Jaderná válka v arabském světě? Politolog naznačil děsivý scénář

Eskalace přináší riziko

Krok přišel po nedávné slovní přestřelce na Valném shromáždění OSN, kde íránský prezident Hasan Rúhání obvinil amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho světonázor "Amerika na prvním místě" vykazuje "nacistické sklony", poukazuje odborník. Dodává, že v obavách ze stále vyhrocenější americko-íránské rétoriky sepsala skupina bývalých politiků napříč spektrem, příslušníků tajných služeb a armádních důstojníků prohlášení žádající vyváženější postup vůči Teheránu, který by kombinoval nátlak s diplomacií.

"Nedávný nárůst diplomatického intrikaření mezi Spojenými státy a Íránem může překvapivě zmírnit jisté problémy v Perském zálivu, kde navzdory dohodě o jaderném programu Írán nadále uplatňuje regionální vliv a vede zástupné války v Sýrii, Iráku a Jemenu," soudí expert. Doplňuje, že zhoršující se vztahy mezi Washingtonem a Teheránem mohou signalizovat posílení vojenské a ekonomické americké podpory Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu, posílit obranyschopnost regionu a podstatně zvýšit cenu, kterou Írán platí za své tamní vojenské akce.

Eskalace napětí ovšem přináší i větší riziko války, která by - s ohledem na jadernými zbraněmi disponující Írán - znamenala pro region existenční hrozbu, zdůrazňuje Headley. Konstatuje, že v takovém případě by se  obrana proti útočícím raketám, konvenčním i jaderným, stala hlavní prioritou pro státy v Perském zálivu.

Existuje historický precedent, aby USA poskytly zemím Perského zálivu protiraketovou obranu, uvádí politolog. Připomíná, že poté, co Saddám Husajn v roce 1990 napadl Kuvajt, Spojené státy rozmístily v Izraeli a Saúdské Arábii střely Patriot a během operace Irácká svoboda v roce 2003 byly v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru a Jordánsku dislokovány systémy PAC-2 a PAC-3, přičemž je podpořil i námořní sledovací systém Aegis.

Během 15 let, které uplynuly od začátku operace Irácká svoboda, došlo k rozmístění dalších protiraketových systémů v regionu, podotýká akademik. Dodává, že Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Katar si nakoupily velké množství střel Patriot a další rozmístily samotné Spojené státy na území tří posledních jmenovaných zemí a také v Jordánsku.

Mocný THAAD

Nejde pouze o systém Patriot, zdůrazňuje Headley. Vysvětluje, že tváří v tvář íránskému jadernému programu se Spojené arabské emiráty staly v roce 2011 první cizí zemí, která získala americký systém THAAD a tento miliardový kontrakt pasoval Emiráty do pozice státu, který disponuje technologicky nejpokročilejší protiraketovou obranu na Blízkém východě.

Systém byl rozmístěn v roce 2016 a Spojeným arabským emirátům umožňuje ničit rakety krátkého a středního doletu, uvádí politolog. Odkazuje na zprávu  Defense Security Cooperation Agency, podle níž zakázka zahrnuje 48 raket a 9 odpalovacích zařízení, testovací komponenty, nástroje pro údržbu a podporu, včetně výcvikových zařízení a týmu instruktorů.

"Pokud bude Írán pokračovat ve své jaderném programu a živit strach z potenciální války, země Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu budou zřejmě pokračovat v rozšiřování protiraketových systémů," očekává Headley. Za další možný vývoj označuje vytvoření velmi diskutovaného protiraketového štítu zemí Rady, který by ovšem vyžadoval nejen nákup techniky z USA, ale také uzavření regionálních multilaterálních vojenských dohod.

V takovém případě by jednotlivé státy musely opustit vzájemnou rivalitu a vlastní vojenské politiky ve prospěch spolupráce, přičemž právě rostoucí hrozba íránských raket může být patřičným katalyzátorem, domnívá se expert. Podotýká, že Saúdská Arábie dle svých tvrzení sestřelila více než stovku z Jemenu vypálených raket, které tamním húsiským povstalcům podle USA primárně dodávají Írán a Hizballáh.

V případě, že by se ukázalo, že Írán restartoval svůj jaderný program, bude mít Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu společný zájem na posílení protiraketové obrany, míní politolog. Dodává, že další americká podpora společné protiraketové obraně uvedených zemí není výhodná pouze z pohledu politiky USA vůči Íránu, ale také z pohledu ochrany amerických vojáků, občanů a spojenců v regionu.