Drama na Golanských výšinách pokračuje, islamisté vydírají OSN

Damašek - Radikálové z islamistické skupiny al-Nusra, kteří bojují proti Izraeli i režimu Bašára Asada, se rozhodli vydírat OSN. Za zajaté fidžijské vojáky požadují od mezinárodního společenství výkupné a velké ústupky, sdělil dnes v metropoli Fidži Suvě velitel tamní armády Mosese Tikoitoga.

O propuštění Fidžijců se stále vyjednává. "Povstalci nám neřekli, kde vojáci jsou, ale ujišťují, že jsou v dobrém stavu a že se o ně pečuje. Odvezli je prý z bojové zóny," sdělil generál.

Radikálové z fronty An-Nusra od minulého týdne bojují v oblasti hraničního přechodu Kunajtra a v pondělí se boje rozhořely naplno znovu. Kromě unesených Fidžijců se dostali do problému i členové mise z Filipín, ale těm se podařilo dostat se o víkendu na svobodu.

List The Jerusalem Post napsal, že An-Nusra zadržení vojáků OSN odůvodnila tím, že pozorovatelská mise OSN chrání Izrael.

Podle Tikoitogy požadují rebelové odškodnění za tři své bojovníky, kteří v boji s vojáky OSN padli. Dalším jejich požadavkem je humanitární pomoc pro občany na předměstí Damašku, kde má An-Nusra svůj hlavní stan. Skupina také chce, aby ji OSN vyškrtla ze svého seznamu teroristických organizací.

Syrská exilová organizace, která dostává informace o situaci v Sýrii z bojiště, tvrdí, že An-Nusra stále bojuje proti vojákům v blízkosti Kunajtry a že jsou mrtví na obou stranách. Skupina prý chce skoncovat s dosavadním režimem na hranici a chce docílit toho, aby vojáci OSN odešli.

Konflikty mezi Židy a Araby provází stát Izrael již od jeho vzniku v roce 1948. První válka přišla již v roce 1949 a následovaly ještě čtyři další. Z hlediska správy Golanských výšin byly nejdůležitější tzv. Šestidenní a Jomkippurská válka. Před Šestidenní válkou patřilo území Golanských výšin Sýrii. Během Šestidenní války v roce 1967 obsadil toto území Izrael. Zpět Sýrii připadlo pouze na krátký čas a v roce 1973 ho Izrael během Jomkuppurské války dobyl zpět.

Vzhledem ke strategické důležitosti se již Izrael této oblasti nevzdal, a v roce 1981 připojil podstatnou část celých Golanských výšin ke svému území a pod své zákony. Tato anexe nebyla nikdy mezinárodně uznána a Sýrie stále považuje Golanské výšiny za své okupované území. Pozorovatelská mise OSN vznikla roku 1974 a má přes 1400 členů.

V současné době je možné území Golanských výšin rozčlenit na dvě části. Větší část zabírající asi 85% celé rozlohy kontroluje Izrael. Zde žije pod Izraelskou správou asi 30000 obyvatel. Původní osídlení před rokem 1967 však bylo pětkrát vyšší. Zbytek tvoří tzv. nárazníkové pásmo pod kontrolou OSN. V tomto pásmu se nachází několik osad a měst, která však byla téměř úplně zničena.

Související

Izraelská armáda

Izrael zaútočil na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.
Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Sýrie Golanské výšiny (Golany) OSN

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů

Zdroj tepla pocházejícího z havarovaného vrtulníku, ve kterém zemřeli prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján, identifikoval turecký dron. Turecká strana jeho lokalitu poskytla íránským úřadům. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy