Nemocnice ve východní Ghútě hlásí obrovský počet obětí bojů. Docházejí jim léky

Zdravotnická zařízení podporovaná Lékaři bez hranic v obléhané východní Ghútě nedaleko Damašku hlásí stovky mrtvých a raněných. Děje se tak v době mimořádně zesíleného bombardování a ostřelování v oblasti. Celkem třináct nemocnic a klinik, které podporují Lékaři bez hranic, bylo během pouhých tří dní poškozeno nebo zničeno. Snížila se tak dostupnost lékařské péče, a to v době, kdy je kriticky zapotřebí. Obléhání východní Ghúty navíc místním zdravotníkům znemožňuje přístup k materiálu nezbytnému pro záchranu životů. Lékaři bez hranic to uvedli v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Boje o východní Ghútu si od začátku roku do 18. února vyžádaly značný počet obětí. Tamní zdravotnická zařízení, která podporují Lékaři bez hranic, hlásila v tomto období přes 1 600 raněných a více než 180 mrtvých. Bombardování a ostřelování poté ještě zintenzivnilo. Podle počátečních informací nemocnic a klinik podporovaných Lékaři bez hranic bylo za dva a půl dne (od 18. února do brzkého rána 21. února) zraněno 1 285 lidí a 237 lidí zemřelo. Přičemž to vypovídá o důsledku bombardování pouze částečně, tyto počty obětí nahlásilo 18 nemocnic a klinik podporovaných Lékaři bez hranic. Raněné však ošetřovaly i další zdravotnická zařízení v oblasti.

Ve východní Ghútě je zoufale zapotřebí urgentní zdravotní péče. „Jsme schopni udržet zásobování určitého základního zdravotnického materiálu do zařízení, jež podporujeme. Můžeme také ad hoc poskytovat zdravotnický materiál zařízením, která nepodporujeme pravidelně, ale tehdy, když urgentně potřebují pomoc. Jsou však určité věci, ke kterým přístup nemáme, a které by zásadně pomohly syrským zdravotníkům na místě v jejich práci, kdy zachraňují lidské životy. Žádáme proto ty, kdo mají přístup ke zdravotnickému materiálu ve východní Ghútě a jejím okolí, aby urgentně umožnili zdravotníkům ve východní Ghútě přístup k těmto zásobám – závisí na tom životy,“ uvedla Lorena Bilbao, koordinátorka programů Lékařů bez hranic v Sýrii.

Obléhání východní Ghúty způsobilo, že se k místním zdravotníkům nedostává dostatečné množství zdravotnického materiálu potřebného pro záchranu životů. A když už je umožněn ve výjimečných případech průjezd oficiálním konvojům OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže, některé věci včetně anesteziologického materiálu jsou systematicky zakazovány či zabavovány. V samotné východní Ghútě se údajně nachází určité množství zásob zdravotnického materiálu, nicméně zdravotníci k nim v současné době nemají přístup.  

I když Lékaři bez hranic mají ještě kapacitu zásobovat zdravotnická zařízení určitými nezbytnými léky a zdravotnickým materiálem, plné obléhání východní Ghúty znamená, že situace je nejistá a možnosti Lékařů bez hranic v poskytování léků a zdravotnického materiálu budou omezené.

Lékaři bez hranic vyzývají syrskou vládu, ostatní bojující strany a všechny obchodníky ve východní Ghútě, kteří mohou mít zásoby lékařského materiálu, aby je ihned poskytli zdravotnickým zařízením, které je potřebují k záchraně životů. Organizace opakovaně volá po tom, aby bylo respektováno mezinárodní humanitární právo a zdravotníci, pacienti i zdravotnická zařízení se nestávali terči útoků. Měla by být také umožněna evakuace kriticky nemocných či zraněných pacientů z východní Ghúty.

Lékaři bez hranic provozují pět zdravotnických zařízení a tři mobilní kliniky v severní Sýrii. Zároveň spolupracují s pěti zdravotnickými zařízeními a dalších pět desítek jich podporují na dálku. A to v oblastech, kde nemohou být týmy Lékařů bez hranic přítomny osobně. Ve východní Ghútě podporují jedenáct zdravotnických zařízení pravidelně a dalším poskytují urgentní pomoc, když je zapotřebí. V podporovaných zařízeních zaměstnanci Lékařů bez hranic nejsou přítomni.

Lékaři bez hranic nepůsobí v Sýrii v oblastech kontrolovaných takzvaným Islámským státem, protože se od jeho vedení nepodařilo získat záruky bezpečnosti. Rovněž nemohou pracovat na územích kontrolovaných syrskou vládou, jelikož stále k tomu nedostali povolení. Aby si Lékaři bez hranic zachovali naprostou nezávislost, nepřijímají pro financování svých projektů v Sýrii peníze od žádné vlády.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Sýrie humanitární krize humanitární pomoc

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy