NÁZOR – Dohoda ze Soči o syrském Idlibu mezi Ruskem a Tureckem měla vstoupit v platnost 15. října, přičemž bojovníci spolu s těžkými zbraněmi měli být staženi z 15-20 km široké demilitarizované zóny oddělující vládní vojska od ozbrojené opozice a militantů z uskupení Haját Tahrír aš-Šám, které vede někdejší syrská odnož teroristické sítě al-Káida, připomíná Joe Macaron v komentáři pro server Al Džazíra. Bezpečnostní analytik z think tanku Arab Center Washington DC konstatuje, že naplňování dohody naráží na nekonečné problémy, což naznačuje, že Moskva a Ankara se ve skutečností snaží koupit si čas.
Střet je nevyhnutelný
„Zatímco ofenziva se nyní nejeví jako bezprostřední, střet v Idlibu zůstává nevyhnutelným,“ deklaruje Macaron. Podotýká, že zatímco Turecko s Ruskem finalizují parametry demilitarizované zóny a jednají o případných společných hlídkách bezpilotních letounů, v oblastech pod jejich faktickou kontrolou se v posledních týdnech stupňují boje.
Zamrzlé fronty obklopující Idlib přinášejí náhodné střety mezi bojovníky, ale na čtyřech velkých hraničních přechodech, které dělí vládou kontrolované oblasti od těch povstaleckých, začíná pozvolna bujet obchod, poukazuje odborník. Vysvětluje, že z toho těží všechny strany, jelikož ceny a černý trh díky mimořádné situaci rostou.
Idlib zůstává poslední existující deeskalační zónou dohodnutou loni v Astaně, navíc i v oblastech kontrolovaných syrským režimem se začínají bouřit nespokojené skupiny, konstatuje analytik. Nastiňuje, že ve východním Aleppu pokračují pouliční bitvy mezi milicemi spojenými s kmenem al-Berri a ši’ítskými bojovníky, kteří loni v dubnu ustoupili s oblastí Kefraja a Fua.
Syrská armáda nedokáže tyto bojovníky zkrotit, což opět vznáší otázku, jak je vyčerpaná a do jaké míry zvládá kontrolovat znovudobyté oblasti, uvádí Macaron. Dodává, že ruští i syrští představitelé sice naznačují, že dohoda ze Soči je dočasná, ale nezdá se, že by měli dlouhodobý plán, jak se s výzvou v Idlibu vypořádat.
„Břemeno naplňování dohody ze Soči však leží primárně na Ankaře, a tuto cenu musí Turecko platit za zabránění Ruskem vedené ofenzivy,“ pokračuje analytik. Vysvětluje, že dosavadní turecký přístup k Idlibu spočívá v částečném vyvažování rivality mezi velkými ozbrojenými skupinami a přiklánění se k těm, které se jeví jako nejvíce loajální.
Loni vytvořené Národní fronta pro osvobození Sýrie a Syrská osvobozenecká fronta byly zastřešeny Tureckem, aby vyvažovaly Haját Tahrír aš-Šám, která podle exilové Syrské organizace pro lidská práva ovládá téměř 60% Idlibu a má na 30 tisíc bojovníků, konstatuje odborník. Připomíná, že v posledních týdnech došlo k zabití klíčových velitelů Hajátu Tahrír aš-Šám, což má tuto odnož al-Káidy zjevně přimět k akceptování dohod ze Soči.
Chaos bude pokračovat
Haját Tahrír aš-Šám je rozdělen ideologicky i etnicky, stejně jako v otázce vztahu k al-Káidě, navíc původem syrští bojovníci jsou přístupní myšlence spolupráce s Tureckem, zatímco ti zahraniční se nechtějí vzdát bez boje, nastiňuje Macaron. Odkazuje na prohlášení skupiny ze 14. října, které podpořilo dohodu ze Soči, v důsledku čehož se odštěpily čtyři tvrdě orientované frakce, které zformovaly vlastní štáb pro koordinaci boje se syrským režimem.
Boj těchto skupin bude z pohledu Ankary, která se zpravidla snaží konfrontaci vyhýbat, představovat problém, který může dále oslabit její kontrolu nad Idlibem, soudí odborník. Vysvětluje, že Turecko nechce být považováno Ruskem a syrským režimem za přímo bojující stranu v Iblibu.
„Vedení Haját Tahrír aš-Šám bude muset zvolit mezi setrváním v neutralitě, konfrontací těch skupinami, které opustily jeho řady, či bojem proti Tureckem podporovaným skupinám,“ píše Macaron. Dodává, že Haját Tahrír aš-Šám se bude muset také rozhodnout, zda zůstane samostatnou skupinou, nebo se rozpustí a přidá k Národní frontě pro osvobození Sýrie, v což Turecko doufá, byť se to zatím zdá nepravděpodobné.
Chaos a boj o moc budou v nadcházejících týdnech pokračovat, stejně jako střety mezi frakcemi Haját Tahrír aš-Šám i bojovníky Haját Tahrír aš-Šám s Národní frontou pro osvobození Sýrie a Syrskou osvobozeneckou frontou, očekává analytik. Nevylučuje, že turecká armáda může přímo zasáhnout proti těm, kteří budou vystupovat proti dohodě ze Soči, aby zabránila Ruskem vedené ofenzivě v Idlibu.
Ankara v posledních týdnech vyzbrojuje své spojence v Idlibu a připravuje se na ofenzivu, jelikož jediné způsoby, jakým jí může zamezit, jsou buď podpora vnitřních bojů v provincii, nebo zahájení vlastní ofenzivy, domnívá se expert. Varuje, že druhá možnost přináší velká politická a vojenská rizika, a proto je pro Turecko nejlepší prosazovat demilitarizovanou zónu a zároveň udržovat jistý vliv Haját Tahrír aš-Šám v Idlibu, jelikož jeho bojovníci se jeví jako nejschopnější v případě invaze syrského režimu.
Momentálně je v zájmu Moskvy i Ankary vyhnout se válce v Idlibu, což se však může změnit, míní odborník. Domnívá se, že se tak může stát v důsledku nedávného zabití saúdského novináře Džamála Chášakdžího, které může vést k americko-tureckému urovnání, i když zůstává otázkou, zda případné obnovené vztahy mezi Washingtonem ovlivní také vztahy Ankary s Moskvou.
Turecko mezitím bude posilovat svou vojenskou roli v Idlibu, což případnou ofenzivu syrského režimu dále zkomplikuje, očekává Macaron. Zdůrazňuje však, že bez trvalejšího politického urovnání syrského konfliktu bude řešení nejasného statutu Idlibu zřejmě vojenské.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , Turecko , Ruské angažmá v Sýrii , Al-Káida , Turecká armáda
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 1 hodinou
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 2 hodinami
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 2 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 3 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 4 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 4 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 5 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 5 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 6 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 7 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 7 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 8 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 9 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 10 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 10 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 11 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 12 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 13 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 14 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák