Okolo 336 chemických útoků se uskutečnilo během osmileté syrské války. Takřka všechny měl na svědomí režim Bašára al Asada a jeho spojenci. Tvrdí to nezisková výzkumná organizace Global Public Policy Institute (GPPI). Podle ní byli právě útoky chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo to, co zlomilo vaz povstalcům a pomohlo Asadovi nad nimi zvítězit.
Výzkumníci GPPI prozkoumali více než 498 zpráv o útocích chemickými zbraněmi. Ve své zprávě GPPI tvrdí, že 336 jich potvrdili, z toho 124 případů bylo potvrzeno naprosto prostřednictvím alespoň tří nezávislých a věrohodných zdrojů. 162 zpráv se nepotvrdilo.
Autoři studie přiznávají, že na začátku války byly reportáže o chemických útocích velmi nekonzistentní, postupně se ale ustálily, jak tématu začala být věnována pozornost. Důvěryhodnost zpráv se lišila podle regionu – nejprokazatelnější byly zprávy ze severovýchodu země, poté z Aleppa a Damašku.
20. srpna 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama stanovil „rudou linii“ co se týče použití chemických zbraní v Sýrii. Všechny chemické útoky se uskutečnily po jeho projevu, upozorňuje GPPI. První se měl uskutečnit už v prosinci 2012, v městě Homs na západě Sýrie.
USA za porušení rudé linie považovaly útok sarinem v srpnu roku 2013 v oblasti Ghúta na východním předměstí Damašku. Asadův režim stejně jako jeho spojenci Rusko a Írán z něj obviňovali syrské povstalce, USA však byly přesvědčeny, že je za tím Damašek a byly připraveny k úderu. Nakonec se od něj upustily na základě diplomatické intervence Ruska, které se s USA dohodlo na zničení chemických zbraní. Sýrie přistoupila k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC).
Obvinění, že režim stále používá chemické útoky, se objevovalo konstantně. Nástupce Obamy, současný americký prezident Donald Trump mu vyčítal, že se zachoval vůči Asadovi choval příliš měkce. Údajný chemický útok ve městě Dúmá považoval za jasné překročení rudé linie a rozhodl se uskutečnit letecké údery jako varování a trest.
Syrské chemické útoky
Podle GPPI 89% incidentů zahrnovalo režimem utvářenou chlorovou munici, která měla obvykle podobu modifikovaných bomb ve formě barelu. Takové bomby je velmi těžké zaměřit, pokud jsou však shozeni z vrtulníků či letadel, dokáží napadat značné škody, protože vypuštěný chlór se v plicích mění na kyselinu chlorovodíkovou.
GPPI tvrdí, že režim používal chlor v takové míře proto, že je mnohem méně smrtelnější než jiné chemické látky jako např. sarin a tedy jeho výskyt přitáhne jen malou či zcela minimální mediální pozornost. Samotný sarin byl použit v 7% útoků, 4% chemických útoků bylo jinými chemikáliemi.
Režim má na svědomí podle GPPI 98% všech chemických útoků. Mnohé z nich byli uskutečni elitními „Tygřími silami“ (Tiger Forces). Zbylé dvě procenta chemických útoků uskutečnil Islámský stát.
Chemické útoky byly uskutečněny režimem v takové šíři, protože neměl dostatek lidí a jiných vojenských zdrojů, aby odrazil rebely. GPPI však upozorňuje, že tyto útoky mířily v mnohem větší míře na civilní obyvatelstvo. V průměru Asadovy helikoptéry útočily na populační centra, která se nacházela za dvěma či třemi obydlími za přední linií. Tato místa neměla prakticky žádnou vojenskou hodnotu.
Cynická, úspěšná strategie
Režim ale útoky na obyvatelstvo prostřednictvím chemických útoků docílil toho, že se buď uprchlo či se vzdalo režimu, v každém případě přestalo podporovat opozici. Velitelé rebelů v rozhovorech s výzkumníci GPPI přiznali, že právě jejich neschopnost ochránit civilní obyvatelstvo jim zlomilo vaz. Syrští uprchlíci, kteří byli z poškozených oblastí, byli mnohonásobně více ochotni (71%) dosáhnout kompromisu s režimem než ti z nezasažených oblastí (35%).
Režimu se povedlo vzbudit dojem, že za cílené poškozování civilního obyvatelstva nemůže on, ale rebelové. Velký podíl na tom měl kontrast mezi násilnostmi provázanými oblasti, kde působili rebelové, s poměrně mírumilovnými a stabilními oblastmi pod vládou režimu.
Výzkum mezi syrskými uprchlíky v Turecku odhalil, že ti, co ztratili své domovy následkem barelové bomby výrazně méně podporovaly opoziční síly, zároveň však velmi tvrdě odsoudili i režim. Z hlediska režimu však byl úkol splněn – opozice ztratila zastánce mezi Syřany. GPPI varuje, že jiné režimy se mohou syrskou destruktivní, ale účinnou strategií inspirovat.
Související
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA
Sýrie , Chemické zbraně , Syrská krize , Bašár Asad
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
před 1 hodinou
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
před 2 hodinami
Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát
před 3 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer
před 4 hodinami
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
před 5 hodinami
"Spojenectví jsme upevnili prolitou krví." Kim Čong-un zaslal Putinovi novoroční blahopřání
před 7 hodinami
Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří
před 8 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
před 9 hodinami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
včera
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
včera
Vražda na Štědrý den. Muž ve Vratimově připravil o život známého
včera
Pohonné hmoty jsou nejlevnější za čtyři roky. A může být ještě lépe
Benzín je v Česku momentálně nejlevnější za více než čtyři roky. Za poslední dny zlevnil o desítky haléřů, což platí i pro naftu. Podle odborníků je přitom možné, že pohonné hmoty budou dále zlevňovat i v roce 2026.
Zdroj: Jan Hrabě