstädtová nakonec desátá
před 10 hodinami
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
před 11 hodinami
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
před 12 hodinami
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.
Zdroj: Libor Novák