Damašek - Radikálové z islamistické skupiny al-Nusra, kteří bojují proti Izraeli i režimu Bašára Asada, se rozhodli vydírat OSN. Za zajaté fidžijské vojáky požadují od mezinárodního společenství výkupné a velké ústupky, sdělil dnes v metropoli Fidži Suvě velitel tamní armády Mosese Tikoitoga.
O propuštění Fidžijců se stále vyjednává. "Povstalci nám neřekli, kde vojáci jsou, ale ujišťují, že jsou v dobrém stavu a že se o ně pečuje. Odvezli je prý z bojové zóny," sdělil generál.
Radikálové z fronty An-Nusra od minulého týdne bojují v oblasti hraničního přechodu Kunajtra a v pondělí se boje rozhořely naplno znovu. Kromě unesených Fidžijců se dostali do problému i členové mise z Filipín, ale těm se podařilo dostat se o víkendu na svobodu.
List The Jerusalem Post napsal, že An-Nusra zadržení vojáků OSN odůvodnila tím, že pozorovatelská mise OSN chrání Izrael.
Podle Tikoitogy požadují rebelové odškodnění za tři své bojovníky, kteří v boji s vojáky OSN padli. Dalším jejich požadavkem je humanitární pomoc pro občany na předměstí Damašku, kde má An-Nusra svůj hlavní stan. Skupina také chce, aby ji OSN vyškrtla ze svého seznamu teroristických organizací.
Syrská exilová organizace, která dostává informace o situaci v Sýrii z bojiště, tvrdí, že An-Nusra stále bojuje proti vojákům v blízkosti Kunajtry a že jsou mrtví na obou stranách. Skupina prý chce skoncovat s dosavadním režimem na hranici a chce docílit toho, aby vojáci OSN odešli.
Konflikty mezi Židy a Araby provází stát Izrael již od jeho vzniku v roce 1948. První válka přišla již v roce 1949 a následovaly ještě čtyři další. Z hlediska správy Golanských výšin byly nejdůležitější tzv. Šestidenní a Jomkippurská válka. Před Šestidenní válkou patřilo území Golanských výšin Sýrii. Během Šestidenní války v roce 1967 obsadil toto území Izrael. Zpět Sýrii připadlo pouze na krátký čas a v roce 1973 ho Izrael během Jomkuppurské války dobyl zpět.
Vzhledem ke strategické důležitosti se již Izrael této oblasti nevzdal, a v roce 1981 připojil podstatnou část celých Golanských výšin ke svému území a pod své zákony. Tato anexe nebyla nikdy mezinárodně uznána a Sýrie stále považuje Golanské výšiny za své okupované území. Pozorovatelská mise OSN vznikla roku 1974 a má přes 1400 členů.
V současné době je možné území Golanských výšin rozčlenit na dvě části. Větší část zabírající asi 85% celé rozlohy kontroluje Izrael. Zde žije pod Izraelskou správou asi 30000 obyvatel. Původní osídlení před rokem 1967 však bylo pětkrát vyšší. Zbytek tvoří tzv. nárazníkové pásmo pod kontrolou OSN. V tomto pásmu se nachází několik osad a měst, která však byla téměř úplně zničena.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , Golanské výšiny (Golany) , OSN
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák