Jako rakovina: Co způsobuje, že je al-Káida i po 17 letech stále silná a aktivní?

Ihned po oné nešťastné události zareagovaly Spojené státy za všestranné mezinárodní podpory, včetně Ruska, vojenským útokem na Tálibán, který poskytoval zázemí teroristům z al-Káidy. Rok následující bezprostředně po útocích 11. září 2001 se podařilo zlikvidovat celou třetinu vedení al-Káidy, která díky ztrátám svých afghánských buněk přišla o většinu své dosud dobře propracované struktury.

Její přeživší se momentálně nachází na útěku, případně žijí v anonymitě. Ačkoliv to trvalo celých 10 let, podařilo se nakonec Spojeným státům dopadnout vůdce Al-Káidy Usáma bin Ládina. Od roku 2014 se však Al-Káida znovu ozvala. Tentokrát v Iráku, pod názvem Islámský stát. Jinými slovy al-Káida přežila celých 17 let od 11. září 2001. Jak je něco takového vůbec možné? 

Pouta, která svazují

Jestli se al-Káida ukázala, jako něčeho schopná, tak to rozhodně v oblasti udržování svých základen, a to i navzdory mezinárodnímu tlaku a činnosti zpravodajských služeb. Ani odborná veřejnost nedokáže spolehlivě vysvětlit, v čem přesně tkví schopnost organizací, jakými jsou al-Káida a Islámský stát tak spolehlivě spolupracovat. Porozumět mentalitě teroristů je obtížné. Kdo z nás je schopný myslet, jako oni? Boj proti nim je přibližně stejně efektivní jako léčba rakoviny. Můžete zničit všechny rakovinotvorné buňky a stejně se za pár let znovu objeví. I když dokázaly Spojené státy islámským radikálům udělat nejednu vrásku na čele, lze spolehlivě konstatovat, že boj s nimi selhal.  

Na úvod je třeba říci, že to byli právě někteří američtí spojenci na Blízkém východě, kdo uvolnil al-Káidě cestu po 11. září. Nejednalo se o podporu jejich politických představitelů, nýbrž jejich vlastních radikálů. Afghánský Tálibán jí hájil a odmítal vydat Usáma bin Ládina do Spojených států, což se pak následně stalo důvodem pro americkou operaci v Afghánistánu. Bezprostředně po ní se al-Kádia obrátila na své pákistánské rekruty, kteří ukryli své afghánské příslušníky, a kteří se pak postavili proti pákistánskou vládu za její podporu Spojeným státům. Tálibán totiž neoperuje pouze na afghánském, nýbrž i na pákistánském území. 

Čili tím, co způsobilo přežití al-Káidy a jejího pokračování v terorismu, byla dobrá spolupráce napříč všemi místními organizacemi na Blízkém východě. Důkazem triumfu nad Spojenými státy se stal například bombový útok na noční klub, na indonéském ostrově Bali, který si vyžádal více, než 200 lidských životů. Naplánován byl provokativně na 1. výročí 11. září 2001. Jeho cílem bylo ponížit Spojené státy v jejich boji s terorismem.

První a notoricky známou novou buňkou al-Káidy byla její irácká pobočka, založená v roce 2004 jordánským džihádistou Abu Musabem al-Zargawim. Díky své pozici, kterou si získal díky svému angažmá při povstání v Iráku, dokázal v roce 2006 vytvořit přímo unikátní teroristickou buňku v oblasti Mašreku, kde se nachází Libanon, Sýrie, Irák a Jordánsko.

Po roce 2009 rozšířila al-Káida své pole působnosti i na Arabský poloostrov, konkrétně na Saúdskou Arábii a Jemen. Vzhledem k tomu, že během docela krátké doby vznikla celá síť teroristických buněk na Blízkém východě, ztratily Spojené státy svou schopnost jim čelit. Jak už zde byla uvedená ta paralela s rakovinou. Nejednalo se už o problém jedné země, nýbrž celého světového regionu.

V čem se ještě al-Káida stihla do roku 2010 změnit?

Al-Káida kromě rozšiřování sítě svých teroristických buněk začala vytvářet aliance i s jinými organizacemi podobného typu. Jednou z nich je Aš-Šabáb v Somálsku. Aby se tomu však nedostalo mezinárodní pozornosti, požádala Aš-Šabáb, aby vystupovala pod krycím jménem. Usáma bin Ládin viděl v tomhle anonymním spojenectví dobrou taktiku, jak čelit protiteroritickému odboji, včetně možné ztráty finanční podpory na Arabském poloostrově. Patrně zaznamenal, že do boje s teroristy se začíná zapojovat, čím dál víc muslimských zemí.