Islámská víra drtí křesťany. Vystavuje je perzekucím

Křesťanství je nejrozšířenější náboženství na světě. Zároveň je nejpronásledovanější. 215 křesťanů v mnoha zemích je pronásledováno. Jedná se o každého dvanáctého příslušníka křesťanské víry. Tvrdí to organizace OpenDoors ve svém pravidelném přehledu 50. nejnebezpečnějších zemí pro křesťany.

Podle analýzy World Watch List 2018 bylo 3 066 křesťanů zabito, 1 252 uneseno, 1 020 znásilněno nebo sexuálně obtěžováno kvůli jejich víře a 793 kostelů bylo napadeno nebo zničeno v roce 2017.  Nejhorší zemí pro křesťany je už 17. rok Severní Korea. Podle studie se na vysoké vlně perzekucí, které křesťané čelí v zemí čelí, významně podílí i jejich rodiny či přátelé, kteří neváhají oznámit „podezřelé“ myšlení stojící proti komunistické ideologii a kultu vůdce ohlásit úřadům.

Totožný problém se týká též islámským, respektive islamistických zemích, kde je konverze ke křesťanství a odklon od islámu považována za smrtelný hřích. Obecně, křesťané jsou nejvíce ohroženi v islámských zemích. Z celkových 50 zemích je jich 38 těch, ve kterých muslimové tvoří majoritu, z toho v první desítce jen ve 2 hlavní míra perzekuce vychází primárně z diktátorského režimu vládnoucí v zemi. Kromě Severní Korey je to Eritrea, jejíž diktátorský vládce Isaias Afwerki je pravoslavný křesťan. Nicméně, v této zemi polovina obyvatel je muslimského vyznání a jako v jiných zemích, i oni podléhají radikalizaci.

Pořadí žebříčku podle stupně nebezpečnosti země pro křesťany je následující – KLDR, Afghánistán, Somálsko, Sůdán, Pákistán, Eritrea, Libye, Irák, Jemen, Írán, Indie – v těch hrozí extrémní stupeň perzekuce. Velmi vysoký stupeň perzekuce se týká Saúdské Arábie, Malediv, Nigérie, Sýrie, Uzbekistánu, Egypta, Vietnamu, Turkemistánu, Laosu, Jordánska, Tádžikistánu, Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Bruneje, Kataru, Kazachstánu, Etiopie, Tuniska, Turecka, Keni, Bhútánu, Kuvajtu a Středoafrické republiky. Vysoká míra perzekuce hrozí křesťanům na Palestinských územích, v Mali, Indonésii, Mexiku, Spojených arabských emirátech, Bangladéši, Alžírsku, Číně, Srí Lance, Ázerbájdžánu, Ománu, Bahrajnu, Kolumbii a Džibutsku.

Islámský fundamentalismus a náboženský nacionalismus největší nebezpečí pro křesťany

Pravicově zaměřený think-tank Gatestone Institute podotýká, že islámská perzekuce se týká jak zemí s výrazně odlišnou náboženskou agendou jako je Saúdská Arábie, která tvoří nejbližšího spojence USA, tak i největší nepřítele USA na Blízkém východě, Írán. Na perzekuci křesťanů se podílí jako bohaté muslimské národy typu Katar či Kuvajt, tak ty nejchudší jako je Afghánistán, Somálsko, Jemen, a jak ty spojovány s tvrdou linií islámu jako je např. Pákistán, tak ty mající blíže k „umírněnému“ islámu jako je Malajsie a Indonésie.

Islám ale není jediné náboženství, které má tendence napadat křesťanství. Mezi zmíněnými zeměmi je i několik, kde je majoritním náboženstvím buddhismus – Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán, Srí Lanka – či hinduismus – Indie, Nepál. V těchto zemích jsou křesťané vnímáni náboženskými nacionalisty jako cizí element. World Watch List 2018 uvádí tento typ perzekucí nikoliv jako buddhistickou či hinduistický typ perzekucí, ale perzekucí ze strany náboženského nacionalismu.

Ačkoliv by se mnohé islamistické proudy daly zařadit i pod tuto rubriku, zpráva tak nečiní. Toto rozhodnutí, ačkoliv je do určité míry problematické v tom, že vytváří poněkud zavádějící dojem, že hinduismus a buddhismus na rozdíl od islámu nejsou odpovědné za své náboženské nacionalisty, má svou logiku. Např. v Indonésii je největší počet muslimů na světě vůbec a dá se tedy hovořit, že na počet obyvatel je zde islám majoritním náboženstvím, nicméně, země je sekulární a její historie je významně spjatá s buddhismem, takže v tomto případě myšlenka islámského nacionalismu nemá na rozdíl od historicky vyloženě muslimských zemích jako je Pákistán či Saúdská Arábie prakticky žádnou podporu. Perzekuce křesťanů ze strany indonéských muslimů vychází tedy výlučně z islámského fundamentalismu, nikoliv z náboženského nacionalismu.

Hlavní trendy perzekuce křesťanů

Komplexnost vztahů islámských perzekucí na křesťanech dokládá i jeden ze tří trendů, se kterými byla spojena perzekuce křesťanů v roce 2017. Kromě růstu islámského fundamentalismu (1) a náboženského nacionalismu (2) je jím vytrvalá a intenzivní perzekuce ve státech střední Asie (3). V post-komunistických státech Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a Ázerbájdžánu doposud vládne sovětské pravidlo tvrdé ruky a náboženských perzekucí. Křesťané v těchto zemích, zvláště ti muslimského původu, se nachází ohroženi ze dvou stran – ze strany paranoidního státu, který je vnímá jako cizince a ze strany radikálních muslimů, pro které jsou hříšnými přestupníky k jiné víře.

V případě moha islámských zemích se překrývá několik typů perzekucí – ze strany autoritářského státu, náboženského nacionalismu a islámského fundamentalismu. Toto překrývání se týká i neislámských režimů – např. v Vietnamu a Laosu vládnou komunistické režimy a zároveň zde hlavní náboženskou většinu má buddhismus, který je spojován s normativní příslušností k zemi. Do určité míry se dá do této skupiny zařadit Čína, kde jsou křesťané pronásledováni též z pozic ateistického komunismu i (náboženského) nacionalismu, který křesťanství vnímá jako cizí, do země nepatřící element.

Křesťané celkově jsou tedy v těch nejhorších státech, kde mohou žít, perzekvo ze tří hlavních směrů – ze strany radikálního islámu, autoritářského státu a náboženského nacionalismu. Jediné výjimky představuje Mexiko a Kolumbie, kde je na hlavní vině perzekucí křesťanů organizovaný zločin.  

Související

Náboženství, ilustrační fotografie

Německé církve opouští rekordní počet věřících, podle odborníků kvůli obtěžování

 V loňském roce opustil křesťanské církve v Německu rekordní počet lidí. Ukazuje to studie, kterou dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Údaj vyplývá z vývoje daňových odvodů, které mohou Němci poukázat církvím, kterých jsou členové. Příspěvky ve srovnání s předloňským rokem mírně vzrostly. V reálných hodnotách ale klesly, a nepříznivý trend bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.

Více souvisejících

křesťanství islám Komunismus Náboženství Buddhismus (náboženství)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy