Před deseti lety zemřel Arafat. Mír je i přesto v nedohlednu

Ramalláh/Praha - Když před deseti lety, 11. listopadu 2004, zemřel prezident palestinské autonomie a dlouholetý vůdce Palestinců Jásir Arafat, většina komentátorů to považovala za příležitost k pozitivní změně v oblasti. Zejména kvůli tomu, že USA a Izrael viděly v Arafatově osobě zásadní překážku pro mír. To se ale nestalo.

Zpočátku to ale vypadalo relativně nadějně. Prezidentem palestinské autonomie byl v lednu 2005 jasně zvolen Abbás, který se o měsíc později setkal s tehdejším izraelským premiérem Arielem Šaronem v Egyptě, kde se obě strany zavázaly ukončit vzájemné násilné akce (podle některých zdrojů tím skončila druhá palestinská intifáda, zvaná intifáda Al-Aksá, která vypukla v září 2000). Hamas s tím ale již tehdy nesouhlasil.

Izrael se též v srpnu 2005 stáhnul ze všech 21 osad v Pásmu Gazy, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace Pásma Gazy, které bylo obsazeno ve válce v roce 1967. Klid to ale nepřineslo, spíše naopak: v pásmu začaly již v polovině roku 2006 ozbrojené konflikty mezi palestinskými stranami Fatah a Hamas a v polovině června 2007 Pásmo Gazy zcela ovládl Hamas.

Palestinské parlamentní volby v lednu 2006 vyhrálo radikální hnutí Hamas, které neuznává Izrael a jež se nezřeklo ozbrojeného boje proti němu. Hamas sestavil vládu, kterou ale Izrael ani USA a EU neuznaly. Po bojích mezi Hamasem a Fatahem byla v březnu 2007 sestavena vláda národní jednoty obou formací, která ale trvala jen do červnového ovládnutí pásma Gazy Hamasem. Poté Abbás kabinet rozpustil, jmenoval nouzovou vládu (Hamas prohlásil nový kabinet za nezákonný) a izraelská vláda vyhlásila Pásmo Gazy za "nepřátelskou entitu".

Výsledky nepřinesla ani mírová konference v americkém Annapolisu v roce 2007 či snaha obnovit rozhovory v září 2010 ve Washingtonu. Dosud poslední snahou o mírové řešení konfliktu byla půlroční intenzivní diplomacie amerického ministra zahraničí Johna Kerryho v roce 2013, která vyústila v obnovení dialogu po tříleté přestávce 29. července ve Washingtonu. Izrael ale rozhovory s Palestinci letos v dubnu zastavil, čímž reagoval na dohodu palestinských stran, mezi nimiž je také Hamas. Izrael trvá na tom, že Hamas je teroristická organizace.

To se ale nepodařilo (Šalit byl propuštěn z Pásma Gazy až 18. října 2011 výměnou za propuštění více než 1000 palestinských vězňů), při ofenzivě bylo zabito na 400 Palestinců. Další akce následovala v březnu 2008, při které bylo zabito přes 120 Palestinců, izraelskou operaci Lité olovo na přelomu prosince 2008 a ledna 2009 nepřežilo přes 1400 Palestinců. Tragickou bilanci pak měla letošní izraelská operace Ochranné ostří v červenci a srpnu, při které zahynulo přes 2100 Palestinců a 73 Izraelců.

Související

Jicchak Rabin a Jásir Arafat si potřásli rukou před zraky Billa Clintona po podepsání dohody z Osla, která ukončila první intifádu. Rozhovor

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 
Palestina

AFP: Jediný Íránec v Gaze chce domů, ale není kudy

Odborník na výbušniny Kásim Šajasí odjel z Teheránu před 40 lety, aby se připojil k Jásiru Arafatovi a jeho Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP). Stal se jeho strážcem a důvěrníkem a může to dokázat fotografiemi, které ho zachycují po Arafatově boku. Řízením osudu a následováním Arafata se dostal i do Gazy, avšak tam uvízl, neboť dnes toto území řídí hnutí Hamás, které není s Arafatovým Fatahem zadobře.

Více souvisejících

Jásir Arafat palestina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

21. července 2026 17:01

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy