Islámská víra drtí křesťany. Vystavuje je perzekucím

Křesťanství je nejrozšířenější náboženství na světě. Zároveň je nejpronásledovanější. 215 křesťanů v mnoha zemích je pronásledováno. Jedná se o každého dvanáctého příslušníka křesťanské víry. Tvrdí to organizace OpenDoors ve svém pravidelném přehledu 50. nejnebezpečnějších zemí pro křesťany.

Deník Shopaholičky

Podle analýzy World Watch List 2018 bylo 3 066 křesťanů zabito, 1 252 uneseno, 1 020 znásilněno nebo sexuálně obtěžováno kvůli jejich víře a 793 kostelů bylo napadeno nebo zničeno v roce 2017.  Nejhorší zemí pro křesťany je už 17. rok Severní Korea. Podle studie se na vysoké vlně perzekucí, které křesťané čelí v zemí čelí, významně podílí i jejich rodiny či přátelé, kteří neváhají oznámit „podezřelé“ myšlení stojící proti komunistické ideologii a kultu vůdce ohlásit úřadům.

Totožný problém se týká též islámským, respektive islamistických zemích, kde je konverze ke křesťanství a odklon od islámu považována za smrtelný hřích. Obecně, křesťané jsou nejvíce ohroženi v islámských zemích. Z celkových 50 zemích je jich 38 těch, ve kterých muslimové tvoří majoritu, z toho v první desítce jen ve 2 hlavní míra perzekuce vychází primárně z diktátorského režimu vládnoucí v zemi. Kromě Severní Korey je to Eritrea, jejíž diktátorský vládce Isaias Afwerki je pravoslavný křesťan. Nicméně, v této zemi polovina obyvatel je muslimského vyznání a jako v jiných zemích, i oni podléhají radikalizaci.

Pořadí žebříčku podle stupně nebezpečnosti země pro křesťany je následující – KLDR, Afghánistán, Somálsko, Sůdán, Pákistán, Eritrea, Libye, Irák, Jemen, Írán, Indie – v těch hrozí extrémní stupeň perzekuce. Velmi vysoký stupeň perzekuce se týká Saúdské Arábie, Malediv, Nigérie, Sýrie, Uzbekistánu, Egypta, Vietnamu, Turkemistánu, Laosu, Jordánska, Tádžikistánu, Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Bruneje, Kataru, Kazachstánu, Etiopie, Tuniska, Turecka, Keni, Bhútánu, Kuvajtu a Středoafrické republiky. Vysoká míra perzekuce hrozí křesťanům na Palestinských územích, v Mali, Indonésii, Mexiku, Spojených arabských emirátech, Bangladéši, Alžírsku, Číně, Srí Lance, Ázerbájdžánu, Ománu, Bahrajnu, Kolumbii a Džibutsku.

Islámský fundamentalismus a náboženský nacionalismus největší nebezpečí pro křesťany

Pravicově zaměřený think-tank Gatestone Institute podotýká, že islámská perzekuce se týká jak zemí s výrazně odlišnou náboženskou agendou jako je Saúdská Arábie, která tvoří nejbližšího spojence USA, tak i největší nepřítele USA na Blízkém východě, Írán. Na perzekuci křesťanů se podílí jako bohaté muslimské národy typu Katar či Kuvajt, tak ty nejchudší jako je Afghánistán, Somálsko, Jemen, a jak ty spojovány s tvrdou linií islámu jako je např. Pákistán, tak ty mající blíže k „umírněnému“ islámu jako je Malajsie a Indonésie.

Islám ale není jediné náboženství, které má tendence napadat křesťanství. Mezi zmíněnými zeměmi je i několik, kde je majoritním náboženstvím buddhismus – Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán, Srí Lanka – či hinduismus – Indie, Nepál. V těchto zemích jsou křesťané vnímáni náboženskými nacionalisty jako cizí element. World Watch List 2018 uvádí tento typ perzekucí nikoliv jako buddhistickou či hinduistický typ perzekucí, ale perzekucí ze strany náboženského nacionalismu.

Ačkoliv by se mnohé islamistické proudy daly zařadit i pod tuto rubriku, zpráva tak nečiní. Toto rozhodnutí, ačkoliv je do určité míry problematické v tom, že vytváří poněkud zavádějící dojem, že hinduismus a buddhismus na rozdíl od islámu nejsou odpovědné za své náboženské nacionalisty, má svou logiku. Např. v Indonésii je největší počet muslimů na světě vůbec a dá se tedy hovořit, že na počet obyvatel je zde islám majoritním náboženstvím, nicméně, země je sekulární a její historie je významně spjatá s buddhismem, takže v tomto případě myšlenka islámského nacionalismu nemá na rozdíl od historicky vyloženě muslimských zemích jako je Pákistán či Saúdská Arábie prakticky žádnou podporu. Perzekuce křesťanů ze strany indonéských muslimů vychází tedy výlučně z islámského fundamentalismu, nikoliv z náboženského nacionalismu.

Hlavní trendy perzekuce křesťanů

Komplexnost vztahů islámských perzekucí na křesťanech dokládá i jeden ze tří trendů, se kterými byla spojena perzekuce křesťanů v roce 2017. Kromě růstu islámského fundamentalismu (1) a náboženského nacionalismu (2) je jím vytrvalá a intenzivní perzekuce ve státech střední Asie (3). V post-komunistických státech Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a Ázerbájdžánu doposud vládne sovětské pravidlo tvrdé ruky a náboženských perzekucí. Křesťané v těchto zemích, zvláště ti muslimského původu, se nachází ohroženi ze dvou stran – ze strany paranoidního státu, který je vnímá jako cizince a ze strany radikálních muslimů, pro které jsou hříšnými přestupníky k jiné víře.

V případě moha islámských zemích se překrývá několik typů perzekucí – ze strany autoritářského státu, náboženského nacionalismu a islámského fundamentalismu. Toto překrývání se týká i neislámských režimů – např. v Vietnamu a Laosu vládnou komunistické režimy a zároveň zde hlavní náboženskou většinu má buddhismus, který je spojován s normativní příslušností k zemi. Do určité míry se dá do této skupiny zařadit Čína, kde jsou křesťané pronásledováni též z pozic ateistického komunismu i (náboženského) nacionalismu, který křesťanství vnímá jako cizí, do země nepatřící element.

Křesťané celkově jsou tedy v těch nejhorších státech, kde mohou žít, perzekvo ze tří hlavních směrů – ze strany radikálního islámu, autoritářského státu a náboženského nacionalismu. Jediné výjimky představuje Mexiko a Kolumbie, kde je na hlavní vině perzekucí křesťanů organizovaný zločin.  

Deník Shopaholičky

Související

Náboženství, ilustrační fotografie

Německé církve opouští rekordní počet věřících, podle odborníků kvůli obtěžování

 V loňském roce opustil křesťanské církve v Německu rekordní počet lidí. Ukazuje to studie, kterou dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Údaj vyplývá z vývoje daňových odvodů, které mohou Němci poukázat církvím, kterých jsou členové. Příspěvky ve srovnání s předloňským rokem mírně vzrostly. V reálných hodnotách ale klesly, a nepříznivý trend bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.

Více souvisejících

křesťanství islám Komunismus Náboženství Buddhismus (náboženství)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 5 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy