ROZHOVOR | Krvavá apokalypsa bez pravidel, kde jsou civilisté a lékaři cíle pro obě strany: Lékaři bez hranic exkluzivně o tom, co se děje v Sýrii

ROZHOVOR - Pavel Gruber je ředitelem české pobočky Lékařů bez hranic, humanitární organizace která pomáhá lidem po celém světě. O tom jaké jsou zkušenost ze Sýrie a jak změnila Lékaře bez hranic tato válka, se rozpovídal v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz.

Jaká je dnes v Sýrii situace?

Ta se liší místo od místa. Je pravda, že v některých oblastech, jako je například sever a severovýchod Sýrie, boje utichají. Po konfliktu zde ale zůstalo ohromné množství nevybuchlé munice a nástražných systémů, které jsou často umístěny v domech nebo v předmětech denní potřeby, třeba v konvicích na čaj. Pro vracející se lidi tak představují velké nebezpečí.

Je nějaký rozdíl mezi jinými konflikty a Sýrii?

 V Sýrii se od začátku nedodržují žádná pravidla. Právě naopak. I zdravotní personál a civilisté jsou často oběti útoků. Neexistuje zde respekt k základním ženevským konvencím. Boje jsou velmi tvrdé a ani jedna strana nešetří místní obyvatelstvo.

Uprchlíci jsou ve všech sousedních zemích. Je mezi azylem v Jordánsku, Libanonu nebo Turecku nějaký rozdíl? Daří se jim někde lépe?

 V podstatě není. Lidé utíkají primárně do sousedních zemí. Syrský konflikt už teď trvá déle než 2. světová válka. Mnozí obyvatelé tak ztrácí naději, že se někdy budou moct do svých domovů vrátit. Sýrie navíc není jediná země, kterou na Blízkém východě zmítají boje. Složitá situace panuje třeba také v Iráku, odkud lidé rovněž prchají.     

Velké problémy zažívají také vnitřně vysídlení lidé. V Sýrii jsou tací, kteří museli své domovy za dobu konfliktu opustit i třikrát nebo čtyřikrát.

S konfliktem v Sýrii je často spjato používání chemických zbraní. Je to skutečně to nejhorší, co civilistům hrozí?

Dobrá otázka. Chemické zbraně jsou sice strašlivé, ale v tomto konfliktu se daleko více používají konvenční zbraně - a jejich obětí je mnohonásobně více. Přesto jim nebývá věnována taková pozornost.     

Lékaři bez hranic působí po celém světě od Mexika přes mnoho afrických zemí po Sýrii nebo Ukrajinu. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi zeměmi, ve kterých Lékaři bez hranic působí? Co se změnilo?

Změnili se především příjemci pomoci. Před několika léty byla hlavní destinací Lékařů bez hranic Afrika. Samozřejmě, že pacienti v zemích jako Středoafrická republika nebo Súdán stále potřebují naši pomoc, ale velká část naší práce teď leží také na Blízkém východě. Vloni jsme hodně působili právě v Iráku. 

Pracujeme však i v méně vzdálených zemích, jako je například zmiňovaná Ukrajina. A byť je pravda, že zdravotní potřeby jednotlivých pacientů se mohou v mnoha ohledech lišit, vždy je pro náš klíčové, abychom jim poskytli nejvyšší možný standart důstojné péče. To se nikdy nemění.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Pavel Gruber (Lékaři bez hranic) Sýrie rozhovor Syrská krize

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 54 minutami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?

Válka proti Íránu představuje pro americké daňové poplatníky enormní zátěž, kterou analytici odhadují na více než 890 milionů dolarů denně. Tato částka vychází podle CNN ze známých vojenských operací a odhadů Kongresu, přičemž zahrnuje náklady na munici, palivo a nasazení rozsáhlých námořních i leteckých sil v regionu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy