Okolo 336 chemických útoků se uskutečnilo během osmileté syrské války. Takřka všechny měl na svědomí režim Bašára al Asada a jeho spojenci. Tvrdí to nezisková výzkumná organizace Global Public Policy Institute (GPPI). Podle ní byli právě útoky chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo to, co zlomilo vaz povstalcům a pomohlo Asadovi nad nimi zvítězit.
Výzkumníci GPPI prozkoumali více než 498 zpráv o útocích chemickými zbraněmi. Ve své zprávě GPPI tvrdí, že 336 jich potvrdili, z toho 124 případů bylo potvrzeno naprosto prostřednictvím alespoň tří nezávislých a věrohodných zdrojů. 162 zpráv se nepotvrdilo.
Autoři studie přiznávají, že na začátku války byly reportáže o chemických útocích velmi nekonzistentní, postupně se ale ustálily, jak tématu začala být věnována pozornost. Důvěryhodnost zpráv se lišila podle regionu – nejprokazatelnější byly zprávy ze severovýchodu země, poté z Aleppa a Damašku.
20. srpna 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama stanovil „rudou linii“ co se týče použití chemických zbraní v Sýrii. Všechny chemické útoky se uskutečnily po jeho projevu, upozorňuje GPPI. První se měl uskutečnit už v prosinci 2012, v městě Homs na západě Sýrie.
USA za porušení rudé linie považovaly útok sarinem v srpnu roku 2013 v oblasti Ghúta na východním předměstí Damašku. Asadův režim stejně jako jeho spojenci Rusko a Írán z něj obviňovali syrské povstalce, USA však byly přesvědčeny, že je za tím Damašek a byly připraveny k úderu. Nakonec se od něj upustily na základě diplomatické intervence Ruska, které se s USA dohodlo na zničení chemických zbraní. Sýrie přistoupila k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC).
Obvinění, že režim stále používá chemické útoky, se objevovalo konstantně. Nástupce Obamy, současný americký prezident Donald Trump mu vyčítal, že se zachoval vůči Asadovi choval příliš měkce. Údajný chemický útok ve městě Dúmá považoval za jasné překročení rudé linie a rozhodl se uskutečnit letecké údery jako varování a trest.
Syrské chemické útoky
Podle GPPI 89% incidentů zahrnovalo režimem utvářenou chlorovou munici, která měla obvykle podobu modifikovaných bomb ve formě barelu. Takové bomby je velmi těžké zaměřit, pokud jsou však shozeni z vrtulníků či letadel, dokáží napadat značné škody, protože vypuštěný chlór se v plicích mění na kyselinu chlorovodíkovou.
GPPI tvrdí, že režim používal chlor v takové míře proto, že je mnohem méně smrtelnější než jiné chemické látky jako např. sarin a tedy jeho výskyt přitáhne jen malou či zcela minimální mediální pozornost. Samotný sarin byl použit v 7% útoků, 4% chemických útoků bylo jinými chemikáliemi.
Režim má na svědomí podle GPPI 98% všech chemických útoků. Mnohé z nich byli uskutečni elitními „Tygřími silami“ (Tiger Forces). Zbylé dvě procenta chemických útoků uskutečnil Islámský stát.
Chemické útoky byly uskutečněny režimem v takové šíři, protože neměl dostatek lidí a jiných vojenských zdrojů, aby odrazil rebely. GPPI však upozorňuje, že tyto útoky mířily v mnohem větší míře na civilní obyvatelstvo. V průměru Asadovy helikoptéry útočily na populační centra, která se nacházela za dvěma či třemi obydlími za přední linií. Tato místa neměla prakticky žádnou vojenskou hodnotu.
Cynická, úspěšná strategie
Režim ale útoky na obyvatelstvo prostřednictvím chemických útoků docílil toho, že se buď uprchlo či se vzdalo režimu, v každém případě přestalo podporovat opozici. Velitelé rebelů v rozhovorech s výzkumníci GPPI přiznali, že právě jejich neschopnost ochránit civilní obyvatelstvo jim zlomilo vaz. Syrští uprchlíci, kteří byli z poškozených oblastí, byli mnohonásobně více ochotni (71%) dosáhnout kompromisu s režimem než ti z nezasažených oblastí (35%).
Režimu se povedlo vzbudit dojem, že za cílené poškozování civilního obyvatelstva nemůže on, ale rebelové. Velký podíl na tom měl kontrast mezi násilnostmi provázanými oblasti, kde působili rebelové, s poměrně mírumilovnými a stabilními oblastmi pod vládou režimu.
Výzkum mezi syrskými uprchlíky v Turecku odhalil, že ti, co ztratili své domovy následkem barelové bomby výrazně méně podporovaly opoziční síly, zároveň však velmi tvrdě odsoudili i režim. Z hlediska režimu však byl úkol splněn – opozice ztratila zastánce mezi Syřany. GPPI varuje, že jiné režimy se mohou syrskou destruktivní, ale účinnou strategií inspirovat.
Související
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům
před 1 hodinou
V noci začal v Evropě platit zimní čas
před 3 hodinami
Předpověď počasí na příští týden: Česko pokryjí mlhy, teploty místy klesnou pod nulu
včera
Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská
včera
Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars
včera
V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích
včera
Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru
včera
Babiš přirovnal protesty před Sněmovnou k útoku na Kapitol. Pavel vyzval ke zklidnění emocí
včera
Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje
včera
Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů
včera
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Podle odborníků zřejmě nepůjde zachránit
včera
Ministerstvo kultury neposkytne dotaci na oslavy 17. listopadu. Lidé posílají miliony, přidal se i Kuba
včera
Vláda se mstí za prohrané volby, varuje Minář a svolává demonstraci
včera
Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého
včera
Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením
včera
Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové
23. října 2026 23:26
Policie zasahovala ve Sněmovně. Desítky lidí se snažily vniknout dovnitř
23. října 2026 21:29
Hlasování o financování ČT bude ve 4:36 ráno. Nebudeme platit to, co pracuje proti mým zájmům, řekl Okamura
23. října 2026 21:10
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
23. října 2026 19:59
Pavel Novotný se vrací do vedení městské části. Dohodl se s ANO a TOP 09
Bývalý starosta Pavel Novotný se bude opět podílet na vedení pražské městské části Řeporyje. Místní občanští demokraté se dohodli na spolupráci se zdejšími buňkami TOP 09 a ANO. Novotný už ale nebude nejvyšším představitelem obce, starostkou bude jeho sestra.
Zdroj: Jan Hrabě