Vrátí se válečné právo? Sýrii čekají těžké časy, tvrdí analytik

Po téměř pěti letech brutálních bojů v Sýrii se v reakci na zničení dvou nemocnic na severu země znovu vynořuje otázka válečných zločinů páchaných v tomto konfliktu, tvrdí James Denselow, mezinárodněpolitický analytik a expert na blízkovýchodní region z think tanku Foreign Policy Centre. V komentáři pro server Al Džazíra rozebral možnost dokumentace a potrestání činů porušujících válečné právo.

Symbolické záběry vybombardovaných zdravotnických zařízení podle Denselowa spustily bouři vzájemných obvinění mezi klíčovými hráči syrského konfliktu. Expert konstatuje, že dosavadní absence odpovědnosti za válečné zločiny je sice pozoruhodná, ale je důležité, že mechanismy globální justice lze již nyní účinně aplikovat, a ovlivnit tak akce bojujících stran a pomoci budoucímu zotavení Sýrie. Aby k tomu došlo, musí se současná obviňovací rétorika zaměřit více na praktické akce směřující k vymáhaní odpovědnosti, doplňuje analytik.  

Denselow připomíná, že OSN varovala, že záměrně cílené útoky na nemocnice a zdravotnické jednotky budou považovány za válečný zločin a generální tajemník OSN Pan Ki-mun potvrdil, že takové údery porušují mezinárodní právo. Dodává, že Turecko bylo ohledně možné ruské viny ještě ostřejší, když konstatovalo, že stálý člen Rady bezpečnosti se dopustil "očividného válečného zločinu". Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však kontroval, že ti, kdo činí taková prohlášení, nejsou schopni je podepřít jakýmkoliv důkazem, nastiňuje odborník.  

Útoky na nemocnice

"Lékaři bez hranic, jejichž nemocnice byla zasažena, se rozhodli nesdělit syrským úřadům její přesnou lokaci, jelikož se báli útoku," vysvětluje Denselow. Podivuje se nad skutečností, že nyní, když byla nemocnice zničena, má syrský vyslanec v OSN odvahu označit výše uvedenou zdravotnickou organizaci za zpravodajskou ruku francouzské vlády.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

Analytik připomíná, že rovněž ruský prezident Vladimir Putin se drží své politiky kompletního popírání jakýchkoliv civilních škod plynoucích z ruských vojenských akcí v Sýrii, když tvrdí, že Moskva podobná prohlášení kategoricky odmítá.

Denselow poukazuje na fakt, že nejde o první případ, kdy bylo v Sýrii zasaženo zdravotnické zařízení. "Ve skutečnosti dochází k exodu zdravotníků ze země, přičemž jsou ničeny budovy a vozidla správně disponující ochranným statutem," píše expert. Přeplněné provizorní nemocnice, které jsou nyní provozovány mimo sklepy v Aleppu, představují snadný cíl pro vzdušné údery, deklaruje Denselow. Odkazuje na tvrzení Syrsko-americké zdravotnické společnosti, že rok 2015 přinesl rekordní počet útoků na zdravotnickou infrastrukturu, přičemž k útokům docházelo průměrně každý druhý až třetí den.  

"Mohl by tedy tento poslední útok na zdravotníky v Sýrii být spouštěčem pro znovuzavedení válečného práva do (syrského) konfliktu?" ptá se analytik. V té souvislosti soudí, že rozhodnutí OSN z roku 2014 OSN přestat počítat oběti v Sýrii nevěstí nic dobrého ohledně naděje přivést k odpovědnosti ty, kdo budou zabíjet další Syřany.   

Denselow se nicméně domnívá, že pokud by existoval mechanismus, jehož prostřednictvím by důvěryhodní aktéři zaznamenávali potenciální válečné zločiny, vyslalo by to jasnou zprávu těm, kdo nařizují nálety na nemocnice a možná i omezilo pravděpodobnost, že tak v budoucnu učiní znovu.

Síla důkazů

Za příklad síly důkazů o vláčených zločinech, který jsme již v rámci syrského konfliktu viděli, označuje expert propašování snímků syrského vojenského fotografa známého jako César. "Tisíce jeho fotografií, které nakonec skončily vystavené na chodbách OSN, ukázaly realitu hrozivého osudu těch, jejichž životy skončily v režimních věznicích," konstatuje analytik. Upozorňuje, že za zločiny, které César odhalil, nebyl dosud nikdo hnán k odpovědnosti.

Dle Denselowa bychom neměli zapomínat, že většina mechanismů válečného práva se objevila na konci druhé světové války a právě dnešní syrská krize přinesla největší počet uprchlíků od posledního globálního konfliktu. Přesto válečné zločiny, kterým se mělo předcházet a které se měly trestat, nyní beztrestně zaplavují Sýrii, kritizuje odborník. "To, že se na takové zločiny nyní upozorňuje, je pozitivní krok, ale existuje zde nebezpečí, že budou využity pro eskalaci namísto původních záměrů," varuje analytik.    

Expert proto míní, že namísto zpolitizovaných obvinění stupňujících rétoriku jsou nutná hlášení potenciálních válečných zločinů podepřená důkazy. Soudí, že útoky na nemocnice z tohoto měsíce by si zasloužily nezávislé vyšetřování s mandátem mezinárodního společenství, který by umožnil bezpečný přístup na místa činu a shromáždění důkazů o tom, co se ve skutečnosti stalo. Denselow se domnívá, že by se jednalo o významný posun v přístupu k vedení bojů v Sýrii.    

"Jednoho dne - doufejme, že brzy - válka v Sýrii skončí a lidé, kteří přežijí se budou muset vypořádat s hrůzami, které proběhly," varuje expert. Podotýká, že bez skutečné odpovědnosti za to, co se stalo v minulosti, budou budoucí nesnadné výzvy v Sýrii ještě těžší.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.  

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize ,  válečné zločiny ,  Sýrie

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy