Tisíce Turků protestují proti referendu, vláda prodlužuje výjimečný stav

Istanbul - Asi 3000 lidí vyšlo dnes podle agentury AFP do ulic Istanbulu na protest proti výsledku nedělního referenda. V něm zvítězili příznivci změn ústavy, které posílí pravomoce prezidenta. Turecká vláda dnes také na doporučení bezpečnostní rady prodloužila o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Oznámil to turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş.

Podle hlavní turecké opoziční strany provázely nedělní referendum o změně ústavy podvody a Lidová republikánská strana (CHP) bude proto u soudu žádat zrušení výsledků. Průběh hlasování, v němž zvítězili zastánci posílení pravomocí prezidenta, kritizovali i pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jejich kritiku odmítl jako politicky zaujatou turecký prezident Recep Tayyip Erdogan i turecké ministerstvo zahraničí. Proti výsledkům referenda demonstrovalo dnes večer v Istanbulu na 3000 lidí.

Část turecké opozice už v neděli zpochybnila výsledky, podle nichž s 51,4 procenta hlasů vyhráli zastánci změny parlamentního systému na systém prezidentský. CHP vadí zejména rozhodnutí ústřední volební komise započítat do výsledků i hlasovací lístky neoznačené oficiálním razítkem. Lidová republikánská strana tvrdí, že komise tím porušila zákon, a chce se proto obrátit na turecký ústavní soud, případně i na Evropský soud pro lidská práva.

Předseda ústřední volební komise Sadu Güven rozhodnutí hájil s tím, že neorazítkované lístky se započítávaly už v minulosti. Pro uznání neplatnosti hlasu je podle Güvena nutné dokázat, že lístek byl do volební místnosti přinesen zvenčí.

Podle další opoziční formace, prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), byly do výsledku započteny až tři miliony neorazítkovaných hlasů, což by stačilo na zvrácení výsledku. Podle turecké tiskové agentury Anadolu zastánci ústavních změn vyhráli rozdílem zhruba 1,3 milionu hlasů.

Turci protestují v ulicích

Asi 3000 lidí vyšlo dnes podle agentury AFP do ulic Istanbulu na protest proti výsledku nedělního referenda. V něm zvítězili příznivci změn ústavy, které posílí pravomoce prezidenta. Hlavní opoziční strana průběh referenda i sčítání hlasů kritizovala a oznámila, že bude u soudu žádat jeho zrušení.

"Bok po boku proti fašismu," skandovalo podle AFP asi 2000 lidí ve čtvrti Kadiköy v asijské části Istanbulu. Namířeno mají k sídlu ústřední volební komise. Právě ta učinila během referenda sporné rozhodnutí, že se budou do výsledků započítávat i hlasovací lístky bez oficiálního razítka.

Nedostatečně orazítkovaných hlasů je podle opoziční strany asi tři miliony, což by stačilo ke zvrácení výsledku. Zastánci ústavní změn totiž zvítězili asi o 1,3 milionu hlasů.

Další asi tisícovka protestujících vyšla dnes večer do ulic ve čtvrti Beşiktaş, v evropské části Istanbulu. Nesli mimo jiné hesla jako "Ne, my vyhrajeme" a skandovali "zloděj, vrah, Erdogan". Podle agentury AFP jim lidé z okolních domů z oken vyjadřovali podporu mimo jiné tím, že bouchali do hrnců a pánví.

Vláda prodlužuje výjimečný stav

Turecká vláda dnes na doporučení bezpečnostní rady prodloužila o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Oznámil to turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş. Výjimečný stav byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu části armády o převrat a byl už několikrát prodloužen.

Prezident Recep Tayyip Erdogan už dříve prohlásil, že mimořádná opatření v Turecku potrvají tak dlouho, dokud se situace v zemi nezklidní. Výjimečný stav byl zaveden původně na tři měsíce; prodloužen byl v říjnu a v lednu vždy o 90 dní. Platnost dosavadního výjimečného stavu měla vypršet 19. dubna.

Za strůjce pokusu o puč, při němž v červenci zahynulo přes 240 lidí, turecká vláda označila hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Jeho příznivce, i jen domnělé, turecký režim dlouhodobě pronásleduje. Podle některých názorů mohla červencový pokus o puč zinscenovat vláda prezidenta Erdogana, aby ospravedlnila pronásledování svých kritiků.

Související

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan Demonstrace v Turecku

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Budeme bojovat až do konce, vzkazuje Čína. Co to ale znamená? Podle expertů opravdu definitivní konec

Spojené státy se podle vyjádření prezidenta Donalda Trumpa chystají zítra zavést dodatečné clo ve výši 50 % na veškerý čínský dovoz. Pokud k tomuto kroku skutečně dojde, obchodní vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa se mohou zcela rozpadnout. Celková celní zátěž na čínské zboží by tak přesáhla hranici 100 %, v některých případech by dosáhla až 120 %. Odborníci to označují za konec jakékoli smysluplné výměny zboží mezi Pekingem a Washingtonem.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

"Bazuka" na Trumpa: EU má v ruce těžký kalibr. Zvažuje, zda ho použít proti USA

Evropská unie se ocitla v dramatickém dilematu. Na jedné straně nabízí Spojeným státům kompromis v podobě nulových cel na průmyslové zboží, na druhé straně drží v ruce těžký kalibr – tzv. Anti-Coercion Instrument, tedy nástroj proti hospodářskému nátlaku, připravený k použití proti americkým službám. Nad hlavami evropských lídrů visí otázka: má Unie odpovědět tvrdě, nebo si ponechat otevřenou cestu k dialogu?

před 2 hodinami

Miami

Američané budou mít hlouběji do kapsy. USA kvůli Trumpovým clům zůstanou osamocené a ekonomicky zpomalené

Obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi Američany rostoucí obavy. V reakci na uvalení vysokých cel a spekulace o jejich dalším navyšování se mnozí začali předzásobovat – zejména potravinami, jejichž ceny mohou výrazně stoupnout. Jiní se zase rozhodli urychleně pořídit nový vůz, dokud je to ještě cenově výhodné. Hrozba recese ve Spojených státech v příštím roce se podle některých odhadů pohybuje až kolem 30 procent, což posiluje nejistotu mezi spotřebiteli i investory.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jak vážná bude obchodní válka? Cla vyděsila i spojence USA, trhliny dostává Trumpova administrativa i podpora

Prezident USA Donald Trump se rozhodl bez zaváhání prosadit novou vlnu cel, a to bez ohledu na rostoucí nervozitu trhů či znepokojení zahraničních vlád. Trhy reagovaly jako na horské dráze — po falešné zprávě o devadesátidenním pozastavení cel došlo ke krátkému vzestupu, jen aby následoval další prudký pád. Konečný výsledek? Akcie uzavřely víceméně beze změn, ale volatilita trhů ukazuje, že investoři zůstávají v nejistotě.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Bayern Mnichov

Konec jedné éry. Legendární Thomas Müller skončí v Bayernu Mnichov

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, už dostalo definitivní razítko. Po sezóně 2024/25 jeden z nejlegendárnějších německých fotbalistů posledních let Thomas Müller opravdu ukončí své dlouholeté spojenectví s Bayernem Mnichov. Potvrdil to sám pětatřicetiletý útočník, který během své kariéry dokázal s Německem v roce 2014 vyhrát titul mistrů světa. Neuvedl už však, kam povedou jeho další kroky. V zákulisí se už ale mluví o jeho možném angažmá v zámořské MLS.

včera

včera

Maroš Šefčovič v Praze

EU pohrozila Američanům odvetou za cla. Chce však vyjednat jiné řešení

Eurokomisař Maroš Šefčovič řekl, že Evropská unie je v úvodní fázi rozhovorů se Spojenými státy americkými ohledně cel. Diskuzi podle něj komplikuje pohled Washingtonu, který je považuje za nápravné opatření. Brusel je připraven již v dubnu přijmout první vlnu protiopatření, dodal Šefčovič. 

včera

včera

Jan Lipavský

Lipavský pro Politico: EU by měla využít kombinaci tlaku a vstřícnosti. Je cesta, jak s Trumpem jednat

Evropská unie by měla využít kombinaci tlaku a vstřícnosti, aby přiměla prezidenta Donalda Trumpa ke zrušení nově uvalených cel, uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro Politico. I přes selhání dosavadních zákulisních jednání věří, že Brusel stále může s Bílým domem uzavřít dohodu, která odvrátí hrozící transatlantickou obchodní krizi.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Evropa už s USA nepočítá. Chceme jasný plán pro případ stažení vojsk, varuje Finsko

Evropské státy potřebují jasnou strategii ze strany Spojených států, pokud se Washington rozhodne stáhnout část svých vojenských kapacit z Evropy. V rozhovoru pro server Politico to prohlásil finský ministr obrany Antti Häkkänen, který zároveň varoval před možnými bezpečnostními riziky, jež by takový krok mohl přinést, zejména pro státy sousedící s Ruskem.

včera

Ilustrační foto

Co je to ekonomická recese a proč se jí obávat?

Ekonomická recese. Dvě slova, která dokážou rozvířit vody finančních trhů, otřást důvěrou spotřebitelů a vyvolat nervozitu ve vládních kruzích i mezi běžnými lidmi. Přestože se jedná o běžnou součást hospodářského cyklu, recese je obdobím, které s sebou téměř vždy přináší nejistotu, pokles životní úrovně a zásadní proměnu ekonomické atmosféry.

včera

Ilustrační foto

Nejhorší začátek prezidentského období v moderní historii. Riziko recese prudce stoupá, EU chce zabránit válce

Spojené státy čelí historicky nejhoršímu začátku prezidentského období na akciových trzích. Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa a jeho agresivní celní politiky se dříve rostoucí burza dostává na hranici medvědího trhu – tedy propadu o 20 % oproti nedávnému maximu. Pokud trh uzavře v tomto pásmu, půjde o nejrychlejší pád z býčího na medvědí trh v historii indexu S&P 500, který sahá až do roku 1957.

včera

včera

Švédsko, ilustrační foto

Stínová válka v Evropě je národní katastrofou. Jak Írán verbuje evropské děti k útokům?

Švédské bezpečnostní složky řeší alarmující nový trend: děti ve věku 14 a 15 let se stávají nástrojem v rukou organizovaného zločinu, údajně podněcovaného íránskou vládou. Podle vyšetřování CNN byly nezletilé osoby zapojeny do několika pokusů o útok na izraelské velvyslanectví ve Stockholmu, přičemž nejméně jeden z těchto útoků zahrnoval střelbu a jiný pokus o výbuch.

včera

Ukrajina usiluje o členství v EU i obnovu. Má šanci, pokud zahodí stará pravidla a reformy nebudou imitací, říká ekonomka

Ukrajina usiluje o vstup do Evropské unie, zároveň však čelí obrovské výzvě poválečné obnovy. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě připomíná, že bez skutečných reforem, potlačení korupce a masivních zahraničních investic to nepůjde. Budoucnost země závisí na stabilitě, transparentnosti a mezinárodní podpoře.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy