Zajatý německý terorista lituje, že se přidal k Islámskému státu

„Byl jsem podveden. Všichni jsme byli podvedeni. Všichni cizinci, tisíce muslimů, kteří přišli, aby se přidali k ISIS, byly podvedeny,“ říká německý konvertita Lucas Glass, který se k organizaci přidal v létě 2014.

Glass je jedním z mnoha zahraničních dobrovolníků, kteří vyslechli výzvu Abú Bakra al-Bagdádího, aby se vydali do chalífátu a přidali se k teroristické organizaci. Když se vydal do Sýrie, bylo mu teprve 19 let. „Vše, co jsem věděl o Islámském státu bylo, že zavádí islámské právo a bojuje proti Bašáru al-Assadovi,“ řekl v rozhovoru pro deník Independent. „Přišel jsem, abych mohl praktikovat své náboženství. Myslel jsem, že tu najdu, co jsem hledal, ale ve skutečnosti to bylo úplně jiné.“

Syrské demokratické síly (SDF), které se zbytky Islámského státu nadále bojují, zadržely v posledních měsících stovky zahraničních bojovníků. Lucas Glass je jedním z nich. Syrští Kurdové, kteří tvoří páteř jednotek SDF, nyní vyzývají jednotlivé země, aby své občany přijaly. Některé státy, jako třeba Německo nebo Velká Británie, se tomu však brání. Zadržení teroristé proto zatím zůstávají v Sýrii.

Většina zahraničních bojovníků po zadržení popírá svoji účast na ukrutnostech, kterých se islamisté dopustili. „Všichni říkají to samé,“ sdělil pro Independent kurdský zpravodajec, který má zadržené na starosti. „Nevěříme jim.“ Mladý Němec jako jeden z mála přiznává, že pracoval pro policejní složky organizace.

V létě 2014 Glass i se svojí manželkou odcestoval do Turecka, odkud se nechal převést na území Islámského státu. Sám chtěl bojovat, ze zdravotních důvodů mu to však nebylo umožněno a místo na frontu se tak dostal k policii. Nejprve však musel projít „náboženským“ výcvikem. „V táboře nás bylo 400. Lidé z Německa, Francie, Belgie, Británie a severoafrických zemí,“ popsal své první dny v chalífátu.

Jako člen bezpečnostních složek organizace měl podle svých slov na starost především kontrolu checkpointů. „Nikdy jsem na jiného člověka nenamířil zbraň,“ tvrdí. Nejprve pracoval v provincii Aleppo, později se však přesouval podle toho, jak se zmenšovalo území pod kontrolou islamistů. O původní iluze údajně přišel v roce 2016, když se ocitl ve městě Rakká. „Viděl jsem, že se v ISIS dějí některé věci, které nepřijímám, a které jsem považoval za ne-islámské,“ popsal v rozhovoru. „Některá propagandistická videa, upalování lidí, topení. Byl jsem v šoku. Takové chování islám neumožňuje. To byly věci, které nepřijímám.“ Poté se prý rozhodl odejít.

„Prostě jsem je požádal, abych mohl odejít,“ vysvětlil. „Dají vám papír a dostanete razítka od lidí, kteří jsou za vás zodpovědní. Od té doby jsem byl civilistou,“ tvrdí. Spolu se ženou a dětmi se prý jednou pokusil z chalífátu uprchnout, byl však zadržen a více jak měsíc vězněn. „Propustili mě s tím, že pokud se znovu pokusím utéci, zabijí mě.“ Až do zadržení bojovníky SDF 6. ledna 2019 potom zůstával na neustále se ztenčujícím území pod kontrolou IS.

Neúspěchy na bojišti vnášeli podle Glasse mezi členy a podporovatele ISIS stále více pochybností. Skutečnost, že se vůdci skrývají, podrývala morálku. „Každý se ptal na to samé. Kde jsou? Proč se neukáží? Tvrdí, že jsou za nás, muslimy, zodpovědní, tak proč nám nepomůžou? Většina lidí na území Islámského státu, a dokonce i většina bojovníků, je nenávidí,“ řekl v rozhovoru.

Lucas Glass dnes, podobně jako mnoho dalších zahraničních bojovníků, čeká na rozhodnutí o svém dalším osudu. „Doufám, že mě Německo přijme zpátky, ale nevěřím tomu. Očekávám, že nás předají do rukou syrské vlády,“ sdělil. Pokud by se Německo rozhodlo ho přijmout, čekal by ho soud a pravděpodobně i trest. Mnozí odborníci navíc zpochybňují pravdivost jeho vyprávění.

„Jednoduše není možné tvrdit, že v roce 2014 ještě existovaly nějaké pochybnosti o skutečném charakteru Islámského státu. Skutečně, do konce ledna toho roku již byla organizace za svoji brutalitu kritizována i dalšími skupinami rebelů,“ vysvětlil Shiraz Maher, specialista na zahraniční bojovníky Islámského státu při londýnské King´s College. „Je pravda, že jednotlivci v ISIS někdy prováděli specializované funkce jako lékaři, inženýři a podobně, ale rozhovory, které jsem vedl, naznačují, že se zároveň vždy účastnili bojových akcí,“ dodal.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Německo islám Sýrie Terorismus

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy