Blíží se zásadní zvrat na Blízkém východě? Profesor poukázal na závažný paradox

Mezi strachem a nadějí

Hlavní otázkou podle odborníka je, zda nástup Bennyho Gance, bývalého generála, ale politického nováčka, změní izraelskou politickou mapu, zvrátí kurz plíživé anexe směrem k řešení konfliktu s Palestinci a zmírní napětí mezi strachem a nadějí.

Izraelci se stále více identifikují jako pravičáci a volí pravicové strany nabízející rázné řešení, poukazuje Hirschberger. Připomíná, že násilí vůči Izraeli po mírové dohodě z Osla, krachu rozhovorů v Camp Davidu a stažení se z Gazy zbavilo Izraelce naivních nadějí na mír a vedlo je k radikalizaci, která taví veškeré liberální tendence jako žhavé blízkovýchodní slunce a vede je k přesvědčení, že v tomto ostrém regionu přežijí pouze silní.

„Průzkumy ukazují, že procento Izraelců ochotných přihlásit se k levici klesá a propadlo se na slabých 8%,“ píše expert. Dodává, že Izraelská strana práce, strana, která stála u zrodu izraelského státu, zřejmě získá jen 5-6 mandátů, ačkoliv na svém vrcholu v roce 1992 jich měla 44.

Výzkumy navíc zjistily, že levice je natolik démonizovaná, že samotný pojem levice vyvolává pohrdání - natolik široký a masivní je posun Izraele doprava, deklaruje odborník. Poukazuje však, že pohled na postoje Izraelců ke konfliktu s Palestinci nabízí zcela jiný pohled, protože podle průzkumů realizovaných po roce 1993 podporuje většina z nich řešení formou dvou států, které hlásá právě izraelská levice.

Průzkumy provedené v loňském roce společností Commanders for Israel’s Security pokládaly otázku ohledně podpory politických alternativ, například anexe Západního břehu Jordánu, která získává na popularitě ve vládnoucí straně Likud, či jednostranného odstoupení tohoto území coby pragmatického kroky bez ohledu na mírovou dohodu, uvádí profesor. Konstatuje, že výsledek ukázal, že téměř polovina židovské izraelské populace podporuje řešení formou dvou států, ale hned 75% izraelských židů podporuje pragmatické a umírněné řešení skrze odstoupení Západního břehu Jordánu.

„Jen zhruba 15% Izraelců podporuje anexi Západního břehu Jordánu,“ píše Hirschberger. Konstatuje, že Izrael tedy čelí paradoxu, kdy se jeho obyvatelé identifikují s pravicí a volí pravicové strany, avšak ve skutečnosti smýšlejí levicově.

Bezpečnost na prvním místě

Vysvětlení spatřuje profesor v tom, že Izraelce zajímá především bezpečnost a ta převažuje nad vším ostatním. Izraelci by tak podpořili kompromis s Palestinci, ale nikoliv kompromis ohledně své bezpečnosti, tudíž požadují dohodu s přesvědčivými bezpečnostními garancemi, tvrdí Hirschberger. Dále se domnívá, že Izraelci si dobře uvědomují ohrožení své země a hrozbu pro izraelské židy a demokratický charakter státu, pokud by Izrael dále vládl 2,6 milionu Palestinců ze Západního břehu.

Respondenti v průzkumech jako první na žebříčku vnímaných hrozeb označovali bezpečnost, zatímco ohrožení izraelské identity řadili velmi nízko, poukazuje profesor. Vyvozuje z toho, že Izraelci v principu podporují mír, ale zavírají oči před dopady dalšího ovládání Západního břehu Jordánu.

Vysoká míra podpory pragmatickému řešení konfliktu je tedy dušena relativním nedostatkem zájmu o toto téma, myslí si expert. Podotýká, že jen menšina Izraelců podporuje anexi Západní břehu Jordánu, v praxi jich většina volí strany, které k ní směřují.

Zastánci řešení na bázi dvou států či jednostranného odstoupení palestinských území mohou podle odborníka sice tvořit většinu, ale jejich podpora stranám prosazujícím taková opatření je vlažná. „Odhodlaná menšina si často přisvojí veřejnou agendu, pokud většina spí,“ pokračuje Hirschberger. Domnívá se, že díky tomu má Ganc šanci, jelikož v jedné ruce mává mečem, zatímco v druhé má olivovou ratolest, čímž ztělesňuje existenční obavy Izraelců i jejich zájem vrátit na stůl perspektivu míru.

Zda je Ganc dalším „falešným spasitelem“ na dlouhém seznamu generálů, kteří si vedli dobře v průzkumech, ale neuspěli u uren, nebo skutečně vystřídá Netanjahua a nalezne novou cestu jak překonat izraelské dlouhodobé dilema mezi bezpečností a identitou, se dozvíme 9. dubna, uzavírá profesor.