Největší nebezpečí pro Kurdy? Zbraně americké výroby

Kurdistán – Ani Irák, Írán nebo Turecko není příliš spokojeno s tím, že Kurdové si v referendu odhlasovali vznik vlastního nesamostatného státu. Kurdové mají však na své straně alespoň jednoho velkého spojence – Spojené státy, kteří je alespoň diplomaticky podporují, i když o vojenském zásahu zde nelze uvažovat. Jenže jsou to opravdu přátelé?

Nelze ignorovat velký počet zbraní americké výroby, které na se na Blízkém východě nacházejí. Irácká armáda, která už dokončuje svoje tažení vůči Islámskému státu, se snaží spolupracovat se sousedními státy proti Kurdům už od ohlášení referenda. Íránci zase uzavřeli vzdušnou oblast nad potenciálním Kurdistánem a posílilo hraniční kontroly.

Kdyby zde nakonec vypukla nová válka o území, pak všechny státy budou moci nasadit špičkové vybavení od USA. Irácká armáda by měla disponovat početnou obrněnou armádou, která předčí i ruské síly na Blízkém východě. Dnes platí za silné spojence USA, ale nelze počítat s tím, že by se Američané chtěli vměšovat do sporu dvou národů, kterým pomáhají zpovzdálí.

Turci zase před referendem poslali kolem 100 tanků k pohraničí, armáda se dnes stále spoléhá při pozemních útocích na starší americké vybavení.  Není však jisté, zda tyhle modely budou účinné vůči novějším technologiím. Z minulých operací se analytikové také poučili a při dnešním útoků by využili silnou podporu ze vzduchu.

Nejvíc se na možný konflikt připravuje Írán, který však od revoluce z roku 1979 nedostal jedinou vojenskou materiální pomoc od USA. Přesto hojně využívají pozůstatky dřívější šáhovy armády. I dnešní domácí vojenská výroba se ve velkém inspiruje a je založená na typech zbraní, které dodávala zemi v minulosti Washington.

Kurdové představují pro Spojené státy významné spojence již po dvě dekády a bojovali s nimi během posledních konfliktů v oblasti. Ale protože kurdská oblast je doteďka oficiálně součástí Iráků, národ si nemohl nezávisle importovat zbraně. Všechno co mají, se tak počítá jako součást majetku irácké armády.

Nastane-li v oblasti nová válka, pak budou Kurdové pravděpodobně rychle přemoženi. Nemůžou se spolehnout na jakoukoliv pomoc z USA, protože ti by si museli vybrat mezi Irákem či Kurdistánem, s oběma mají dlouhodobé spojenectví. Nejistý je i postoj zbytku světa, protože politici zatím situaci nepovažují za natolik špatnou, aby bylo potřeba se diplomaticky vměšovat.

 

Související

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

Více souvisejících

Kurdové USA (Spojené státy americké) Irák Írán Turecko

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 6 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 9 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

Za tři dny přibylo 300 mrtvých. Nynější epidemie eboly se šíří nejrychleji v historii

Přes tři tisíce případů smrtelně nebezpečné eboly se již potvrdilo v Demokratické republice Kongo. Potvrzuje se tak, že současná epidemie onemocnění se šíří zatím nejrychleji ze všech, konstatovala britská stanice Sky News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy