Hodlají USA svrhnout režim v Íránu? Fakta jsou znepokojivá

Při útoku přišlo podle íránských úřadů o život 25 lidí, mezi nimiž bylo 12 členů elitních revolučních gard. Šlo o nejničivější teroristický útok v Íránu za desítku let. Zástupce velitele revolučních gard Hosejn Salámí v pondělním projevu před zahájením pohřebních obřadů řekl, že „trojúhelník“ Izrael, Saúdská Arábie a USA budou „litovat“ toho, co měli udělat, tj. stát za útokem. „Tentokrát bude reakce ničivá“, varoval zmíněné státy Salámí.

Od Íránské revoluce v roce 1979 a vzestupu Islámské republiky jsou vztahy mezi Íránem a USA napjaté. Předchůdce Donalda Trumpa v úřadu, bývalý americký prezident Barack Obama, se to pokoušel napravit. Výsledek jeho snažení byla dohoda o omezení íránského jaderného programu výměnou za snížení dlouholetých sankcí, které výrazně omezovaly ekonomický rozvoj Íránu.

Protiíránské postoje Trumpovy administrativy

Současný americký prezident, který dohodu silně kritizoval během své prezidentské kampaně, ji po nástupu do úřadu i přes námitky dalších signatářů ( Čína, Rusko, EU, Francie, Británie, Německo) shodil ze stolu a opětovně zavedl ekonomické sankce. Trump navíc nazývá Írán největším vývozcem terorismu na světě. Prohlásil to na návštěvě Saúdské Arábie, která představuje hlavního mocenského konkurenta Íránu na Blízkém východě. Trump má též nadstandardně dobré vztahy se současným izraelském vedením, které vnímá Írán jako největší nebezpečí regionu.

Protiíránské postoje zastávají mnohé postavy spjaté s Trumpovo administrativou. Jeho právník a bývalý starosta New Yorku Rudy Guilani řekl na Summitu íránského povstání, organizovaného Organizací íránsko-amerických komunit, sdružení íránsko-amerických odpůrců teheránského režimu, že ekonomické sankce uvalené na Írán povedou nakonec k úspěšné revoluci. „Nevím, kdy je svrhneme. Mohou to být dny, měsíce, pár let. Ale stane se to,“ řekl Guilani.

Jeho slova jsou v kontrastu s oficiálním stanoviskem Trumpovy administrativy, podle něhož změna režimu v Íránu není politikou USA. V srpnu to řekl John Bolton, Trumpův poradce pro národní bezpečnost. Na tento fakt i odkazovala americká velvyslankyně při OSN Nikki Halenová, která podezření ze zapojení USA ostře odmítla. „Spojené státy odsuzují jakýkoli teroristický útok, ať už se stal kdekoli," uvedla Haleyová.

Bolton však je Íránem nahlížen s podezřením, protože patří k sekci neokonzervativních „jestřábů“, kteří se vyznačují velmi negativním postojem k Íránu a kteří by nejraději viděli změnu režimu. Middle East Eye poukazuje na Boltonovi články pro konzervativní magazín National Review, psané ještě před jeho kariérou v Trumpově administrativě, ve kterých volá po podpoře etnických skupin v Íránu jako nástroji politiky tlaku na íránský režim. Mezi jmenovanými skupinami jsou kromě Kurdů i arabští Íránci, za jejichž práva údajně bojuje Ahvázský národní odpor.

Bolton podporuje íránskou opoziční skupině MEK (Mudžahedín e chalk – Posvátní válečníci lidu), kterou považuje za alternativu íránskému režimu. MEK byla jako jedna z prvních přidána na seznam teroristických skupin vedený USA v roce 1992 (v roce 2012 nicméně byla vyjmuta). Skupina přirovnávána ke kultu v roce 1970 stála za zabitím šesti Američanů v Íránu, byla též odpovědná za sérii útoků v Íránu v roce 1980, která stála život 27 íránských poslanců. I opoziční íránské síly proto MEK nesnáší, zvláště proto, že během íránsko-irácké války bojovala na straně Iráku. Podle výzkumu amerického deníku The Christian Science Monitor z roku 2011 byly dřívější vysocí američtí představitelé placeni v řádu tisíce dolarů, aby podpořili odebrání MEK ze seznamu teroristických skupin.

Bolton i Trump též otevřeně podporovali nedávné silné protivládní protesty v Íránu. Trump napsal na svém Twitteru, že „Íránci konečně jednají proti brutálnímu a zkorumpovanému režimu. Mají málo jídla, vysokou inflaci a žádná lidská práva“ a že v Íránu nadešel „čas na změnu“. Írán z pořádání protestů nařkl USA, Británii a Saúdskou Arábii.

Holly Dagresová, specialistka na Írán spolupracující s think-tankem Atlantická rada, tvrdí, že USA dodaly protirežimním íránským skupinám okolo 10 miliónů dolarů od roku 2006, kdy byl schválen zákon o podpoře svobody v Íránu (Iran Freedom Support Act). Ačkoliv je podle ní íránský režim inherentně paranoidní, v kontextu amerických této podpory nejsou jeho výroky zcela neopodstatněné. Nicméně, připsání viny Izraeli vnímá Dagresová jako pouhý důsledek nepřátelských vztahů mezi zeměmi.