Život pod zemí: Situace v syrské Ghútě je katastrofální. Jsme jako v hrobě, pomozte nám, prosí lidé

S tím, jak boje na okraji Damašku nabývaly na intenzitě, rodiny se začaly schovávat pod zemí. Po celé hodiny čekají na konec bombardování, jenže útok nepřestává. Záběry místních aktivistů ukazují, jak se ženy a děti schovávají v suterénu, hrají si tam a vaří, aby nějak zabily čas. Další sdílejí zvukové nahrávky letadel a vrtulníků, které jim bzučí nad hlavou, a píší zoufalé prosby na sociální média a WhatsApp, shrnuje situaci americký server. V některých částech rozlehlého předměstí jsou podzemní prostory propojeny tunely. Místní mediální aktivista Firas Abdullah natočil záběry přímo z tohoto místa. „Lidé se tu ukrývají před masivním bombardováním," říká ve videu, když sklání hlavu, aby prošel těsným prostorem. Abdullah, který zveřejňuje informace z oblasti už několik let, říká, že některé ženy a děti se tam ukrývají už více než 72 hodin a potřebují jídlo a vodu. Podmínky ve skrýši popsal jako „hrob".

Místní humanitární skupiny předaly mezinárodním partnerům stejné informace - nejbezpečnějším místem je podzemí. Sonia Khushová, ředitelka syrské pobočky Save the Children, sice sídlí v Ammánu v Jordánsku, ale již několik let spolupracuje s místními skupinami ve východní Ghútě. Tvrdí, že tisíce rodin tráví většinu týdne v suterénu, aby se vyhnuly bombám. „Faktem je, že lidé se skrývají v těchto sklepích a úkrytech, ale ani to jim nedává duševní klid a pocit bezpečí," řekla Khushová. „Všichni jsou teď vyděšeni."

I když je tato oblast bombardována už od roku 2012, nedávný nárůst útoků je nejhorší za dlouhé roky. Záběry, které v pondělí zveřejnila Syrská civilní obrana, skupina lékařů a zdravotníků, ukazuje, jak se po sérii svržených bomb pokoušejí lidé dostat do úkrytu. Mnozí považují sklep za jediné útočiště v nepřátelském prostředí. Místní lidí neměli šanci na evakuaci, protože oblast je měsíce blokována.

Pro Shadiho Jada, mladého otce, který se od počátku týdne skrývá v suterénu, je jeho úkryt důležitý. „Upřímně, cítím, že ten úkryt je jako hrob, ale je to jediný způsob, jak se chránit," řekl. Jad se skrývá se svou ženou a osmi dalšími rodinami. „Vyprávíme si příběhy, snažíme se nebát se, takže si vyprávíme i nějaké vtipy," řekl. Jiná skupina aktivistů sdílela fotografie rodiny, která se schovávala v podzemí a pekla chleba na improvizovaných kamnech.

Humanitární skupiny varují, že podmínky v úkrytech by se mohly rychle zhoršit. Chybí jim větrání, elektřina, tekoucí voda a koupelna. Skupina Jednotný zdravotnický úřad (The Unified Medical Office) v Ghútě uvedla, že tyto podmínky mohou vést ke zdravotním problémům, jako jsou „respirační onemocnění, vši a svrab". Už před současným bombardováním zpráva OSN naznačila, že v některých oblastech mohou podobné úkryty představovat nebezpečí pro veřejné zdraví. Jenže lidé nemají příliš na výběr.

Devětadvacetiletá Hoda Khayti žije celý život ve východní Ghútě a říká, že její rodina, stejně jako většina sousedů, strávila většinu týdne v suterénu. Dvanáct dalších rodin se k nim přidalo – a tak se mačkají v jednom stísněném prostoru. Slyší, jak letadla neustále prolétávají nad jejich hlavami. „Nejhorší jsou okamžiky, když dopadají rakety, a pak následuje ticho," popsala Hoda novinářům ve videohovoru na Facebooku. „Cítíme, jak naše duše opouštějí naše těla, když se letadlo blíží. A po jejich odletu cítíme úlevu."

I oni se obávají bomb tam venku, ale stejně jako Jad, také Hoda říká, že úkryt se stal místem pro setkání tamní komunity. Lidé sdílejí jídlo, přikrývky a příběhy a společně čekají, až letadla odletí. Na druhou stranu ale Hoda někdy váhá, zda má jít do suterénu, protože se bojí, že bude v pasti. Často zůstává nad zemí v rodinném domě, zatímco její rodiče a sestra se ukrývají pod zemí. „Nechci umřít v suterénu," vysvětluje. „Viděla jsem v suterénu zemřít celou rodina. To bylo minulý týden,“ dodává.