"Studená válka" na Blízkém východě? Tato fakta byste měli znát

Začátek konfliktu

Írán se Saudskou Arábií udržoval napjaté vztahy už od íránské revoluce v roce 1979. Od té doby existovala reálná hrozba vojenského střetnutí obou zemí.

Rijád a Teherán ukončili diplomatické vztahy v lednu 2016 poté, co Íránci napadli saudskoarabskou ambasádu na protest proti popravě šíitského duchovního.

Rok předtím uzavřel Írán s šesti mocnostmi Dohodu o omezení jaderného programu, což Saudskou Arábii vedlo k obavám, že by se Írán mohl dostat z mezinárodní izolace.

Rétorika obou zemí nabrala na agresivitě. Do všeho se vložil ještě Katar, který byl Saudskou Arábií a dalšími sunnitskými zeměmi obviněn z toho, že podporuje íránské extrémisty. V červnu tohoto roku přerušil Rijád s Katarem diplomatické vztahy a konflikt nabral nové rozměry.

Nejprve rezignoval na funkci předsedy libanonské vlády Saad Harírí, jenž obvinil Írán ze vměšování se do záležitostí jeho země prostřednictvím politického uskupení Hizballáh.

O několik hodin později Saudská Arábie prohlásila, že její vzdušné síly zneškodnily nedaleko Rijádu raketu vypálenou z Jemenu, kde saudská koalice bojovala s jemenskými šíitskými povstalci podporovanými Íránem.

To ještě víc vyostřilo vztahy mezi oběma zeměmi. Saudský korunní princ Muhammad bin Salmán prohlásil, že se Írán dopustil přímé vojenské agrese. Teherán toto nařčení odmítl.

Proč konflikt začal právě teď?

Írán a Saudská Arábie se staly účastníky tzv. zástupné války. To je konflikt, ve kterém nepřímo zúčastněné státy, v tomto případě Saudská Arábie a Írán, používají jiné země, aby spolu válčili místo nich. To tvrdí Clement Therme, výzkumník pro Mezinárodní institut strategických studií.

Odvolává se na konflikty v Iráku, Sýrii a Jemenu, kde obě strany byly nějakým způsobem zainteresované.

Nenasytný princ

Doktor Rodger Shanahan, odborník na Blízký východ, soudí, že je velmi odvážné používat termín "studená válka".

Připouští, že napětí mezi oběma stranami tu byly i v minulosti, ale vzrostlo teprve při několika nedávných událostech. Jednou z ní byla rostoucí moc saudského korunního prince Muhammada bin Salmána.

Ten se podle Shanahana snažil všem ukázat, že je dobrou investicí do budoucna, a to například tím, že reformoval sociální systém. Ženy tak například dostaly právo řídit auto.

"Ve stejné době se nezdráhal vydávat zatykače na intelektuály a duchovní, čímž poslal právě duchovní třídě hlasitou zprávu, že se objevil nový král, který tu bude vládnout dlouhou dobu," doplnil Shanahan.

Jeho protikorupční zátah na elitáře a mocné podnikatele zase ukázal politickým oponentům, kdo bude mít pod palcem vyšetřovací orgány. Zároveň naznačil, že nesnese žádnou kritiku.

Trumpův efekt

Domácí a náboženské vlivy nejsou jedinými, které přispěly ke vzniku konfliktu. Analytici tvrdí, že Donald Trump také přispěl k tomu, že se na Blízkém východě vyostřila situace.

Trumpovo otevřené nepřátelství vůči Íránu povzbudilo Saudskou Arábii. To tvrdí doktor Ben Rich, sociolog a odborník na bezpečnostní politiku.

Doktor Rich upozornil na to, že Trumpova podpora Saudské Arábii byla v kontrastu s politikou Baracka Obamy, který chtěl Íránu pomoci dostat se z izolace.

Rich říká, že se korunní princ bin Salmán snažil upoutat světovou pozornost tím, že se odtrhl od tradičních norem. "Je ochotný být mnohem víc aktivní," dodal.

Podle Riche dal král Salmán svému synovi velkou moc a vidí jej jako přirozeného dědice trůnu. Rostoucí napětí mezi oběma státy navíc legitimizuje krále k předání moci někomu relativně mladšímu.

Odchod vůdce

Libanonský odstoupivší premiér Saad Harírí, který mezitím utekl do Saudské Arábie, řekl, že se během dvou nebo tří dnů vrátí zpět, aby potvrdil svou rezignaci.

Nestalo se tak. Pro svou vlastní televizi z Rijádu přečetl svoji rezignaci. Prohlásil, že Libanonu hrozily ze strany Saudské Arábie sankce, jelikož jeho strana byla v koalici s hnutím Hizballáh, které pomáhalo Íránu při napadení Jemenu a Bahrajnu.

Po prohlášení o odstoupení obvinila Saudská Arábie Libanon z vyhlášení války kvůli chování vládního Hizballáhu.

Jak řekl Robert Malley, viceprezident Mezinárodní krizové skupiny, Libanon byl vždy oblíbeným prostředkem mocných v zástupných válkách. Podle něj Harírí odstoupil z pozice předsedy na přání saudského korunního prince, aby ten mohl Írán představovat jako zdroj všech regionálních problémů.

To je také podle Malleyho důvod, proč konflikt bude pokračovat. "Harírí na pozici libanonského ministerského předsedy působil dojmem, že spolupráce saudských sil s Hizballáhem, případně s Íránem, byla možná. Po jeho rezignaci však není jakýchkoli pochyb o tom, že tomu tak není," uzavřel.