Asad uskutečnil 336 útoků chemickými zbraněmi, většinou na civilní obyvatelstvo. Vyhrál tím nad povstalci, tvrdí studie

Okolo 336 chemických útoků se uskutečnilo během osmileté syrské války. Takřka všechny měl na svědomí režim Bašára al Asada a jeho spojenci. Tvrdí to nezisková výzkumná organizace Global Public Policy Institute (GPPI). Podle ní byli právě útoky chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo to, co zlomilo vaz povstalcům a pomohlo Asadovi nad nimi zvítězit.

Výzkumníci GPPI prozkoumali více než 498 zpráv o útocích chemickými zbraněmi. Ve své zprávě GPPI tvrdí, že 336 jich potvrdili, z toho 124 případů bylo potvrzeno naprosto prostřednictvím alespoň tří nezávislých a věrohodných zdrojů. 162 zpráv se nepotvrdilo.

Autoři studie přiznávají, že na začátku války byly reportáže o chemických útocích velmi nekonzistentní, postupně se ale ustálily, jak tématu začala být věnována pozornost. Důvěryhodnost zpráv se lišila podle regionu – nejprokazatelnější byly zprávy ze severovýchodu země, poté z Aleppa a Damašku.

20. srpna 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama stanovil „rudou linii“ co se týče použití chemických zbraní v Sýrii. Všechny chemické útoky se uskutečnily po jeho projevu, upozorňuje GPPI. První se měl uskutečnit už v prosinci 2012, v městě Homs na západě Sýrie.

USA za porušení rudé linie považovaly útok sarinem v srpnu roku 2013 v oblasti Ghúta na východním předměstí Damašku. Asadův režim stejně jako jeho spojenci Rusko a Írán z něj obviňovali syrské povstalce, USA však byly přesvědčeny, že je za tím Damašek a byly připraveny k úderu. Nakonec se od něj upustily na základě diplomatické intervence Ruska, které se s USA dohodlo na zničení chemických zbraní. Sýrie přistoupila k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC).

Obvinění, že režim stále používá chemické útoky, se objevovalo konstantně. Nástupce Obamy, současný americký prezident Donald Trump mu vyčítal, že se zachoval vůči Asadovi choval příliš měkce. Údajný chemický útok ve městě Dúmá považoval za jasné překročení rudé linie a rozhodl se uskutečnit letecké údery jako varování a trest.

Syrské chemické útoky

Podle GPPI 89% incidentů zahrnovalo režimem utvářenou chlorovou munici, která měla obvykle podobu modifikovaných bomb ve formě barelu. Takové bomby je velmi těžké zaměřit, pokud jsou však shozeni z vrtulníků či letadel, dokáží napadat značné škody, protože vypuštěný chlór se v plicích mění na kyselinu chlorovodíkovou.

GPPI tvrdí, že režim používal chlor v takové míře proto, že je mnohem méně smrtelnější než jiné chemické látky jako např. sarin a tedy jeho výskyt přitáhne jen malou či zcela minimální mediální pozornost. Samotný sarin byl použit v 7% útoků, 4% chemických útoků bylo jinými chemikáliemi.

Režim má na svědomí podle GPPI 98% všech chemických útoků. Mnohé z nich byli uskutečni elitními „Tygřími silami“ (Tiger Forces). Zbylé dvě procenta chemických útoků uskutečnil Islámský stát.

Chemické útoky byly uskutečněny režimem v takové šíři, protože neměl dostatek lidí a jiných vojenských zdrojů, aby odrazil rebely. GPPI však upozorňuje, že tyto útoky mířily v mnohem větší míře na civilní obyvatelstvo. V průměru Asadovy helikoptéry útočily na populační centra, která se nacházela za dvěma či třemi obydlími za přední linií. Tato místa neměla prakticky žádnou vojenskou hodnotu.

Cynická, úspěšná strategie

Režim ale útoky na obyvatelstvo prostřednictvím chemických útoků docílil toho, že se buď uprchlo či se vzdalo režimu, v každém případě přestalo podporovat opozici. Velitelé rebelů v rozhovorech s výzkumníci GPPI přiznali, že právě jejich neschopnost ochránit civilní obyvatelstvo jim zlomilo vaz. Syrští uprchlíci, kteří byli z poškozených oblastí, byli mnohonásobně více ochotni (71%) dosáhnout kompromisu s režimem než ti z nezasažených oblastí (35%).

Režimu se povedlo vzbudit dojem, že za cílené poškozování civilního obyvatelstva nemůže on, ale rebelové. Velký podíl na tom měl kontrast mezi násilnostmi provázanými oblasti, kde působili rebelové, s poměrně mírumilovnými a stabilními oblastmi pod vládou režimu.

Výzkum mezi syrskými uprchlíky v Turecku odhalil, že ti, co ztratili své domovy následkem barelové bomby výrazně méně podporovaly opoziční síly, zároveň však velmi tvrdě odsoudili i režim. Z hlediska režimu však byl úkol splněn – opozice ztratila zastánce mezi Syřany. GPPI varuje, že jiné režimy se mohou syrskou destruktivní, ale účinnou strategií inspirovat.

Související

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.
Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

Více souvisejících

Sýrie Chemické zbraně Syrská krize Bašár Asad

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 2 hodinami

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

před 3 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 8 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 10 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 13 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy