Ultimátum pro Katar: Arabské země v čele se Saúdy předložily seznam požadavků

Katar dostal seznam požadavků prostřednictvím Kuvajtu. Na jejich naplnění dostal deset dní. Na seznamu je podle AP požadavek na uzavření íránských diplomatických misí a vyhoštění členů íránských revolučních gard, stejně jako zrušení společných vojenských operací. Dále přerušení styků s organizacemi jako je Muslimské bratrstvo, Islámský stát, Al-Káida a Hizballáh. Kromě uzavření Al-Džazíry také uzavření všech dalších médií financovaných Katarem, což jsou servery Middle East Eye a Al-Arabi al-Džadíd, stejně jako stanice Arabi21.

Dalším požadavkem je ukončení vojenské spolupráce s Tureckem, ukončení podpory jednotlivců i organizací, které Saúdská Arábie a její spojenci řadí k teroristickým, vydání teroristů a hledaných osob, ukončení zásahů do vnitřních záležitostí kritizujících zemí, ukončení spolupráce s disidenty ze Saúdské Arábie a jejích spojenců.

Dále zaplacení kompenzací za škody a lidské životy dotčené katarskou politikou v minulých letech. Katar má s ostatními státy z oblasti Perského zálivu navázat vojenskou, ekonomickou i sociální spolupráci. Pokud na tyto požadavky do deseti dní nepřistoupí, pak seznam pozbude platnosti. Dokument ale neuvádí, jaký bude v tomto případě další postup zemí kolem Saúdské Arábie.

Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům později sáhly i další země jako Jordánsko a Jemen a nyní již Katar izoluje přes deset blízkovýchodních i afrických států. Katar podle nich podporuje radikály jako Muslimské bratrstvo či palestinský Hamas.

Katar obvinění popíral a tvrdil, že blokáda je porušením mezinárodního práva. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání dříve sdělil, že země kvůli tlaku svou zahraniční politiku nezmění. Jednání o ukončení sporu se kromě Kuvajtu snaží zprostředkovávat i Turecko, Maroko, Pákistán či Francie.

Ankara nedávno odsouhlasila posílení své vojenské posádky v Kataru, kde přibližně 150 tureckých vojáků působí od dohody z roku 2014. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zároveň označil blokádu Kataru za nepřijatelný trest smrti a odsoudil ji jako "nehumánní a proti islámským hodnotám".

Podle některých analytiků se skupině kolem Rijádu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru. "Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu," domnívá se Ajham Kamal z poradenské agentury Eurasia Group. Za sporem je i katarská televize Al-Džazíra, která kritizuje autoritářská vedení některých arabských zemí. Saúdská Arábie a Jordánsko již pobočky této televize uzavřely.