Sýrské peklo? Toto je příčina. A může být hůř

Damašek - Oblast al-Hasaka je stále zdrojem konfliktů a nepřehledných manévrů, na kterých se podílí větší množství frakcí a bojových jednotek. Proto se také nazývá mikrokosmem syrské občanské války.

V severovýchodním cípu Sýrie nadále přetrvávají potyčky mezi kurdskými militanty a silami loajálními s vládou v Damašku. Je to jasný důkaz toho, jak mohou izolované skupiny formovat občanskou válku v Sýrii. Navzdory snahám nejvyššího velení syrské armády zajistit příměří pokračují boje se značnou intenzitou, zejména v provincii al-Hasaka. Konflikt, nejintenzivnější od střetu v Qamishli v dubnu tohoto roku, staví Damašek do choulostivé pozice. Musí zajistit zbývající klíčové pozice v provincii al-Hasaka, aniž by došlo k rozporu s ochranou jednotek YPG (Kurdská lidová bezpečnostní unie – Kurdish People's Protection Units), které potřebuje v boji proti povstaleckým silám v Aleppu.

Od doby, kdy přetížené syrské vládní síly ustoupily z kurdských oblastí země v letech 2012 a 2013, docházelo ke střetům mezi loajálními silami a YPG. Skryté nepřátelství mezi těmito dvěma silami přecházelo v provincii al-Hasaka do otevřeného boje, zejména v Aleppu. Křehký mír, který tu existoval, má ve své podstatě dva důvody. Prvním bylo omezování kontaktu mezi YPG a loajálními vládními silami ve zmíněné provincii. Druhým důvodem jsou hrozby ze strany Islámského státu a povstalců.

YPG od roku 2013 v Sýrii značně posílila své síly, zatímco pozice loajálních sil doznala oslabení. Syrská vláda přišla o svůj vliv v provincii Raqqa na úkor Islámského státu. Jeho útok na vládní pozice zatlačil loajální síly zpět, ovšem YPG se podařilo danou oblast dostat pod kontrolu. Díky tomu se stává stále více oblastí napříč Sýrii bezpečnějšími a jistějšími, zůstávají pouze izolované části v oblastech al-Hasaka a Qamishli.

Navzdory střetům mezi loajalisty a frakcemi YPG – zejména v al-Hasace, kde nedisciplinovaní členové Národní obranné síly (National Defence Forces) tvořili většinu roajalistů – bylo snahou vrchního velení syrské armády dosáhnout s vedením YPG příměří. Damašek dokonce přijal opatření s cílem zajistit příměří v tom směru odvoláním problematických velitelů ze svých posádek. Napětí, kterému nyní Damašek čelí, spočívá v tom, že YPG nemusí mít zájem na udržení příměří a místo toho se může chopit příležitosti kontolovat zbývající pozice loajalistů v al-Hasace. Síla YPG je nyní značná, jako nikdy předtím. Spojení Ruska a Turecka může přinést hrozbu tureckého útoku, kurdské skupiny proto mají zájem si ochránit záda před útoky Ankary.

Udržení pozic v al-Hasace je však pro Damašek ze strategického hlediska důležité. Letiště v Qamishli kontrolované loajalisty slouží jako primární bod pro jednotky Republikánské gardy, obležené na jihozápad v Der el-Zour. Kromě toho mohou loajalisté v al-Hasace udržovat vztahy s mnoha místními frakcemi a jednotkami oddanými prezidentu Bašáru Asadovi. Co je pro Damašek horší, že loajalisté jsou do jisté míry vázáni boji s YPG v Aleppu. Jako příklad uveďme severozápadně situované město Afrin kontrolované YPG, které blokuje přímou cestu mezi Azazovými rebely v severním Aleppu a ostatními skupinami rebelů v městě a jeho okolí. YPG ovládá i oblast Sheikh Maqsood, která prozatím chrání poslední zásobovací linku loajalistů k městu, které doposud ovládají.

Syrská vláda se ocitá ve složité situaci. Není možné jen tak opustit pozice v al-Hasace bez boje, ovšem další konflikt by mohl znamenat rostoucí intenzitu střetů s YPG, což by ovlivnilo rozhodující bitvu v Aleppu. Proto se pro loajalisty jako nejpravděpodobnější zabránění agrese ze strany YPG jeví snaha přesvědčit Kurdy, že by za odmítnutí příměří zaplatili příliš vysokou cenu. Vláda poskytla tuto zprávu 17. srpna s prvními nálety na pozice YPG v al-Hasace. Poukazujíc na vzdušnou převahu syrská vláda naznačuje Kurdům, že loajální vzdušné síly mohou zaútočit na území pod kontrolou YPG stejně jako oni provedli atak na území držené po dobu občanské války rebely.

Pokud z toho plyne pro Damašek v posledním střetu s Kurdy něco příznivého, pak to je pozitivní vliv na počáteční kontakty mezi Tureckem a Sýrií. Turecko je stále více znepokojeno teritoriální expanzí YPG podél hranic se Sýrií. Syrské demokratické síly nedávno ovládly Manbij a jejich postup na al-Bab a Jarabulus vyvolaly u Turecka obavy. Tureckým zájmům by boje mezi Kurdy a Syrskými silami v Aleppu posloužily nejen k oslabení pozic rebelů na tomto území, ale také zpomalení kurdských záloh. Nemají totiž zájem na porážce loajalistů v al-Hasace.

Konfrontace mezi loajalisty a kurdskými silami v této provincii podtrhuje složitou povahu syrské občanské války. Nejenže zahrnuje větší množství jednotlivých frakcí, ale také ilustruje časté překrývání – a také odklon – zájmů jednotlivých aktérů tohoto konfliktu. Rovněž to dokazuje, jak riskantní mohou být střety v izolovaných územích, které se mohou proměnit v bojové zóny. Jednoznačně se to projevuje v al-Hasace, kde hrozí krach smíření YPG a loajalistů v Aleppu. Posouzení základních pojmů, priorit a různých cílů jednotlivých sil bojujících v této válce osvětluje způsoby, jakými se tyto frakce pokoušejí zmírnit – nebo naopak vytěžit – z této krizové situace.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Kurdové občanská válka

Aktuálně se děje

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

19. března 2026 22:05

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy