Před deseti lety zemřel Arafat. Mír je i přesto v nedohlednu

Ramalláh/Praha - Když před deseti lety, 11. listopadu 2004, zemřel prezident palestinské autonomie a dlouholetý vůdce Palestinců Jásir Arafat, většina komentátorů to považovala za příležitost k pozitivní změně v oblasti. Zejména kvůli tomu, že USA a Izrael viděly v Arafatově osobě zásadní překážku pro mír. To se ale nestalo.

Zpočátku to ale vypadalo relativně nadějně. Prezidentem palestinské autonomie byl v lednu 2005 jasně zvolen Abbás, který se o měsíc později setkal s tehdejším izraelským premiérem Arielem Šaronem v Egyptě, kde se obě strany zavázaly ukončit vzájemné násilné akce (podle některých zdrojů tím skončila druhá palestinská intifáda, zvaná intifáda Al-Aksá, která vypukla v září 2000). Hamas s tím ale již tehdy nesouhlasil.

Izrael se též v srpnu 2005 stáhnul ze všech 21 osad v Pásmu Gazy, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace Pásma Gazy, které bylo obsazeno ve válce v roce 1967. Klid to ale nepřineslo, spíše naopak: v pásmu začaly již v polovině roku 2006 ozbrojené konflikty mezi palestinskými stranami Fatah a Hamas a v polovině června 2007 Pásmo Gazy zcela ovládl Hamas.

Palestinské parlamentní volby v lednu 2006 vyhrálo radikální hnutí Hamas, které neuznává Izrael a jež se nezřeklo ozbrojeného boje proti němu. Hamas sestavil vládu, kterou ale Izrael ani USA a EU neuznaly. Po bojích mezi Hamasem a Fatahem byla v březnu 2007 sestavena vláda národní jednoty obou formací, která ale trvala jen do červnového ovládnutí pásma Gazy Hamasem. Poté Abbás kabinet rozpustil, jmenoval nouzovou vládu (Hamas prohlásil nový kabinet za nezákonný) a izraelská vláda vyhlásila Pásmo Gazy za "nepřátelskou entitu".

Výsledky nepřinesla ani mírová konference v americkém Annapolisu v roce 2007 či snaha obnovit rozhovory v září 2010 ve Washingtonu. Dosud poslední snahou o mírové řešení konfliktu byla půlroční intenzivní diplomacie amerického ministra zahraničí Johna Kerryho v roce 2013, která vyústila v obnovení dialogu po tříleté přestávce 29. července ve Washingtonu. Izrael ale rozhovory s Palestinci letos v dubnu zastavil, čímž reagoval na dohodu palestinských stran, mezi nimiž je také Hamas. Izrael trvá na tom, že Hamas je teroristická organizace.

To se ale nepodařilo (Šalit byl propuštěn z Pásma Gazy až 18. října 2011 výměnou za propuštění více než 1000 palestinských vězňů), při ofenzivě bylo zabito na 400 Palestinců. Další akce následovala v březnu 2008, při které bylo zabito přes 120 Palestinců, izraelskou operaci Lité olovo na přelomu prosince 2008 a ledna 2009 nepřežilo přes 1400 Palestinců. Tragickou bilanci pak měla letošní izraelská operace Ochranné ostří v červenci a srpnu, při které zahynulo přes 2100 Palestinců a 73 Izraelců.

Související

Jicchak Rabin a Jásir Arafat si potřásli rukou před zraky Billa Clintona po podepsání dohody z Osla, která ukončila první intifádu. Rozhovor

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 
Palestina

AFP: Jediný Íránec v Gaze chce domů, ale není kudy

Odborník na výbušniny Kásim Šajasí odjel z Teheránu před 40 lety, aby se připojil k Jásiru Arafatovi a jeho Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP). Stal se jeho strážcem a důvěrníkem a může to dokázat fotografiemi, které ho zachycují po Arafatově boku. Řízením osudu a následováním Arafata se dostal i do Gazy, avšak tam uvízl, neboť dnes toto území řídí hnutí Hamás, které není s Arafatovým Fatahem zadobře.

Více souvisejících

Jásir Arafat palestina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

včera

včera

včera

včera

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy