Írán odhlasoval posílení balistického programu, USA uvalily nové sankce

Teherán - Íránský parlament dnes zahájil proceduru, která má podpořit balistický program země a elitní jednotky Kuds. Ty odpovídají za zahraniční operace revolučních gard a operují hlavně v Sýrii a Iráku. USA na to odpověděly zavedením nových sankcí.

Text zákona předpokládá, že vláda poskytne v přepočtu 5,9 miliardy korun na balistický program a stejnou sumu jednotkám Kuds, které spadají pod revoluční gardy a jsou zapojeny do boje proti terorismu, jak tvrdí Írán.

Americký prezident Donald Trump při své předvolební kampani označoval dohodu z roku 2015, která se týká hlavně íránského jaderného programu, za nejhorší, jaká byla kdy podepsána, a hrozil, že ji nechá zrušit. V pondělí administrativa oznámila, že dohodu rušit nebude, ale že zavede sankce kvůli balistickému programu a aktivitám Íránu na Blízkém východě.

Spojené státy podle agentury AP uznávají, že Írán dohodu z roku 2015 technicky plní, ale ministr zahraničí Rex Tillerson tvrdí, že "Írán nedodržuje ducha dohody". Podle AP se USA budou snažit "znovu projednat" se spojenci ty body dohody, které považují za problematické - hlavně vypršení lhůt pro omezení vývoje íránského jaderného programu.

Nové ekonomické sankce oznámilo americké ministerstvo financí, které má odvetná opatření na starosti. Washington tak učinil den poté, co Trumpova administrativa informovala Kongres, že Írán technicky splňuje podmínky mezinárodní jaderné dohody.

Terčem nových sankcí se stalo sedm subjektů a pět osob kvůli podpoře poskytované íránské armádě a íránským revolučním gardám. Sankce rovněž míří na jistou nadnárodní zločineckou skupinu sídlící v Íránu a tři osoby, které jsou podle USA na tuto organizace napojené. Další dvě společnosti USA zařadily na seznam v souvislosti s íránským balistickým programem.

Sankce proti Teheránu připravuje také Kongres USA. Americký Senát v březnu odhlasoval návrh zákona, který počítá s novými protiíránskými odvetnými opatřeními, Sněmovna reprezentantů o něm má teprve hlasovat.

Související

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Rakety zbraně Armáda Írán Rex Tillerson sankce

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy