Turecko na cestě k diktatuře? Volby mohou skončit násilím, ozývají se varovné hlasy

Je nepochybné, že v každých volbách mají opoziční kandidáti a strany tendenci přehánět a nazývat své oponenty démonizovat. V Turecku však skutečně existuje důvodné podezření, že křehká demokracie se může posunout směrem k autoritativnímu režimu.

Důvodů je několik. Předně se jedná opozicí velmi kritizované ústavní referendum ,které proběhlo minulý rok a které významně rozšířilo prezidentovi pravomoci. Prezident se stává zároveň premiérem (jehož úřad se tím zrušil), má právo jmenovat ministry a navrhovat rozpočet. Zároveň došlo ke zrušení požadavku nadstranickosti prezidenta, proto nyní mohl Erdogan kandidovat jako prezidentský kandidát a zároveň jako předseda vládní strany Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) (taktéž ale postupují i jiní kandidáti).

Referendum proběhlo v rámci stále vyhlášeného nouzového stavu, který trvá doteď od neúspěšného puče v roce 2016. Podle kritiků Erdogan využívá  tohoto stavu k umlčování opozice. Už během referenda se objevovaly hlasy upozorňující na nestandardní a nedemokratické praktiky vlády, spočívající hlavně v prefernci vládní strany ve zpravodajských médiích (z 90% vlastněných provládními společnostmi) a umlčování nezávislých novinářů. Podle New York Times je Turecko za Erdogana od roku 2016 „největším žalářníkem novinářů na světě.“

Právě vědomí, že s mocným Erdoganem svádějí nerovný souboj, donutilo opozici se semknout dohromady a bojovat energetičtěji proti tomu, co vnímají jako porušování občanských práv a zavádění diktatury. Souhlasí též s tím, že se postaví za Erdoganova protikandidáta v druhém kole. Aby však druhé kolo bylo, nesmí Erdogan v prezidentských volbách získat více než 50%, podle průzkůmů má zatím 58%.

Dobrý, zlý a ošklivý výsledek voleb

Na základě toho, kam Turecko směřuje a jak velký význam pro jeho budoucnost budou volby mít, Burak Kadercan, docent strategie a politiky americké Naval War College, postuluje tři možné scénáře výsledku voleb– dobrý, zlý a ošklivý. Podle dobrého scénáře Erdogan a jeho AKP prohraje v prezidentské nebo parlamentní volbě a jejich autoritářské ambice budou omezeny nutností spolupracovat s vítězi.  

Podle špatného scénáře Erdogan a AKP vyhrajou v obou volbách a nic jim nebude stát v cestě uchopit v Turecku absolutní moc prakticky bez jakékoliv či jen minimální kontroly zvnějšku. V tom ošklivém scénáři Erdogan či opozice odmítnou uznat výsledky voleb, což pravděpodobně způsobí masové protesty, paralyzuje zemi a přinese vojenský zátah, posvěcený nouzovým stavem, ve kterém se země už takto nachází.

Podle Kadercana je nejpravděpodobnějším scénářem ten „špatný“, přičemž ošklivý je hned za ním. Naopak dobrý je „dobrým“ jen zdánlivě v kontextu dalších horších scénářů. I kdyby se stal, není vůbec jasné, zda opozice se – jak se tomu stalo už mockrát a co motivovalo Turky se rozhodnout pro prezidentský systém v prvé řadě – nerozhádá a neselže jako pojistka demokracie, což by dalo Erdoganovi argumenty pro to, proč Turecko potřebuje vládu pevné ruky. Průběžné výsledky zatím dávají za pravdu, že nastane špatný scénář – AKP má okolo 46% hlasů.   

New York Times upozorňují na nový volební zákon, kterým si vláda podle opozice snaží zajistit, že hlasy padnou správným směrem. Uznány mohou být nyní i ty lísky, které nemají oficiální vládní razítko, přičemž státní úředníci mají větší pravomoc rozhodovat, který hlasovací lístek akceptovat. Ačkoliv Erdogan se dušuje, že volby budou spravedlivé, pochybnosti vyvolává uniklá nahrávka, na které říká svým stranickým kolegům, aby zajistili, že AKP bude mít většinu ve volebních komisích.

Volby v atmosféře strachu

Obavy ze zmanipulování voleb a z „ošklivého scénáře“ nejsou zálěžitostí jen politických komentátorů a angažovaných politiků, ale rezonují i mezi „prostým“ tureckým lidem. Reporétka Idnes Kateřina Hlavická vyzpovídala třicetiletá učitelka matematiky Elif, podle které se za Erdoganovi vlády došlo k výraznému zhoršení stavu svobody v Turecku. Lidé se podle ní bojí o politice mluvit z obavy, aby nešli do vězení. Má za to, že se Erdogan pokusí zmanipulovat volby. „Udělal to už minule a všichni to víme, sama jsem byla ve volební komisi a jeho lidé jsou schopní čehokoliv,“ tvrdí. Mnohem větší strach má z „ošklivé“ varianty, tj. z toho, že se nespokojí s prohranými volbami a dá svým příznivcům zbraně.

Že skutečně Turci mají z voleb strach, dokládá i Hlavická, které se oslovený Turek svěřil s tím, že bude volit uvezněného kandidáta prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattina Demirtaşe. „Buďte ve své práci opatrná“, měl jí říci se strachem v očích. Nicméně, Hlavická upozorňuje na to, že někteří Kurdové budou volit Erdogana, protože jim podle nich umožnil svobodně se vyjadřovat kurdsky a prezentovat kurdskou kulturu.