Okolo 336 chemických útoků se uskutečnilo během osmileté syrské války. Takřka všechny měl na svědomí režim Bašára al Asada a jeho spojenci. Tvrdí to nezisková výzkumná organizace Global Public Policy Institute (GPPI). Podle ní byli právě útoky chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo to, co zlomilo vaz povstalcům a pomohlo Asadovi nad nimi zvítězit.
Výzkumníci GPPI prozkoumali více než 498 zpráv o útocích chemickými zbraněmi. Ve své zprávě GPPI tvrdí, že 336 jich potvrdili, z toho 124 případů bylo potvrzeno naprosto prostřednictvím alespoň tří nezávislých a věrohodných zdrojů. 162 zpráv se nepotvrdilo.
Autoři studie přiznávají, že na začátku války byly reportáže o chemických útocích velmi nekonzistentní, postupně se ale ustálily, jak tématu začala být věnována pozornost. Důvěryhodnost zpráv se lišila podle regionu – nejprokazatelnější byly zprávy ze severovýchodu země, poté z Aleppa a Damašku.
20. srpna 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama stanovil „rudou linii“ co se týče použití chemických zbraní v Sýrii. Všechny chemické útoky se uskutečnily po jeho projevu, upozorňuje GPPI. První se měl uskutečnit už v prosinci 2012, v městě Homs na západě Sýrie.
USA za porušení rudé linie považovaly útok sarinem v srpnu roku 2013 v oblasti Ghúta na východním předměstí Damašku. Asadův režim stejně jako jeho spojenci Rusko a Írán z něj obviňovali syrské povstalce, USA však byly přesvědčeny, že je za tím Damašek a byly připraveny k úderu. Nakonec se od něj upustily na základě diplomatické intervence Ruska, které se s USA dohodlo na zničení chemických zbraní. Sýrie přistoupila k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC).
Obvinění, že režim stále používá chemické útoky, se objevovalo konstantně. Nástupce Obamy, současný americký prezident Donald Trump mu vyčítal, že se zachoval vůči Asadovi choval příliš měkce. Údajný chemický útok ve městě Dúmá považoval za jasné překročení rudé linie a rozhodl se uskutečnit letecké údery jako varování a trest.
Syrské chemické útoky
Podle GPPI 89% incidentů zahrnovalo režimem utvářenou chlorovou munici, která měla obvykle podobu modifikovaných bomb ve formě barelu. Takové bomby je velmi těžké zaměřit, pokud jsou však shozeni z vrtulníků či letadel, dokáží napadat značné škody, protože vypuštěný chlór se v plicích mění na kyselinu chlorovodíkovou.
GPPI tvrdí, že režim používal chlor v takové míře proto, že je mnohem méně smrtelnější než jiné chemické látky jako např. sarin a tedy jeho výskyt přitáhne jen malou či zcela minimální mediální pozornost. Samotný sarin byl použit v 7% útoků, 4% chemických útoků bylo jinými chemikáliemi.
Režim má na svědomí podle GPPI 98% všech chemických útoků. Mnohé z nich byli uskutečni elitními „Tygřími silami“ (Tiger Forces). Zbylé dvě procenta chemických útoků uskutečnil Islámský stát.
Chemické útoky byly uskutečněny režimem v takové šíři, protože neměl dostatek lidí a jiných vojenských zdrojů, aby odrazil rebely. GPPI však upozorňuje, že tyto útoky mířily v mnohem větší míře na civilní obyvatelstvo. V průměru Asadovy helikoptéry útočily na populační centra, která se nacházela za dvěma či třemi obydlími za přední linií. Tato místa neměla prakticky žádnou vojenskou hodnotu.
Cynická, úspěšná strategie
Režim ale útoky na obyvatelstvo prostřednictvím chemických útoků docílil toho, že se buď uprchlo či se vzdalo režimu, v každém případě přestalo podporovat opozici. Velitelé rebelů v rozhovorech s výzkumníci GPPI přiznali, že právě jejich neschopnost ochránit civilní obyvatelstvo jim zlomilo vaz. Syrští uprchlíci, kteří byli z poškozených oblastí, byli mnohonásobně více ochotni (71%) dosáhnout kompromisu s režimem než ti z nezasažených oblastí (35%).
Režimu se povedlo vzbudit dojem, že za cílené poškozování civilního obyvatelstva nemůže on, ale rebelové. Velký podíl na tom měl kontrast mezi násilnostmi provázanými oblasti, kde působili rebelové, s poměrně mírumilovnými a stabilními oblastmi pod vládou režimu.
Výzkum mezi syrskými uprchlíky v Turecku odhalil, že ti, co ztratili své domovy následkem barelové bomby výrazně méně podporovaly opoziční síly, zároveň však velmi tvrdě odsoudili i režim. Z hlediska režimu však byl úkol splněn – opozice ztratila zastánce mezi Syřany. GPPI varuje, že jiné režimy se mohou syrskou destruktivní, ale účinnou strategií inspirovat.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , Chemické zbraně , Syrská krize , Bašár Asad
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 50 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák