Ramalláh/Praha - Když před deseti lety, 11. listopadu 2004, zemřel prezident palestinské autonomie a dlouholetý vůdce Palestinců Jásir Arafat, většina komentátorů to považovala za příležitost k pozitivní změně v oblasti. Zejména kvůli tomu, že USA a Izrael viděly v Arafatově osobě zásadní překážku pro mír. To se ale nestalo.
Zpočátku to ale vypadalo relativně nadějně. Prezidentem palestinské autonomie byl v lednu 2005 jasně zvolen Abbás, který se o měsíc později setkal s tehdejším izraelským premiérem Arielem Šaronem v Egyptě, kde se obě strany zavázaly ukončit vzájemné násilné akce (podle některých zdrojů tím skončila druhá palestinská intifáda, zvaná intifáda Al-Aksá, která vypukla v září 2000). Hamas s tím ale již tehdy nesouhlasil.
Izrael se též v srpnu 2005 stáhnul ze všech 21 osad v Pásmu Gazy, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace Pásma Gazy, které bylo obsazeno ve válce v roce 1967. Klid to ale nepřineslo, spíše naopak: v pásmu začaly již v polovině roku 2006 ozbrojené konflikty mezi palestinskými stranami Fatah a Hamas a v polovině června 2007 Pásmo Gazy zcela ovládl Hamas.
Palestinské parlamentní volby v lednu 2006 vyhrálo radikální hnutí Hamas, které neuznává Izrael a jež se nezřeklo ozbrojeného boje proti němu. Hamas sestavil vládu, kterou ale Izrael ani USA a EU neuznaly. Po bojích mezi Hamasem a Fatahem byla v březnu 2007 sestavena vláda národní jednoty obou formací, která ale trvala jen do červnového ovládnutí pásma Gazy Hamasem. Poté Abbás kabinet rozpustil, jmenoval nouzovou vládu (Hamas prohlásil nový kabinet za nezákonný) a izraelská vláda vyhlásila Pásmo Gazy za "nepřátelskou entitu".
Výsledky nepřinesla ani mírová konference v americkém Annapolisu v roce 2007 či snaha obnovit rozhovory v září 2010 ve Washingtonu. Dosud poslední snahou o mírové řešení konfliktu byla půlroční intenzivní diplomacie amerického ministra zahraničí Johna Kerryho v roce 2013, která vyústila v obnovení dialogu po tříleté přestávce 29. července ve Washingtonu. Izrael ale rozhovory s Palestinci letos v dubnu zastavil, čímž reagoval na dohodu palestinských stran, mezi nimiž je také Hamas. Izrael trvá na tom, že Hamas je teroristická organizace.
To se ale nepodařilo (Šalit byl propuštěn z Pásma Gazy až 18. října 2011 výměnou za propuštění více než 1000 palestinských vězňů), při ofenzivě bylo zabito na 400 Palestinců. Další akce následovala v březnu 2008, při které bylo zabito přes 120 Palestinců, izraelskou operaci Lité olovo na přelomu prosince 2008 a ledna 2009 nepřežilo přes 1400 Palestinců. Tragickou bilanci pak měla letošní izraelská operace Ochranné ostří v červenci a srpnu, při které zahynulo přes 2100 Palestinců a 73 Izraelců.
Související
Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová
AFP: Jediný Íránec v Gaze chce domů, ale není kudy
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 1 hodinou
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 1 hodinou
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 2 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 2 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 3 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 4 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 4 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 5 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 6 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 6 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 7 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 7 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 8 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 10 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.
Zdroj: Libor Novák