Praha – V polovině ledna by se mohly pod záštitou Turecka, Ruska a Iráku uskutečnit mírové rozhovory o Sýrii. Ze hry jsou v tuto chvíli jak Evropská unie, tak Spojené státy. Jak ale v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu říká europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina, „příměří je vždy lepší než válka“.
Přesto je Štětina spíše pesimistický a domnívá se, že jistá podoba války bude v regionu probíhat dál. „Vymýtit terorismus je obtížné. Občanská válka může skončit, ale boj proti teroru může pokračovat,“ vysvětluje. Dle něj v regionu pokračuje tradiční rozpad Osmanské říše, očekává proto, že se bude rozkládat i Sýrie. „Jestli se podaří udělat federaci, nebo budou různé způsoby autonomie, to nevím… Nevíme, jakým způsobem byla smlouva o příměří postavena, ani kdo ji podepsal,“ připomíná Štětina.
To, že se Sýrie rozpadne, považuje za téměř jistou věc, otázkou pak je, co se stane s prezidentem Bašárem Asadem. „Co bude s Asadem si netroufám odhadnout, spíš si myslím, že to bude znamenat jeho konec,“ myslí si.
Psali jsme: Příměří v Sýrii budou monitorovat společně Rusové a Turci, stojí v dohoděVyjádřil se také k roli Moskvy v celém procesu. „Rusko hraje dvojí roli v oblasti: světové velmoci, kdy vetuje v OSN rezoluce o Sýrii, ale také se stalo regionální velmocí. Rusko se snaží dosáhnout svých kýžených teplých moří, to je stará ruská touha, proto se snaží ovládat Černé more. Nyní má Latákii a Tartús. Nakonec bude mít i vojenský vliv na východě Středozemního moře. To je velký úspěch Vladimíra Putina,“ dodal.
To Tereza Spencerová, novinářka z Literárních novin, se domnívá, že i kdyby byl z oblasti vytlačen Islámský stát i Al-Káida, teroristická válka bude pokračovat. „Tyto síly nikam nezmizí, takže nějaká forma války bude pokračovat ještě fůru let,“ varuje. Užívání pojmu „rozpad Sýrie“ se však brání. „Umím si představit uchování státu v hranici, v jaké je dnes... Trendů v Sýrii je hodně, ale který převáží, to si netroufám předvídat,“ vysvětluje.
Psali jsme: Nebezpečné nálady v Sýrii: Mezi mládeží roste touha po pomstě za Aleppo Rok 2017: Tyto klíčové události mohou zásadně ovlivnit světSoučasné dění je podle ní výsledek naprostého politického selhání západních zemí po Arabském jaru. „Absolutně jsme nepochopili revoluce v Tunisu a Egyptě. Libyi jsme úplně zničili, mysleli jsme si, že v Sýrii to půjde úplně stejně. Rusko využilo našich selhání a vstoupilo do hry. Můžeme tomu říkat Putinovo vítězství, ale nebýt našich chyb, tak tato situace nemohla nikdy nastat."
Poukazuje na to, že EU je rozhádaná a že nový americký prezident Donald Trump podle všeho přenechá Blízký východ místním silám. Regionální mocnosti mají mnohem větší zájem na míru než USA nebo EU. „To, že to kočíruje Rusko, je známka naší diplomatické prohry. Rusko využilo všech našich chyb, a vstoupilo na kolbiště, kde jsme měli být dál my,“ uvedla novinářka.
Na Blízkém východě dle jejich slov vzniká naprosto bezprecedentní mocenská klika. „Sunnitské velmoci jako Saudská Arábie, Katar a další jsou mimo hru, stejně jako jejich spojenci Západ a Evropská unie. Dnes se díváme na zrod naprosto nového regionu, a kdo se přidá k jednáním, má šanci si něco ukousnout, kdo bude dál bojkotovat, bude zabit,“ dodala Tereza Spencerová.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , Jaromír Štětina , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 53 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák