Okolo 336 chemických útoků se uskutečnilo během osmileté syrské války. Takřka všechny měl na svědomí režim Bašára al Asada a jeho spojenci. Tvrdí to nezisková výzkumná organizace Global Public Policy Institute (GPPI). Podle ní byli právě útoky chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo to, co zlomilo vaz povstalcům a pomohlo Asadovi nad nimi zvítězit.
Výzkumníci GPPI prozkoumali více než 498 zpráv o útocích chemickými zbraněmi. Ve své zprávě GPPI tvrdí, že 336 jich potvrdili, z toho 124 případů bylo potvrzeno naprosto prostřednictvím alespoň tří nezávislých a věrohodných zdrojů. 162 zpráv se nepotvrdilo.
Autoři studie přiznávají, že na začátku války byly reportáže o chemických útocích velmi nekonzistentní, postupně se ale ustálily, jak tématu začala být věnována pozornost. Důvěryhodnost zpráv se lišila podle regionu – nejprokazatelnější byly zprávy ze severovýchodu země, poté z Aleppa a Damašku.
20. srpna 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama stanovil „rudou linii“ co se týče použití chemických zbraní v Sýrii. Všechny chemické útoky se uskutečnily po jeho projevu, upozorňuje GPPI. První se měl uskutečnit už v prosinci 2012, v městě Homs na západě Sýrie.
USA za porušení rudé linie považovaly útok sarinem v srpnu roku 2013 v oblasti Ghúta na východním předměstí Damašku. Asadův režim stejně jako jeho spojenci Rusko a Írán z něj obviňovali syrské povstalce, USA však byly přesvědčeny, že je za tím Damašek a byly připraveny k úderu. Nakonec se od něj upustily na základě diplomatické intervence Ruska, které se s USA dohodlo na zničení chemických zbraní. Sýrie přistoupila k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC).
Obvinění, že režim stále používá chemické útoky, se objevovalo konstantně. Nástupce Obamy, současný americký prezident Donald Trump mu vyčítal, že se zachoval vůči Asadovi choval příliš měkce. Údajný chemický útok ve městě Dúmá považoval za jasné překročení rudé linie a rozhodl se uskutečnit letecké údery jako varování a trest.
Syrské chemické útoky
Podle GPPI 89% incidentů zahrnovalo režimem utvářenou chlorovou munici, která měla obvykle podobu modifikovaných bomb ve formě barelu. Takové bomby je velmi těžké zaměřit, pokud jsou však shozeni z vrtulníků či letadel, dokáží napadat značné škody, protože vypuštěný chlór se v plicích mění na kyselinu chlorovodíkovou.
GPPI tvrdí, že režim používal chlor v takové míře proto, že je mnohem méně smrtelnější než jiné chemické látky jako např. sarin a tedy jeho výskyt přitáhne jen malou či zcela minimální mediální pozornost. Samotný sarin byl použit v 7% útoků, 4% chemických útoků bylo jinými chemikáliemi.
Režim má na svědomí podle GPPI 98% všech chemických útoků. Mnohé z nich byli uskutečni elitními „Tygřími silami“ (Tiger Forces). Zbylé dvě procenta chemických útoků uskutečnil Islámský stát.
Chemické útoky byly uskutečněny režimem v takové šíři, protože neměl dostatek lidí a jiných vojenských zdrojů, aby odrazil rebely. GPPI však upozorňuje, že tyto útoky mířily v mnohem větší míře na civilní obyvatelstvo. V průměru Asadovy helikoptéry útočily na populační centra, která se nacházela za dvěma či třemi obydlími za přední linií. Tato místa neměla prakticky žádnou vojenskou hodnotu.
Cynická, úspěšná strategie
Režim ale útoky na obyvatelstvo prostřednictvím chemických útoků docílil toho, že se buď uprchlo či se vzdalo režimu, v každém případě přestalo podporovat opozici. Velitelé rebelů v rozhovorech s výzkumníci GPPI přiznali, že právě jejich neschopnost ochránit civilní obyvatelstvo jim zlomilo vaz. Syrští uprchlíci, kteří byli z poškozených oblastí, byli mnohonásobně více ochotni (71%) dosáhnout kompromisu s režimem než ti z nezasažených oblastí (35%).
Režimu se povedlo vzbudit dojem, že za cílené poškozování civilního obyvatelstva nemůže on, ale rebelové. Velký podíl na tom měl kontrast mezi násilnostmi provázanými oblasti, kde působili rebelové, s poměrně mírumilovnými a stabilními oblastmi pod vládou režimu.
Výzkum mezi syrskými uprchlíky v Turecku odhalil, že ti, co ztratili své domovy následkem barelové bomby výrazně méně podporovaly opoziční síly, zároveň však velmi tvrdě odsoudili i režim. Z hlediska režimu však byl úkol splněn – opozice ztratila zastánce mezi Syřany. GPPI varuje, že jiné režimy se mohou syrskou destruktivní, ale účinnou strategií inspirovat.
Související
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Aktuálně se děje
včera
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
včera
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
včera
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
včera
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
včera
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
včera
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
včera
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
včera
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
včera
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
včera
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
včera
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
včera
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
11. září 2026 21:56
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
11. září 2026 20:59
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
11. září 2026 20:03
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
11. září 2026 19:12
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
11. září 2026 18:35
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
11. září 2026 17:47
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
11. září 2026 16:54
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
11. září 2026 16:10
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.
Zdroj: Libor Novák