Islámská víra drtí křesťany. Vystavuje je perzekucím

Křesťanství je nejrozšířenější náboženství na světě. Zároveň je nejpronásledovanější. 215 křesťanů v mnoha zemích je pronásledováno. Jedná se o každého dvanáctého příslušníka křesťanské víry. Tvrdí to organizace OpenDoors ve svém pravidelném přehledu 50. nejnebezpečnějších zemí pro křesťany.

Podle analýzy World Watch List 2018 bylo 3 066 křesťanů zabito, 1 252 uneseno, 1 020 znásilněno nebo sexuálně obtěžováno kvůli jejich víře a 793 kostelů bylo napadeno nebo zničeno v roce 2017.  Nejhorší zemí pro křesťany je už 17. rok Severní Korea. Podle studie se na vysoké vlně perzekucí, které křesťané čelí v zemí čelí, významně podílí i jejich rodiny či přátelé, kteří neváhají oznámit „podezřelé“ myšlení stojící proti komunistické ideologii a kultu vůdce ohlásit úřadům.

Totožný problém se týká též islámským, respektive islamistických zemích, kde je konverze ke křesťanství a odklon od islámu považována za smrtelný hřích. Obecně, křesťané jsou nejvíce ohroženi v islámských zemích. Z celkových 50 zemích je jich 38 těch, ve kterých muslimové tvoří majoritu, z toho v první desítce jen ve 2 hlavní míra perzekuce vychází primárně z diktátorského režimu vládnoucí v zemi. Kromě Severní Korey je to Eritrea, jejíž diktátorský vládce Isaias Afwerki je pravoslavný křesťan. Nicméně, v této zemi polovina obyvatel je muslimského vyznání a jako v jiných zemích, i oni podléhají radikalizaci.

Pořadí žebříčku podle stupně nebezpečnosti země pro křesťany je následující – KLDR, Afghánistán, Somálsko, Sůdán, Pákistán, Eritrea, Libye, Irák, Jemen, Írán, Indie – v těch hrozí extrémní stupeň perzekuce. Velmi vysoký stupeň perzekuce se týká Saúdské Arábie, Malediv, Nigérie, Sýrie, Uzbekistánu, Egypta, Vietnamu, Turkemistánu, Laosu, Jordánska, Tádžikistánu, Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Bruneje, Kataru, Kazachstánu, Etiopie, Tuniska, Turecka, Keni, Bhútánu, Kuvajtu a Středoafrické republiky. Vysoká míra perzekuce hrozí křesťanům na Palestinských územích, v Mali, Indonésii, Mexiku, Spojených arabských emirátech, Bangladéši, Alžírsku, Číně, Srí Lance, Ázerbájdžánu, Ománu, Bahrajnu, Kolumbii a Džibutsku.

Islámský fundamentalismus a náboženský nacionalismus největší nebezpečí pro křesťany

Pravicově zaměřený think-tank Gatestone Institute podotýká, že islámská perzekuce se týká jak zemí s výrazně odlišnou náboženskou agendou jako je Saúdská Arábie, která tvoří nejbližšího spojence USA, tak i největší nepřítele USA na Blízkém východě, Írán. Na perzekuci křesťanů se podílí jako bohaté muslimské národy typu Katar či Kuvajt, tak ty nejchudší jako je Afghánistán, Somálsko, Jemen, a jak ty spojovány s tvrdou linií islámu jako je např. Pákistán, tak ty mající blíže k „umírněnému“ islámu jako je Malajsie a Indonésie.

Islám ale není jediné náboženství, které má tendence napadat křesťanství. Mezi zmíněnými zeměmi je i několik, kde je majoritním náboženstvím buddhismus – Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán, Srí Lanka – či hinduismus – Indie, Nepál. V těchto zemích jsou křesťané vnímáni náboženskými nacionalisty jako cizí element. World Watch List 2018 uvádí tento typ perzekucí nikoliv jako buddhistickou či hinduistický typ perzekucí, ale perzekucí ze strany náboženského nacionalismu.

Ačkoliv by se mnohé islamistické proudy daly zařadit i pod tuto rubriku, zpráva tak nečiní. Toto rozhodnutí, ačkoliv je do určité míry problematické v tom, že vytváří poněkud zavádějící dojem, že hinduismus a buddhismus na rozdíl od islámu nejsou odpovědné za své náboženské nacionalisty, má svou logiku. Např. v Indonésii je největší počet muslimů na světě vůbec a dá se tedy hovořit, že na počet obyvatel je zde islám majoritním náboženstvím, nicméně, země je sekulární a její historie je významně spjatá s buddhismem, takže v tomto případě myšlenka islámského nacionalismu nemá na rozdíl od historicky vyloženě muslimských zemích jako je Pákistán či Saúdská Arábie prakticky žádnou podporu. Perzekuce křesťanů ze strany indonéských muslimů vychází tedy výlučně z islámského fundamentalismu, nikoliv z náboženského nacionalismu.

Hlavní trendy perzekuce křesťanů

Komplexnost vztahů islámských perzekucí na křesťanech dokládá i jeden ze tří trendů, se kterými byla spojena perzekuce křesťanů v roce 2017. Kromě růstu islámského fundamentalismu (1) a náboženského nacionalismu (2) je jím vytrvalá a intenzivní perzekuce ve státech střední Asie (3). V post-komunistických státech Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a Ázerbájdžánu doposud vládne sovětské pravidlo tvrdé ruky a náboženských perzekucí. Křesťané v těchto zemích, zvláště ti muslimského původu, se nachází ohroženi ze dvou stran – ze strany paranoidního státu, který je vnímá jako cizince a ze strany radikálních muslimů, pro které jsou hříšnými přestupníky k jiné víře.

V případě moha islámských zemích se překrývá několik typů perzekucí – ze strany autoritářského státu, náboženského nacionalismu a islámského fundamentalismu. Toto překrývání se týká i neislámských režimů – např. v Vietnamu a Laosu vládnou komunistické režimy a zároveň zde hlavní náboženskou většinu má buddhismus, který je spojován s normativní příslušností k zemi. Do určité míry se dá do této skupiny zařadit Čína, kde jsou křesťané pronásledováni též z pozic ateistického komunismu i (náboženského) nacionalismu, který křesťanství vnímá jako cizí, do země nepatřící element.

Křesťané celkově jsou tedy v těch nejhorších státech, kde mohou žít, perzekvo ze tří hlavních směrů – ze strany radikálního islámu, autoritářského státu a náboženského nacionalismu. Jediné výjimky představuje Mexiko a Kolumbie, kde je na hlavní vině perzekucí křesťanů organizovaný zločin.  

Související

Náboženství, ilustrační fotografie

Německé církve opouští rekordní počet věřících, podle odborníků kvůli obtěžování

 V loňském roce opustil křesťanské církve v Německu rekordní počet lidí. Ukazuje to studie, kterou dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Údaj vyplývá z vývoje daňových odvodů, které mohou Němci poukázat církvím, kterých jsou členové. Příspěvky ve srovnání s předloňským rokem mírně vzrostly. V reálných hodnotách ale klesly, a nepříznivý trend bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.

Více souvisejících

křesťanství islám Komunismus Náboženství Buddhismus (náboženství)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů

Americká automobilka Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů. Na trůnu ji vystřídal čínský konkurent BYD, který v uplynulém roce zaznamenal strmý vzestup. Pro firmu Elona Muska byl rok 2025 velmi náročný, provázený nejen rostoucí konkurencí z Asie, ale i kontroverzemi kolem politických aktivit jejího šéfa, což se projevilo na poklesu prodejů druhým rokem v řadě.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy

Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj našel náhradu za Jermaka. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes učinil zásadní krok v reorganizaci svého nejbližšího okolí. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval generálporučíka Kyryla Budanova, dosavadního šéfa vojenské rozvědky (HUR). Tento krok přichází v kritické době, kdy se Ukrajina snaží stabilizovat domácí politickou scénu po korupčním skandálu a zároveň čelí zvýšenému tlaku na diplomatické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

ISS končí. Startuje závod o novou vesmírnou stanici

Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.

před 7 hodinami

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny

Politická kreatura, proruský kolaborant... Opozice požaduje odvolání Okamury za nenávistný novoroční projev

Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) vyvolal na české politické scéně bouři, která může skončit jeho odvoláním z funkce. Opoziční strany napříč spektrem ostře odsoudily jeho slova o nutnosti „vyskočit z bruselského vlaku“ a urážky směřované k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Podle opozice jsou tyto výroky nepřípustnou lživou manipulací, která zásadním způsobem poškozuje zájmy České republiky v zahraničí.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Pokud začnete do protestujících střílet, jsme v pohotovosti, pohrozil Trump Íránu

Situace v Íránu se vyostřuje a do dění se ostře vložil americký prezident Donald Trump. Ten prostřednictvím své sociální sítě Truth Social varoval íránský režim, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet násilnému potlačování protivládních demonstrací. Trump prohlásil, že pokud Írán začne do pokojných protestujících střílet, což označil za tamní zvyk, USA jim „přijdou na pomoc“. Zdůraznil, že americké síly jsou v plné pohotovosti.

před 11 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá

První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.

před 12 hodinami

Kyjev

Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům

Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.

před 14 hodinami

Prezident Trump

Trump si ředí krev. Užívá výrazně vyšší dávky léků, než mu stanovili lékaři

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The Wall Street Journal otevřeně promluvil o svém zdravotním stavu. Přiznal v něm, že vědomě ignoruje doporučení svých lékařů ohledně užívání aspirinu. Devětasedmdesátiletý politik uvedl, že denně bere vyšší dávku, než mu odborníci radí, což dává do souvislosti s viditelnými modřinami na svých rukou.

před 15 hodinami

včera

včera

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

První den se jezdí za nové ceny. Dálniční známky podražily

První lednový den je každoročně okamžikem, kdy některé schválené změny vstupují v platnost. Řidiči tak například od dnešního dne koupí dálniční známku za vyšší cenu než v uplynulém roce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy