Co se v Turecku děje? Jako za vojenského převratu, zuří soudci

Konec nezávislého soudnictví

Server upozorňuje, že ačkoliv Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) již dlouhou dobu čelí kritice kvůli podkopávání nezávislosti soudní moci v zemi, skutečně kontroverzní krok se jí doposud dařilo tajit.

„13. června vláda parlamentu předložila návrh zákona, který by znamenal hromadnou výměnu dvou nejvyšších soudů v zemi, o čemž se mnozí domnívají, že zasadí poslední hřebíček do rakve soudní nezávislosti a rozdělení moci v zemi," varuje server.

Návrh zákona by znamenal odvolání všech členů vrchního odvolacího soudu a státní rady krom jejich prezidentů, vrchních prokurátorů a ředitelů oddělení. Změna by se tak dotkla přibližně 700 soudců, jejichž nástupci by byli vybráni Nejvyšší radou soudců a státních zástupců (HSYK).

Kritici se domnívají, že je tento krok zamýšlen především k odstranění nepohodlných soudců. Dojde také ke snížení celkového počtu míst na 416 a později na 300. Oficiální zdůvodnění je, že nově zavedené oblastní odvolací soudy oběma soudům ulehčí. Má jít také o způsob, jak se zbavit lidí napojených na teroristické organizace.

Potrestání opozice, odměna věrných?

Tyto argumenty jsou ale podle serveru nepřesvědčivé. Připomíná, že v roce 2014 vláda sama navýšila počet zaměstnanců oběma soudům.

Varuje také, že by se návrh zákona dotkl také členů vyšší volební komise, která zodpovídá za bezpečnost voleb a vyřizuje stížnosti, které jsou v souvislosti s volbami vzneseny. Všech 11 členů komise by bylo odvoláno a jejich nástupce by vybrali noví členové obou nejvyšších soudů.

„Možná se ptáte, proč se zákon netýká prezidentů obou soudů, vrchních prokurátorů a vedoucích oddělení. S ohledem na jejich chování v poslední době se zdá, že jde o odměnu za jejich krotkost," podotýká.

HSYK pak podle serveru nemá problémy s výkonnou mocí spolupracovat. Sníží se ale doba, kterou na jmenování soudců budou mít.

„Jako během vojenského převratu"

Server dále varuje, že asi čtvrtinu státní rady by jmenoval sám Erdogan, což by mu dalo bezprecedentní moc. Zákon navíc porušuje tureckou ústavu kvůli hromadnému odvolání zaměstnanců veřejných institucí. To ale zřejmě tureckou vládu nezastaví.

Připomíná, že v roce 2014 ze zákona proběhla podobná obměna v řadách HSYK; ačkoliv ústavní soud tuto legislativu zrušil, noví zaměstnanci si svá místa ponechali.

„Plánovaný systém není slučitelný ani s anglosaským, ani s kontinentálním evropským systémem. Je podivný a nesmyslný. Je škodlivý," uvedl k tomu Sami Selcuk, bývalý předseda soudu. „Takové změny bylo možné pozorovat jen v době vojenského převratu. V normálním zákonném systému by si nikdo na takové změny nedovolil ani pomyslet," dodal.

Podobně se k tomu postavil i další bývalý prezident soudu Hasan Gecker, který zároveň kritizoval současné vedení soudů, že o celé záležitosti mlčí. „Mlčení soudních orgánů mě trápí. To oni by měli vznášet námitky. A když mlčí, nezbývá, co dodat." Návrh zákona je podle Gerckera „v úplném konfliktu" s principem nezávislého soudnictví.