NÁZOR - Téměř dva týdny poté, co Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci požadující třicetidenní příměří v Sýrii, ruské a syrské vládní síly přesto vedou jednu z nejkrvavějších a nejbrutálnějších ofenziv za dosavadní trvání syrského konfliktu, konstatuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník v něm připomíná, že cílem je dobýt povstalci drženou oblast Východní Ghúty nedaleko Damašku, kde se od roku 2013 nachází v obklíčení téměř 400 tisíc lidí.
Nic nového, stupňuje se pouze intenzita
Každý den je v oblasti Východní Ghúty zabito mnoho lidí, přičemž Syrská organizace pro lidská práva jen ve středu napočítala 93 obětí, poukazuje americký server. Dodává, že přichází četné zprávy o útocích na nemocnice a školy a nasazení plynu - chlóru.
To vše jsou válečné zločiny, zdůrazňuje Washington Post s tím, že současné tragické události naneštěstí nejsou ničím novým, vyjma své intenzity. Podotýká, že syrská vláda Bašára Asada a Rusko opakovaně souhlasily s příměřím, "humanitárními pauzami" či deeskalačními zónami ve Východní Ghútě, přesto však pokračují v útocích.
"Jejich drzost je umožněno neochotou jakékoliv jiné mocnosti vynucovat rezoluce OSN či úmluvu o chemických zbraních nebo jinak potrestat (syrský) režim či Rusko za jejich zločiny," kritizuje renomovaný deník. Konstatuje, že alespoň existují důvody domnívat se, že jejich beztrestnost nepotrvá věčně.
Od roku 2011 totiž komise OSN pečlivě shromažďuje důkazy o válečných zločinech v Sýrii pro potřeby Rady bezpečnosti OSN a potenciálně i pro mezinárodní či domácí soudy, uvádí washingtonský server. Odkazuje na poslední zveřejněnou zprávu mapující období od loňského července do letošního ledna, která přináší děsivé detaily o syrsko-ruském řádění ve Východní Ghútě.
Obležení podle zprávy charakterizují všudypřítomné válečné zločiny, například užívání zakázaných zbraní, útoky na civilní a chráněné objekty, taktika vyhladovění vedoucí k akutní podvýživě a běžné odpírání zdravotnických evakuací, připomíná editorial. Doplňuje, že systematicky jsou bombardovány tamní nemocnice a školy, například 8. listopadu loňského roku nálet zasáhl hned tři vzdělávací instituce v jeden den, zabity či zraněny byly stovky zdravotníků a ženy raději rodí doma, než by riskovaly pobyt v nemocnici.
Pečlivě kalkulovaná zvěrstva
OSN také zdokumentovala tři případy nasazení chlóru proti povstalcům, k nimž došlo v červenci 2017, další podobný útok se pak odehrál v listopadu loňského roku, kdy byl nasazen pesticid na bázi fosforu, uvádí Washington Post. Soudí, že se jedná o pečlivě kalkulovaná zvěrstva.
Americký prezident Donald Trump sice nařídil odvetný útok za loňské nasazení nervového plynu Asadovými jednotkami, na útoky chlórem, ale nereagoval, a proto podle prestižního serveru pokračují. "Ruské síly rovněž cílí na civilisty a OSN zdokumentovala jeden incident, který podle ní mohl být válečným zločinem," píše editorial.
Šlo o útok z loňského 13. listopadu, kdy ruský letoun dle svědectví provedl sérii náletů na velké tržiště a okolní domy ve městě Atarib v provincii Aleppo, vysvětluje vlivný deník. Poukazuje, že hlášeno bylo 84 mrtvých, včetně šesti žen a pěti dětí, letoun údajně shazoval neřízené bomby, přestože jejich nasazení v hustě osídlených oblastech má jasný dopad na civilisty. "To byl bezpochyby záměr," tvrdí americký server.
Jak ofenziva v Ghútě pokračuje, ministerstvo zahraničí Spojených států protestuje, například prostřednictvím kritiky Ruska ze strany své mluvčí na Twitteru, připouští Washington Post. Za problém ovšem považuje to, že Moskva ví, že Trump vidí věci jinak - když byl dne 23. února v dotazu na situaci ve Východní Ghútě zopakoval svůj názor, že americkým zájmem v Sýrii je zbavit se Islámského státu a stáhnout se.
"Pro Asadův režim a Rusko to je otevřené vybídnutí k pokračování plynování dětí, bombardování nemocnic a páchání dalších válečných zločinů," končí editorial.
Související
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Sýrie , USA (Spojené státy americké) , Chemické zbraně , Rusko , válečné zločiny , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 1 hodinou
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 1 hodinou
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 2 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 3 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 3 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 4 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 5 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 5 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 6 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 7 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 8 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 8 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 9 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.
Zdroj: Libor Novák