Islámská víra drtí křesťany. Vystavuje je perzekucím

Křesťanství je nejrozšířenější náboženství na světě. Zároveň je nejpronásledovanější. 215 křesťanů v mnoha zemích je pronásledováno. Jedná se o každého dvanáctého příslušníka křesťanské víry. Tvrdí to organizace OpenDoors ve svém pravidelném přehledu 50. nejnebezpečnějších zemí pro křesťany.

Podle analýzy World Watch List 2018 bylo 3 066 křesťanů zabito, 1 252 uneseno, 1 020 znásilněno nebo sexuálně obtěžováno kvůli jejich víře a 793 kostelů bylo napadeno nebo zničeno v roce 2017.  Nejhorší zemí pro křesťany je už 17. rok Severní Korea. Podle studie se na vysoké vlně perzekucí, které křesťané čelí v zemí čelí, významně podílí i jejich rodiny či přátelé, kteří neváhají oznámit „podezřelé“ myšlení stojící proti komunistické ideologii a kultu vůdce ohlásit úřadům.

Totožný problém se týká též islámským, respektive islamistických zemích, kde je konverze ke křesťanství a odklon od islámu považována za smrtelný hřích. Obecně, křesťané jsou nejvíce ohroženi v islámských zemích. Z celkových 50 zemích je jich 38 těch, ve kterých muslimové tvoří majoritu, z toho v první desítce jen ve 2 hlavní míra perzekuce vychází primárně z diktátorského režimu vládnoucí v zemi. Kromě Severní Korey je to Eritrea, jejíž diktátorský vládce Isaias Afwerki je pravoslavný křesťan. Nicméně, v této zemi polovina obyvatel je muslimského vyznání a jako v jiných zemích, i oni podléhají radikalizaci.

Pořadí žebříčku podle stupně nebezpečnosti země pro křesťany je následující – KLDR, Afghánistán, Somálsko, Sůdán, Pákistán, Eritrea, Libye, Irák, Jemen, Írán, Indie – v těch hrozí extrémní stupeň perzekuce. Velmi vysoký stupeň perzekuce se týká Saúdské Arábie, Malediv, Nigérie, Sýrie, Uzbekistánu, Egypta, Vietnamu, Turkemistánu, Laosu, Jordánska, Tádžikistánu, Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Bruneje, Kataru, Kazachstánu, Etiopie, Tuniska, Turecka, Keni, Bhútánu, Kuvajtu a Středoafrické republiky. Vysoká míra perzekuce hrozí křesťanům na Palestinských územích, v Mali, Indonésii, Mexiku, Spojených arabských emirátech, Bangladéši, Alžírsku, Číně, Srí Lance, Ázerbájdžánu, Ománu, Bahrajnu, Kolumbii a Džibutsku.

Islámský fundamentalismus a náboženský nacionalismus největší nebezpečí pro křesťany

Pravicově zaměřený think-tank Gatestone Institute podotýká, že islámská perzekuce se týká jak zemí s výrazně odlišnou náboženskou agendou jako je Saúdská Arábie, která tvoří nejbližšího spojence USA, tak i největší nepřítele USA na Blízkém východě, Írán. Na perzekuci křesťanů se podílí jako bohaté muslimské národy typu Katar či Kuvajt, tak ty nejchudší jako je Afghánistán, Somálsko, Jemen, a jak ty spojovány s tvrdou linií islámu jako je např. Pákistán, tak ty mající blíže k „umírněnému“ islámu jako je Malajsie a Indonésie.

Islám ale není jediné náboženství, které má tendence napadat křesťanství. Mezi zmíněnými zeměmi je i několik, kde je majoritním náboženstvím buddhismus – Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán, Srí Lanka – či hinduismus – Indie, Nepál. V těchto zemích jsou křesťané vnímáni náboženskými nacionalisty jako cizí element. World Watch List 2018 uvádí tento typ perzekucí nikoliv jako buddhistickou či hinduistický typ perzekucí, ale perzekucí ze strany náboženského nacionalismu.

Ačkoliv by se mnohé islamistické proudy daly zařadit i pod tuto rubriku, zpráva tak nečiní. Toto rozhodnutí, ačkoliv je do určité míry problematické v tom, že vytváří poněkud zavádějící dojem, že hinduismus a buddhismus na rozdíl od islámu nejsou odpovědné za své náboženské nacionalisty, má svou logiku. Např. v Indonésii je největší počet muslimů na světě vůbec a dá se tedy hovořit, že na počet obyvatel je zde islám majoritním náboženstvím, nicméně, země je sekulární a její historie je významně spjatá s buddhismem, takže v tomto případě myšlenka islámského nacionalismu nemá na rozdíl od historicky vyloženě muslimských zemích jako je Pákistán či Saúdská Arábie prakticky žádnou podporu. Perzekuce křesťanů ze strany indonéských muslimů vychází tedy výlučně z islámského fundamentalismu, nikoliv z náboženského nacionalismu.

Hlavní trendy perzekuce křesťanů

Komplexnost vztahů islámských perzekucí na křesťanech dokládá i jeden ze tří trendů, se kterými byla spojena perzekuce křesťanů v roce 2017. Kromě růstu islámského fundamentalismu (1) a náboženského nacionalismu (2) je jím vytrvalá a intenzivní perzekuce ve státech střední Asie (3). V post-komunistických státech Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a Ázerbájdžánu doposud vládne sovětské pravidlo tvrdé ruky a náboženských perzekucí. Křesťané v těchto zemích, zvláště ti muslimského původu, se nachází ohroženi ze dvou stran – ze strany paranoidního státu, který je vnímá jako cizince a ze strany radikálních muslimů, pro které jsou hříšnými přestupníky k jiné víře.

V případě moha islámských zemích se překrývá několik typů perzekucí – ze strany autoritářského státu, náboženského nacionalismu a islámského fundamentalismu. Toto překrývání se týká i neislámských režimů – např. v Vietnamu a Laosu vládnou komunistické režimy a zároveň zde hlavní náboženskou většinu má buddhismus, který je spojován s normativní příslušností k zemi. Do určité míry se dá do této skupiny zařadit Čína, kde jsou křesťané pronásledováni též z pozic ateistického komunismu i (náboženského) nacionalismu, který křesťanství vnímá jako cizí, do země nepatřící element.

Křesťané celkově jsou tedy v těch nejhorších státech, kde mohou žít, perzekvo ze tří hlavních směrů – ze strany radikálního islámu, autoritářského státu a náboženského nacionalismu. Jediné výjimky představuje Mexiko a Kolumbie, kde je na hlavní vině perzekucí křesťanů organizovaný zločin.  

Související

Náboženství, ilustrační fotografie

Německé církve opouští rekordní počet věřících, podle odborníků kvůli obtěžování

 V loňském roce opustil křesťanské církve v Německu rekordní počet lidí. Ukazuje to studie, kterou dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Údaj vyplývá z vývoje daňových odvodů, které mohou Němci poukázat církvím, kterých jsou členové. Příspěvky ve srovnání s předloňským rokem mírně vzrostly. V reálných hodnotách ale klesly, a nepříznivý trend bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.

Více souvisejících

křesťanství islám Komunismus Náboženství Buddhismus (náboženství)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 47 minutami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 2 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 3 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 5 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy