Kurdské milice YPG a jejich spojenec USA se v Sýrii snaží získat sedm tun zlata a 17 tun stříbra, které v předchozích letech nahromadili radikálového z organizace Islámský stát (IS). Napsal to provládní turecký deník Yeni Şafak.
"Jen sedm lidí vědělo, kde to zlato je. Dva z nich byli zabiti, jeden je nezvěstný," citoval bývalého člena IS deník Yeni Şafak.
Podle něj měli radikálové z organizace IS v polovině roku 2016 přes 13 tun zlata, které získali prodejem ropy z ovládnutých území. Podle tohoto bývalého člena IS se prý USA a kurdské milice snaží zbytek tohoto zlata nyní získat.
Radikálové z IS začali v roce 2014 zabírat sever Iráku a Sýrie, na dobytých územích násilím prosazovali dodržování svého přísného výkladu islámského práva šaría. V jisté době ovládali skoro polovinu Sýrie a asi třetinu Iráku. V Iráku byl IS poražen loni, v Sýrii jsou zbytky jeho členů ještě na severovýchodě země.
Na severovýchodě Sýrii nyní proti IS stále bojuje arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF), jejíž hlavní součástí jsou kurdské milice YPG a kterou podporují USA. V oblasti působí také armáda Turecka, jehož vláda považuje YPG za teroristickou organizaci. Důvodem turecké operace je hlavně obava z rostoucího vlivu Kurdů v regionu u syrské hranice, na jejíž druhé straně v Turecku působí separatistická organizace Strana kurdských pracujících (PKK). Ta vede s tureckou armádou už několik desetiletí ozbrojený boj za autonomii Kurdů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu oznámil, že Ankara "během několika dnů" zahájí operaci na severovýchodě Sýrie východně od Eufratu s cílem vyčistit území "od separatistické teroristické organizace", kterou podle něj YPG je.
Americké a turecké jednotky společně hlídkují od listopadu ve městě Manbidž, které leží západně od řeky Eufrat a které z rukou IS v roce 2016 osvobodily jednotky SDF. Společné hlídky jsou součástí červnové dohody, která má zmírnit napětí mezi Tureckem a USA při jejich působení na severu Sýrie.
Související
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
Rozpad Bašárova režimu je reálná alternativa. Turkům jde i o likvidaci životaschopné Sýrie, míní expert
Sýrie , Islámský stát (IS) , Zlato , Kurdové , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák