Erdogan má problém? Server WikiLeaks zveřejnil uniklé dokumenty o spolupráci jeho vlády s IS

Únik, který má na svědomí hacktivistická skupina známá jako Redhack, jež se v minulosti zaměřovala na tureckou vládu, zveřejnila to, co vypadá jako Albayrakovy osobní emaily z let 2000 až 2016. Albayrak ani turecká vláda dosud nepotvrdily pravost uniklých informací.

Možná nejvíce alarmující tvrzení je, že Albayrak mohl mít nepřímé vazby na ropný obchod Islámského státu - obchod, který dlouhou dobu financoval operace teroristické skupiny - prostřednictvím společnosti s názvem Powertrans.

V listopadu 2011 turecká vláda zakázala silniční a železniční přepravu ropy v zemi nebo mimo ni, ale udělila výjimku společnosti Powertrans. Energetická společnost získala monopol na přepravu ropy z iráckého Kurdistánu do Turecka. Turecké sdělovací prostředky varovaly, že v letech 2014 a 2015 společnost Powertrans míchala tuto ropu s ropou patřící IS a pak ji posílala do Turecka, podle listu The Independent však stále chybí pro tato tvrzení konkrétní důkaz.

Albayrak popírá jakoukoli souvislost se společností Powertrans a svým právníkům napsal: „Nikdy jsem s touto společností neměl žádné vazby!" Ale dokumenty zveřejněné serverem WikiLeaks odhalily 32 výměn s klíčovým slovem Powertrans, včetně e-mailových výměn, kde Albayrak řídil nebo psal o mzdách a personálních rozhodnutích v této společnosti.

V prosinci 2015 turecký opoziční politik Eren Erdem obvinil rodinu Erdogana, že má vazby na operace spojené s pašováním ropy IS. Tvrdil, že „existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že Albayrak je spojen s ropnými operacemi teroristů. Erdem se kvůli svým poznámkám musel zpovídat před soudem.

Ve stejnou dobu - uprostřed diplomatického rozkolu mezi Ankarou a Moskvou kvůli tomu, že Turecko sestřelilo na hranici Sýrie v listopadu roku 2015 ruský letoun - se Rusko přidalo k těmto obviněním. Ruský náměstek ministra obrany Antonov přednesl projev, ve kterém obvinil prezidenta Erdogana a jeho rodinu z toho, že je „zapojena do protiprávního podnikání." Energetičtí odborníci ale nepovažovali ruská obvinění za příliš důvěryhodná, vysvětluje Foreign Policy. Šarvátka navíc netrvala dlouho; Putin a Erdogan se brzy usmířili a dokonce rozmrazili společnou dohodu o plynovodu, kterou předtím dočasně pozastavili.

Nejnovější uniklé e-maily také odhalily snahy vlády o zásah proti svobodnému tisku a sociálním médiím. Ve svém vyjádření ke zveřejnění e-mailů server WikiLeaks napsal: „Řada e-mailů ukazuje, že od protestů roce 2013 vládnoucí strana AKP investovala do snahy ovládnout sociální média. Součástí této snahy byl i nábor lidí, kteří měli pracovat na Twitteru a ovlivňovat zprávy - a to i prostřednictvím blokování přístupu k internetu pro ty, kteří v Turecku žijí!. Uprostřed protivládních protestů v roce 2013 turecká vláda vytvořila 6.000 silných osobních účtů na sociálních médiích, které podporovaly linii vládnoucí strany a potlačili kritiky Erdoganovy vlády.

Po neúspěšném pokusu o převrat Erdogan uvěznil nebo vyhodil desítky tisíc vojenských pracovníků a státních úředníků a zničil už tak omezený svobodný tisk v zemi. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange k tomu uvedl: „Vládní úsilí proti převratu překročilo rámec stanoveného účelu ochránit stát před druhým pokusem o převrat. Nyní je primárně využíváno k rozkrádání majetku a odstranění kritiky.“

Turecku patří 151. místo ze 180 zemí na indexu Světové svobody tisku (Reporters Without Borders), umístilo se za zeměmi jako Tádžikistán, Rusko, Pákistán a Zimbabwe. Turecko také předčilo Čínu v počtu zatčených novinářů, jen minulý měsíc uvěznilo 120 novinářů.

Není to poprvé, kdy se server WikiLeaks zaměřil na Turecko. V srpnu zveřejnil e-mailovou databázi strany AKP. Vláda reagovala tím, že zablokovala Turkům přístup na webovou stránku WikiLeaks,