Sýrské peklo? Toto je příčina. A může být hůř

Damašek - Oblast al-Hasaka je stále zdrojem konfliktů a nepřehledných manévrů, na kterých se podílí větší množství frakcí a bojových jednotek. Proto se také nazývá mikrokosmem syrské občanské války.

V severovýchodním cípu Sýrie nadále přetrvávají potyčky mezi kurdskými militanty a silami loajálními s vládou v Damašku. Je to jasný důkaz toho, jak mohou izolované skupiny formovat občanskou válku v Sýrii. Navzdory snahám nejvyššího velení syrské armády zajistit příměří pokračují boje se značnou intenzitou, zejména v provincii al-Hasaka. Konflikt, nejintenzivnější od střetu v Qamishli v dubnu tohoto roku, staví Damašek do choulostivé pozice. Musí zajistit zbývající klíčové pozice v provincii al-Hasaka, aniž by došlo k rozporu s ochranou jednotek YPG (Kurdská lidová bezpečnostní unie – Kurdish People's Protection Units), které potřebuje v boji proti povstaleckým silám v Aleppu.

Od doby, kdy přetížené syrské vládní síly ustoupily z kurdských oblastí země v letech 2012 a 2013, docházelo ke střetům mezi loajálními silami a YPG. Skryté nepřátelství mezi těmito dvěma silami přecházelo v provincii al-Hasaka do otevřeného boje, zejména v Aleppu. Křehký mír, který tu existoval, má ve své podstatě dva důvody. Prvním bylo omezování kontaktu mezi YPG a loajálními vládními silami ve zmíněné provincii. Druhým důvodem jsou hrozby ze strany Islámského státu a povstalců.

YPG od roku 2013 v Sýrii značně posílila své síly, zatímco pozice loajálních sil doznala oslabení. Syrská vláda přišla o svůj vliv v provincii Raqqa na úkor Islámského státu. Jeho útok na vládní pozice zatlačil loajální síly zpět, ovšem YPG se podařilo danou oblast dostat pod kontrolu. Díky tomu se stává stále více oblastí napříč Sýrii bezpečnějšími a jistějšími, zůstávají pouze izolované části v oblastech al-Hasaka a Qamishli.

Navzdory střetům mezi loajalisty a frakcemi YPG – zejména v al-Hasace, kde nedisciplinovaní členové Národní obranné síly (National Defence Forces) tvořili většinu roajalistů – bylo snahou vrchního velení syrské armády dosáhnout s vedením YPG příměří. Damašek dokonce přijal opatření s cílem zajistit příměří v tom směru odvoláním problematických velitelů ze svých posádek. Napětí, kterému nyní Damašek čelí, spočívá v tom, že YPG nemusí mít zájem na udržení příměří a místo toho se může chopit příležitosti kontolovat zbývající pozice loajalistů v al-Hasace. Síla YPG je nyní značná, jako nikdy předtím. Spojení Ruska a Turecka může přinést hrozbu tureckého útoku, kurdské skupiny proto mají zájem si ochránit záda před útoky Ankary.

Udržení pozic v al-Hasace je však pro Damašek ze strategického hlediska důležité. Letiště v Qamishli kontrolované loajalisty slouží jako primární bod pro jednotky Republikánské gardy, obležené na jihozápad v Der el-Zour. Kromě toho mohou loajalisté v al-Hasace udržovat vztahy s mnoha místními frakcemi a jednotkami oddanými prezidentu Bašáru Asadovi. Co je pro Damašek horší, že loajalisté jsou do jisté míry vázáni boji s YPG v Aleppu. Jako příklad uveďme severozápadně situované město Afrin kontrolované YPG, které blokuje přímou cestu mezi Azazovými rebely v severním Aleppu a ostatními skupinami rebelů v městě a jeho okolí. YPG ovládá i oblast Sheikh Maqsood, která prozatím chrání poslední zásobovací linku loajalistů k městu, které doposud ovládají.

Syrská vláda se ocitá ve složité situaci. Není možné jen tak opustit pozice v al-Hasace bez boje, ovšem další konflikt by mohl znamenat rostoucí intenzitu střetů s YPG, což by ovlivnilo rozhodující bitvu v Aleppu. Proto se pro loajalisty jako nejpravděpodobnější zabránění agrese ze strany YPG jeví snaha přesvědčit Kurdy, že by za odmítnutí příměří zaplatili příliš vysokou cenu. Vláda poskytla tuto zprávu 17. srpna s prvními nálety na pozice YPG v al-Hasace. Poukazujíc na vzdušnou převahu syrská vláda naznačuje Kurdům, že loajální vzdušné síly mohou zaútočit na území pod kontrolou YPG stejně jako oni provedli atak na území držené po dobu občanské války rebely.

Pokud z toho plyne pro Damašek v posledním střetu s Kurdy něco příznivého, pak to je pozitivní vliv na počáteční kontakty mezi Tureckem a Sýrií. Turecko je stále více znepokojeno teritoriální expanzí YPG podél hranic se Sýrií. Syrské demokratické síly nedávno ovládly Manbij a jejich postup na al-Bab a Jarabulus vyvolaly u Turecka obavy. Tureckým zájmům by boje mezi Kurdy a Syrskými silami v Aleppu posloužily nejen k oslabení pozic rebelů na tomto území, ale také zpomalení kurdských záloh. Nemají totiž zájem na porážce loajalistů v al-Hasace.

Konfrontace mezi loajalisty a kurdskými silami v této provincii podtrhuje složitou povahu syrské občanské války. Nejenže zahrnuje větší množství jednotlivých frakcí, ale také ilustruje časté překrývání – a také odklon – zájmů jednotlivých aktérů tohoto konfliktu. Rovněž to dokazuje, jak riskantní mohou být střety v izolovaných územích, které se mohou proměnit v bojové zóny. Jednoznačně se to projevuje v al-Hasace, kde hrozí krach smíření YPG a loajalistů v Aleppu. Posouzení základních pojmů, priorit a různých cílů jednotlivých sil bojujících v této válce osvětluje způsoby, jakými se tyto frakce pokoušejí zmírnit – nebo naopak vytěžit – z této krizové situace.

Související

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Izrael a Rusko zatočili v Sýrii. USA provedly nálet v Jemenu

Ve čtvrtek provedl Izrael letecké útoky na syrské přístavní město Latakia, jak informovala syrská státní média. Výsledkem těchto útoků bylo několik požárů, přičemž podle Syrského pozorovacího centra pro lidská práva (SOHR) byly útoky zaměřeny na sklady zbraní v Latakii. 

Více souvisejících

Sýrie Kurdové občanská válka

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy