Kuvajt překvapil. Na obnovu Iráku je ochoten dát dvě miliardy dolarů

Kuvajt - Kuvajt poskytne Iráku dvě miliardy dolarů, z toho polovinu jako půjčku a zbytek jako přímé investice. Na mezinárodní konferenci o obnově Iráku to dnes oznámil kuvajtský emír Sabah Ahmad Sabah. Na setkání jsou politici, investoři a zástupci nevládních skupin. Česko podle ministerstva zahraničí zastupuje náměstek Martin Tlapa.

Deník Shopaholičky

Závazek Kuvajtu je v mnoha ohledech ohromující. Kuvajťané mají stále v paměti iráckou invazi, kterou do jejich země nařídil někdejší irácký prezident Saddám Husajn. Podle AP si Kuvajt přeje mít nyní v těsném sousedství zemi se stabilní vládou.

"Toto početné mezinárodní shromáždění je odrazem ohromných ztrát, které Irák utrpěl v boji proti terorismu. Bez pomoci nedokáže obnovu zahájit, a proto jsme dnes tady my, abychom stáli Iráku po boku," řekl emír.

Generální tajemník OSN António Guterres účastníky vyzval, aby Irák podpořili. Oznámil také, že OSN zahájí dvouletý program pomoci, který má irácké vládě pomoci při řešení sociálních aspektů obnovy.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že Turecko poskytne pět miliard v podobě půjček a investic. Rijád pomoc rozdělil na miliardu dolarů na investiční projekty a půl miliardy na podporu iráckého exportu. Katarská pomoc v podobě miliardy dolarů bude mít podobu půjček a investic. Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová řekla, že pomoc unie v podobě 400 milionů eur je nad rámec příspěvků jednotlivých členských zemí EU.

Zástupce irácké vlády při zahájení konference v pondělí oznámil, že si obnova po bojích s radikální organizací Islámský stát (IS) vyžádá 88 miliard dolarů (1,8 bilionu Kč). Porážku IS Bagdád oznámil v prosinci. Až 17 miliard dolarů (349 miliard Kč) je podle iráckých zdrojů zapotřebí na obnovu budov. OSN odhaduje, že jen v Mosulu, kde měl IS hlavní sídlo, bude potřeba vystavět nebo opravit asi 40.000 domů.

Spojené státy za posledních devět let Iráku pomohly částkou 60 miliard dolarů. Z toho 25 miliard USD dostala irácká armáda. Nevládní organizace přislíbily Iráku na humanitární pomoc 330 milionů dolarů.

Vzhledem ke krizím vyvolaných boji v Iráku a Sýrii se projevuje únava dárcovských zemí. Ochotu přispět ovlivňuje i politické napětí v regionu. Do Kuvajtu sice přijel íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, vyhnul se ale skupinovému fotografování. Írán je spojencem vlád v Bagdádu a Damašku, většina arabských zemí oblasti Perského zálivu ho podezírá ze snahy dominovat regionu.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Kuvajt Irák Islámský stát (IS) USA (Spojené státy americké) Turecko EU (Evropská unie) OSN Katar

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy