Vrátí se válečné právo? Sýrii čekají těžké časy, tvrdí analytik

Po téměř pěti letech brutálních bojů v Sýrii se v reakci na zničení dvou nemocnic na severu země znovu vynořuje otázka válečných zločinů páchaných v tomto konfliktu, tvrdí James Denselow, mezinárodněpolitický analytik a expert na blízkovýchodní region z think tanku Foreign Policy Centre. V komentáři pro server Al Džazíra rozebral možnost dokumentace a potrestání činů porušujících válečné právo.

Symbolické záběry vybombardovaných zdravotnických zařízení podle Denselowa spustily bouři vzájemných obvinění mezi klíčovými hráči syrského konfliktu. Expert konstatuje, že dosavadní absence odpovědnosti za válečné zločiny je sice pozoruhodná, ale je důležité, že mechanismy globální justice lze již nyní účinně aplikovat, a ovlivnit tak akce bojujících stran a pomoci budoucímu zotavení Sýrie. Aby k tomu došlo, musí se současná obviňovací rétorika zaměřit více na praktické akce směřující k vymáhaní odpovědnosti, doplňuje analytik.  

Denselow připomíná, že OSN varovala, že záměrně cílené útoky na nemocnice a zdravotnické jednotky budou považovány za válečný zločin a generální tajemník OSN Pan Ki-mun potvrdil, že takové údery porušují mezinárodní právo. Dodává, že Turecko bylo ohledně možné ruské viny ještě ostřejší, když konstatovalo, že stálý člen Rady bezpečnosti se dopustil "očividného válečného zločinu". Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však kontroval, že ti, kdo činí taková prohlášení, nejsou schopni je podepřít jakýmkoliv důkazem, nastiňuje odborník.  

Útoky na nemocnice

"Lékaři bez hranic, jejichž nemocnice byla zasažena, se rozhodli nesdělit syrským úřadům její přesnou lokaci, jelikož se báli útoku," vysvětluje Denselow. Podivuje se nad skutečností, že nyní, když byla nemocnice zničena, má syrský vyslanec v OSN odvahu označit výše uvedenou zdravotnickou organizaci za zpravodajskou ruku francouzské vlády.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

Analytik připomíná, že rovněž ruský prezident Vladimir Putin se drží své politiky kompletního popírání jakýchkoliv civilních škod plynoucích z ruských vojenských akcí v Sýrii, když tvrdí, že Moskva podobná prohlášení kategoricky odmítá.

Denselow poukazuje na fakt, že nejde o první případ, kdy bylo v Sýrii zasaženo zdravotnické zařízení. "Ve skutečnosti dochází k exodu zdravotníků ze země, přičemž jsou ničeny budovy a vozidla správně disponující ochranným statutem," píše expert. Přeplněné provizorní nemocnice, které jsou nyní provozovány mimo sklepy v Aleppu, představují snadný cíl pro vzdušné údery, deklaruje Denselow. Odkazuje na tvrzení Syrsko-americké zdravotnické společnosti, že rok 2015 přinesl rekordní počet útoků na zdravotnickou infrastrukturu, přičemž k útokům docházelo průměrně každý druhý až třetí den.  

"Mohl by tedy tento poslední útok na zdravotníky v Sýrii být spouštěčem pro znovuzavedení válečného práva do (syrského) konfliktu?" ptá se analytik. V té souvislosti soudí, že rozhodnutí OSN z roku 2014 OSN přestat počítat oběti v Sýrii nevěstí nic dobrého ohledně naděje přivést k odpovědnosti ty, kdo budou zabíjet další Syřany.   

Denselow se nicméně domnívá, že pokud by existoval mechanismus, jehož prostřednictvím by důvěryhodní aktéři zaznamenávali potenciální válečné zločiny, vyslalo by to jasnou zprávu těm, kdo nařizují nálety na nemocnice a možná i omezilo pravděpodobnost, že tak v budoucnu učiní znovu.

Síla důkazů

Za příklad síly důkazů o vláčených zločinech, který jsme již v rámci syrského konfliktu viděli, označuje expert propašování snímků syrského vojenského fotografa známého jako César. "Tisíce jeho fotografií, které nakonec skončily vystavené na chodbách OSN, ukázaly realitu hrozivého osudu těch, jejichž životy skončily v režimních věznicích," konstatuje analytik. Upozorňuje, že za zločiny, které César odhalil, nebyl dosud nikdo hnán k odpovědnosti.

Dle Denselowa bychom neměli zapomínat, že většina mechanismů válečného práva se objevila na konci druhé světové války a právě dnešní syrská krize přinesla největší počet uprchlíků od posledního globálního konfliktu. Přesto válečné zločiny, kterým se mělo předcházet a které se měly trestat, nyní beztrestně zaplavují Sýrii, kritizuje odborník. "To, že se na takové zločiny nyní upozorňuje, je pozitivní krok, ale existuje zde nebezpečí, že budou využity pro eskalaci namísto původních záměrů," varuje analytik.    

Expert proto míní, že namísto zpolitizovaných obvinění stupňujících rétoriku jsou nutná hlášení potenciálních válečných zločinů podepřená důkazy. Soudí, že útoky na nemocnice z tohoto měsíce by si zasloužily nezávislé vyšetřování s mandátem mezinárodního společenství, který by umožnil bezpečný přístup na místa činu a shromáždění důkazů o tom, co se ve skutečnosti stalo. Denselow se domnívá, že by se jednalo o významný posun v přístupu k vedení bojů v Sýrii.    

"Jednoho dne - doufejme, že brzy - válka v Sýrii skončí a lidé, kteří přežijí se budou muset vypořádat s hrůzami, které proběhly," varuje expert. Podotýká, že bez skutečné odpovědnosti za to, co se stalo v minulosti, budou budoucí nesnadné výzvy v Sýrii ještě těžší.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.  

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize válečné zločiny Sýrie

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

před 7 hodinami

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 11 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 11 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 13 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 14 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 15 hodinami

včera

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy