Nejhorší scénář pro Blízký východ? Zprávy jsou špatné, varuje expert

Americký prezident Donald Trump postupně couvá od svého oznámení z minulého měsíce, že USA okamžitě stáhnou své vojáky ze Sýrie, konstatuje Ranj Alaaldin v komentáři pro server The Guardian. Expert na Blízký východ z think tanku Brookings Institution připomíná, že podle Bílého domu má stažení nyní trvat několik měsíců a množství vysokých představitelů Spojených států vydává rozporuplná prohlášení ohledně toho, zda Washington stáhne své vojáky úplně, či si ve východní Sýrii zachová určitou přítomnost.

Špatná zpráva

V neděli Trump posílil uvedený zmatek, když oznámil plán na vytvoření "bezpečné zóny" v Sýrii, která by se měla nacházet v blíže nespecifikované lokalitě u tureckých hranic a pohrozil Ankaře "ekonomickou devastací", pokud by turecká vojska zaútočila na syrské Kurdy, nastiňuje odborník. Zdůrazňuje, že předpokládané stažení amerických jednotek je i tak špatnou zprávou, protože může otevřít cestu k obnově aktivity Islámského státu (IS), džihádistické organizace, která má nadále v Sýrii a Iráku na 30 tisíc bojovníků, nehledě na posílení íránského vlivu v zemi.

"Oba tyto důsledky mohou být urychleny, pokud vypukne konflikt mezi Tureckem a syrskými Kurdy," varuje Alaaldin. Vysvětluje, že Turecko se bojí kurdských Lidových obranných jednotek (YPG), organizace dominující Syrským demokratickým silám, které bojují po boku Američanů v rámci tažení proti IS.

Lidové obranné jednotky jsou napojené na Kurdskou stranu pracujících (PKK), která bojuje proti tureckému státu přes 40 let, připomíná expert. Dodává, že budoucnost Lidových obranných jednotek na severovýchodě Sýrie, kde organizace vytvořila během občanské války autonomní region, je ostnem v turecko-amerických vztazích, který se poprvé objevil za Obamovy vlády.

Spojeným státům se stále nedaří přijít s udržitelnou, životaschopnou strategií, která by omezila turecké obavy a zároveň udržela Syrské demokratické síly jako hráz proti Asadovu režimu a Íránu i klíčovou bojovou složku ve válce s IS, konstatuje Alaaldin. Domnívá se, že stále není pozdě a potenciální stažení amerických vojsk spolu s široce přítomnými obavami z krvavého konfliktu mezi Tureckem a Lidovými obrannými jednotkami dodává na naléhavosti potřebě nalezení kompromisu Washingtonu s Ankarou ohledně budoucnosti Syrských demokratických sil.

Kompromis není nedosažitelný

"USA, spolu se svými evropskými spojenci (především s Francouzi), by měly tlačit Turecko a Lidové obranné jednotky k těžkým volbám," doporučuje odborník. Vysvětluje, že dlouhodobým přístupem Ankary ke kurdské otázce v Sýrii je návrat k mírovému procesu z roku 2014, jehož cílem bylo ukončit konflikt s PKK, a tento proces lze stále oživit, byť jako poslední možnost.

Turecko si musí uvědomit skutečnost, že zájmy USA a jejich spojenců v Sýrii lze zajistit pouze za pomoci spolehlivých partnerů v oblasti, kteří dokážou realizovat okamžitá řešení v obtížné situaci, nastiňuje Alaaldin. Za tohoto partnera označuje právě Lidové obranné jednotky, které v roce 2014 - krizovém momentě pro mezinárodní společenství - zaplnily bezpečnostní vakuum, což však neznamená, že Washington nemůže organizaci tlačit k většímu sdílení moci s jinými kurdskými a arabskými skupinami a tímto podmínit svou další podporu.

Cílem takového postupu by bylo vytvořit důvěryhodné a legitimní vládní struktury, stejně jako alternativní partnery k Lidovým obranným jednotkám, což by mohlo snížit turecké obavy, naznačuje expert. Dodává však, že alternativy jsou značně omezené, jelikož Turecko postrádá kapacity k potlačení Lidových obranných jednotek  na východě Sýrie - PKK se ostatně snaží bez úspěchu porazit dlouhá desetiletí - a pokud by zde rozmístilo své, již tak vytížené vojenské jednotky, bylo by pro něj problém udržet mír v této Kurdy obývané oblasti, přičemž hrozí situace, která by mohla nahrávat vzniku nových džihádistických skupin.

Lidové obranné jednotky by se mohly přimknout k syrskému režimu, pokud budou postaveny před volbu mezi tureckým úderem a jednání s Damaškem, který zahájil proces normalizace svých vztahů s mezinárodním společenstvím, domnívá se Alaaldin. Připomíná, že Lidové obranné jednotky jsou neoddělitelné od bezpečnosti i správy Sýrie a Turecko by přišlo o možnost jakkoliv ovlivňovat situaci v zemi, pokud by vehnalo organizaci do náruče Asadova režimu.      

Navzdory zveličovaným tureckým prohlášením ohledně Lidových obranných jednotek Ankara ve skutečnosti již jednala s politickým křídlem organizace, Sjednocenou demokratickou stranou, a jejím vůdcem Salihem Muslimem, konstatuje odborník. Zdůrazňuje, že turecká vláda se zcela nebrání rozhovorům s Lidovými obrannými jednotkami, jelikož v 90. letech zjistila, že ve spolupráci s Washingtonem dokázala navázat lepší vztahy s iráckými Kurdy, čímž získala větší možnost ovlivňovat dění v Iráku.

"Kompromis není nedosažitelný," tvrdí Alaaldin. Poukazuje, že Washington, Ankara i Lidové obranné jednotky prohrají, pokud východ Sýrie ovládne Asad a jeho podporovatelé, což by představovalo také nejhorší scénář pro Syřany a celý region.

Související

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Izrael a Rusko zatočili v Sýrii. USA provedly nálet v Jemenu

Ve čtvrtek provedl Izrael letecké útoky na syrské přístavní město Latakia, jak informovala syrská státní média. Výsledkem těchto útoků bylo několik požárů, přičemž podle Syrského pozorovacího centra pro lidská práva (SOHR) byly útoky zaměřeny na sklady zbraní v Latakii. 

Více souvisejících

Sýrie USA (Spojené státy americké) Turecko Kurdové YPG

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 51 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy