Rodiny na severu Sýrie přežívají jen díky skládkám. Za dva pytle plastů mají na chleba

Stejně jako on na rozlehlé skládce, která slouží také jako pastvina pro ovce, pátrají ženy a děti a také oni hledají plasty nebo kov. Sabaa na skládku u vesnice Kafr Lúsín přichází se třemi sourozenci. Společně pak utrží 1000 syrských liber, tedy ani ne 50 korun. "Nakupujeme chleba, brambory, zeleninu a rajčata," říká hubený Sabaa a s upřímností přiznává, že "na maso peníze nejsou".

Na smetiště dorazilo další nákladní auto. Zvedá kapotu a dolů se hrnou pytle s odpadem a zvedají prach. Všichni se dávají okamžitě do hledání. V nové změti jsou zbytky jídla, použité pleny, sáčky od pečených brambůrek ale také cenné hliníkové plechovky nebo kontejnery na úklidové prostředky. Většina hledačů má na nohou gumáky, ti "nejmovitější" pracují s rukavicemi, ostatní ale holýma rukama a pomáhají si zahnutými tyčemi.

V Sýrii je válka od roku 2011 a většina obyvatel žije v naprosté bídě. Konflikt už zabil zhruba 360.000 lidí, dalších více než šest milionů muselo opustit své domovy. V Idlibu, který ovládají islamistické skupiny, patří k uprchlíkům skoro polovina z tamních tří milionů občanů. Jde o lidi, kteří uprchli ze svých domovů, aby unikli bojům.

Většina přežívá díky humanitární pomoci, kterou distribuují nevládní organizace a agentury OSN. To ale vždy nestačí a tak je to i v případě rodiny Džasímů. Uprchla za bojů ze sousední provincie Hamá a teď žije ve stanu přikrytém plachtovinou v neoficiálním táboře u Kafr Lúsínu. Primitivní kamínka uprostřed mají rodinu uchránit před zimním chladem. V jednom koutě leží pod přikrývkou nejstarší syn. Za náletu byl zraněn a stále má v noze hřeby.

"Když se děti vydávají na smetiště, mám pocit, že jsem nicotný a naprosto poražený," říká třiapadesátiletý otec Džasím. Má za sebou operaci srdce a na práci se cítí příliš slabý. "Chtěl bych, aby měly dobrou budoucnost, aby mohly studovat, a ne aby prohledávaly smetiště. Ale když nebudou pracovat, budeme mít hlad," říká zarostlý muž.

Sýrie se potýká s obecnou potravinovou krizí jednak kvůli vysokým cenám jídla, jednak kvůli tomu, že lidé přišli o zdroje příjmů, konstatoval v prosinci Světový potravinový program (WFP). Podle něj si nedokáže zajistit dostatek potravin 6,5 milionu Syřanů.

Když Sabaa ukončí svůj lov, odnese plast sousedovi Murhafovi Hidžázíovi, který to pak prodá ve městě Atárib, kde se odpad třídí. Pětadvacetiletý otec sedmiměsíčního syna Hidžází je také uprchlík, přišel z Homsu. "Nejvíc se platí za měď, ale tady je hlavně plast a děti sbírají právě ten. Skládka hrozně páchne a je zdrojem nemocí. Nikdo by na ní nebyl, kdyby nemusel," říká mladý muž. Úlovky odebírá ve svém stanu a většina z těch, kteří k němu míří, jsou děti.