Nová vlna uprchlíků, obnova Islámského státu. Z USA zní varování před vývojem v Libyi

Vojenské tažení na Tripolis podporují a materiálně zajišťují Saúdská Arábie, Egypt a Spojené arabské emiráty, konstatuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný deník připomíná, že po letech nepokojů v Libyi byl přitom zvláštní zmocněnec OSN přesvědčen, že tento měsíc bude možné konečně uzavřít dohodu o konferenci, která by sjednotila rozdělenou zemi, nastolila jednu vládu a vytvořila plán pro konání voleb.

Nová ničivá občanská válka

Namísto toho chalífa Haftar - pětasedmdesátiletý válečník, který se chce stát příštím libyjským diktátorem - zahájil ofenzivu proti metropoli Tripolisu, která zastavila mírový proces a může vést k nové ničivé občanské válce v arabském světě, kritizuje americký server. Pokládá v té souvislosti otázku, co vlastně vedlo Haftara k přesvědčení, že může usilovat o vojenské vítězství namísto hledání kompromisu.

"V několika uplynulých dnech se odpověď stává stále jasnější," píše washingtonský deník. Deklaruje, že tažení na Tripolis sponzorují Saúdská Arábie, Egypt a Spojené arabské emiráty, jejichž vlády spolu s Ruskem záměrně sabotují mezinárodní snahy zaštítěné Evropskou unií, Africkou unií, Spojenými státy a generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.

Haftar byl v minulých letech podporován uvedenými vnějšími mocnostmi, ale například i Francií, konsolidoval svou kontrolu nad východní Libyí a nastoloval konkurenční režim vůči vládě v Tripolisu uznávané OSN, nastiňuje editorial. Dodává, že pár dní před zahájením stávající ofenzivy tento samozvaný generál navštívil Saúdskou Arábii, kde podle zjištění listu Wall Street Journal získal příslib milionů dolarů na vojenskou operaci.

Tyto peníze jsou určené na zaplacení kmenových vůdců a nábor nových bojovníků a Washington Post je označuje za další zbrklý hazard saúdskoarabského korunního prince Mohameda bin Salmána, který již vede katastrofální válku v Jemenu a neúspěšně se pokoušel přimět k poslušnosti vlády Libanonu a Kataru.   

V neděli se Haftarovi dostalo explicitní podpory od egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího, s nímž se setkal v Káhiře, připomíná prestižní deník. Podotýká, že Sísí se jen pár dní předtím vrátil ze Spojených států, kde jednal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě, ale přesto neváhá jít proti americkému požadavku, aby Haftar svůj útok ukončil.

Další zbytečné utrpení

"Prozatím to vypadá, že pokus dosadit do Tripolisu Haftara, zřejmě neuspěje," pokračuje vlivný server. Vysvětluje, že ofenziva vyburcovala jindy rozdrobené libyjské síly, do oblasti bojů byli přesunuti ostřílení milicionáři z jiných měst a Haftarův útok zastavili. 

Haftarovi podporovatelé poukazují, že mezi obránci Tripolisu se nacházejí extremisté, kteří jsou na sankčním seznamu OSN, připouští editorial. Vyzdvihuje však, že také v Haftarových jednotkách působí váleční zločinci a představitelé saúdskoarabské odnože náboženského fundamentalismu.

Za nejpravděpodobnější výsledek bojů považuje Washington Post další, zbytečné utrpení Libyjců, jelikož tisíce lidí již raději uprchly z domovů. "Příliv uprchlíků přes Středozemní moře do Evropy se může zvýšit, Islámský stát, na jehož porážce v Libyi pracovaly Spojené státy roky, může opět povstat," varuje renomovaný deník. Dodává, že to vše kvůli zásahům arabských států, které Trumpova administrativa líčí jako blízké spojence a spolupracující partnery v blízkovýchodním regionu.

Stávající šéf Bílého domu si často stěžuje na americké "klienty", kteří přijímají pomoc a ochranu Spojených států, jen aby využívali jejich slabosti, poukazuje prestižní server. Konstatuje, že při pečlivějším pohledu by Trump viděl excelentní příklad na situace, která se momentálně odehrává v Libyi.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye Saúdská Arábie Chalífa Haftar USA (Spojené státy americké) Muhammad bin Salmán (Saúdská Arábie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy