Vrátí se válečné právo? Sýrii čekají těžké časy, tvrdí analytik

Po téměř pěti letech brutálních bojů v Sýrii se v reakci na zničení dvou nemocnic na severu země znovu vynořuje otázka válečných zločinů páchaných v tomto konfliktu, tvrdí James Denselow, mezinárodněpolitický analytik a expert na blízkovýchodní region z think tanku Foreign Policy Centre. V komentáři pro server Al Džazíra rozebral možnost dokumentace a potrestání činů porušujících válečné právo.

Symbolické záběry vybombardovaných zdravotnických zařízení podle Denselowa spustily bouři vzájemných obvinění mezi klíčovými hráči syrského konfliktu. Expert konstatuje, že dosavadní absence odpovědnosti za válečné zločiny je sice pozoruhodná, ale je důležité, že mechanismy globální justice lze již nyní účinně aplikovat, a ovlivnit tak akce bojujících stran a pomoci budoucímu zotavení Sýrie. Aby k tomu došlo, musí se současná obviňovací rétorika zaměřit více na praktické akce směřující k vymáhaní odpovědnosti, doplňuje analytik.  

Denselow připomíná, že OSN varovala, že záměrně cílené útoky na nemocnice a zdravotnické jednotky budou považovány za válečný zločin a generální tajemník OSN Pan Ki-mun potvrdil, že takové údery porušují mezinárodní právo. Dodává, že Turecko bylo ohledně možné ruské viny ještě ostřejší, když konstatovalo, že stálý člen Rady bezpečnosti se dopustil "očividného válečného zločinu". Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však kontroval, že ti, kdo činí taková prohlášení, nejsou schopni je podepřít jakýmkoliv důkazem, nastiňuje odborník.  

Útoky na nemocnice

"Lékaři bez hranic, jejichž nemocnice byla zasažena, se rozhodli nesdělit syrským úřadům její přesnou lokaci, jelikož se báli útoku," vysvětluje Denselow. Podivuje se nad skutečností, že nyní, když byla nemocnice zničena, má syrský vyslanec v OSN odvahu označit výše uvedenou zdravotnickou organizaci za zpravodajskou ruku francouzské vlády.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

Analytik připomíná, že rovněž ruský prezident Vladimir Putin se drží své politiky kompletního popírání jakýchkoliv civilních škod plynoucích z ruských vojenských akcí v Sýrii, když tvrdí, že Moskva podobná prohlášení kategoricky odmítá.

Denselow poukazuje na fakt, že nejde o první případ, kdy bylo v Sýrii zasaženo zdravotnické zařízení. "Ve skutečnosti dochází k exodu zdravotníků ze země, přičemž jsou ničeny budovy a vozidla správně disponující ochranným statutem," píše expert. Přeplněné provizorní nemocnice, které jsou nyní provozovány mimo sklepy v Aleppu, představují snadný cíl pro vzdušné údery, deklaruje Denselow. Odkazuje na tvrzení Syrsko-americké zdravotnické společnosti, že rok 2015 přinesl rekordní počet útoků na zdravotnickou infrastrukturu, přičemž k útokům docházelo průměrně každý druhý až třetí den.  

"Mohl by tedy tento poslední útok na zdravotníky v Sýrii být spouštěčem pro znovuzavedení válečného práva do (syrského) konfliktu?" ptá se analytik. V té souvislosti soudí, že rozhodnutí OSN z roku 2014 OSN přestat počítat oběti v Sýrii nevěstí nic dobrého ohledně naděje přivést k odpovědnosti ty, kdo budou zabíjet další Syřany.   

Denselow se nicméně domnívá, že pokud by existoval mechanismus, jehož prostřednictvím by důvěryhodní aktéři zaznamenávali potenciální válečné zločiny, vyslalo by to jasnou zprávu těm, kdo nařizují nálety na nemocnice a možná i omezilo pravděpodobnost, že tak v budoucnu učiní znovu.

Síla důkazů

Za příklad síly důkazů o vláčených zločinech, který jsme již v rámci syrského konfliktu viděli, označuje expert propašování snímků syrského vojenského fotografa známého jako César. "Tisíce jeho fotografií, které nakonec skončily vystavené na chodbách OSN, ukázaly realitu hrozivého osudu těch, jejichž životy skončily v režimních věznicích," konstatuje analytik. Upozorňuje, že za zločiny, které César odhalil, nebyl dosud nikdo hnán k odpovědnosti.

Dle Denselowa bychom neměli zapomínat, že většina mechanismů válečného práva se objevila na konci druhé světové války a právě dnešní syrská krize přinesla největší počet uprchlíků od posledního globálního konfliktu. Přesto válečné zločiny, kterým se mělo předcházet a které se měly trestat, nyní beztrestně zaplavují Sýrii, kritizuje odborník. "To, že se na takové zločiny nyní upozorňuje, je pozitivní krok, ale existuje zde nebezpečí, že budou využity pro eskalaci namísto původních záměrů," varuje analytik.    

Expert proto míní, že namísto zpolitizovaných obvinění stupňujících rétoriku jsou nutná hlášení potenciálních válečných zločinů podepřená důkazy. Soudí, že útoky na nemocnice z tohoto měsíce by si zasloužily nezávislé vyšetřování s mandátem mezinárodního společenství, který by umožnil bezpečný přístup na místa činu a shromáždění důkazů o tom, co se ve skutečnosti stalo. Denselow se domnívá, že by se jednalo o významný posun v přístupu k vedení bojů v Sýrii.    

"Jednoho dne - doufejme, že brzy - válka v Sýrii skončí a lidé, kteří přežijí se budou muset vypořádat s hrůzami, které proběhly," varuje expert. Podotýká, že bez skutečné odpovědnosti za to, co se stalo v minulosti, budou budoucí nesnadné výzvy v Sýrii ještě těžší.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.  

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize válečné zločiny Sýrie

Aktuálně se děje

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

12. března 2026 17:29

Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy