Jako ve Vietnamu? Historik varuje před provokací, která rozpoutá válku

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton vyvolává silné emoce, souhlasné i nesouhlasné, konstatuje komentátor a vojenský historik Max Boot. V komentáři pro server Washington Post ovšem připouští, že Boltonův dopad je mnohem nejednoznačnější, než mnozí očekávali.

Dlouhodobá hra

Bolton podle historika hraje pozitivní roli v otázce Severní Koreje, ale je nebezpečnou a destabilizující silou ve formulování americké politiky vůči Íránu. "Bolton je skeptický vůči jednání s diktátory, ale ví, že nemůže jednoduše odmítat rozhovory se Severní Koreou s ohledem na to, kolik politického kapitálu jeho šéf do těchto neproduktivních jednání investoval," píše Boot. Připomíná, že i poté, co Kim Čong-un minulý týden provedl další raketový test, Trump na Twitteru napsal, že za severokorejským vůdcem stojí.

Pokud by svou náklonnost takovému tyranovi, který je navíc zodpovědný za smrt amerického studenta Otto Warmbiera, vyjádřila Hillary Clintonová, Bolton by zajisté hřímal v éteru, domnívá se komentátor. Dodává, že nyní ale musí Bolton skousnout jazyk schovaný za svým masivním knírem a v zákulisí pracovat na tom, aby zabránil nevýhodné dohodě, která zaváže Spojené státy uvolnit sankce vůči KLDR, případně i stáhnout svá vojska z Jižní Koreje výměnou za prázdný příslib severokorejské denuklearizace.

Bolton často odkazuje na libyjský model denuklearizace, ale vzhledem k tomu, že libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl svržen a zabit, Kim nebude mít o podobnou dohodu zájem, konstatuje Boot. Je přesvědčen, že Bolton nabádal Trumpa, aby opustil hanojský summit, když zde Kim nenabídl plné odzbrojení, a od té doby  požaduje, aby před dalším americko-severokorejským summitem KLDR poskytla "jasné náznaky", že se rozhodla zbavit jaderných zbraní.

Není tedy překvapivé, že Kim označuje Boltona za "nevidomého" a příležitostně se od něj distancuje i sám Trump, uvádí historik. Domnívá se, že poradce pro národní bezpečnost ovšem hraje dlouhodobou hru a doufá, že Trumpa nakonec jeho zbytečný románek s Kimem omrzí, vrátí se rétorice o "ohni a zlobě" a třeba skutečně podnikne preventivní úder na KLDR, který Bolton tak prosazoval před svým jmenováním do funkce v březnu 2018.

"Rozpoutání druhé korejské války by byla hrozivá chyba," deklaruje Boot. Na druhou stranu však soudí, že Bolton hraje pozitivní roli, když brání Trumpovi učinit rozsáhlé ústupky diktátorovi, do kterého se zamiloval.

Duch irácké války

Za mnohem znepokojivější označuje komentátor Boltonův vliv na politiku vůči Íránu. Bolton dlouhodobě hájí americký vojenský zásah proti této zemi a loni vyvolal obavy v Pentagonu, že se snaží takovou operaci uspíšit, když si vyžádal analýzu vojenských možností, které vůči Íránu připadají v úvahu, poukazuje Boot. Dodává, že tyto obavy přiživilo i Boltonovo video zveřejněné na 40. výročí íránské revoluce, ve kterém varoval ajatolláhy, že mnoho dalších výročí již slavit nebudou.

Boltonovým jestřábím radám naslouchá Trump v případě Íránu více než ohledně KLDR, konstatuje historik. Připomíná, že současný prezident odstoupil od dohody o íránském jaderném programu, kterou dojednal jeho předchůdce Barack Obama - ačkoliv byla mnohem restriktivnější než cokoliv, co se Trumpovi podařilo získat od Pchjongjangu -, bez ohledu na to, že ji Teherán plnil.

"Nyní, na Boltonovo naléhání, Trump stupňuje sankce proti Íránu, ruší výjimky, které umožňovaly některým zemím nakupovat jeho ropu, a označuje Íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci," pokračuje komentátor. Podotýká, že Trump stále nezašel tak daleko, jak Bolton požaduje.

Loni v září Bolton prohlásil, že američtí vojáci by měli zůstat v Sýrii tak dlouho, dokud z ní neodejdou íránské jednotky, avšak o tři měsíce později Trump oznámil okamžité stažení vojsk ze Sýrie, čímž zemi přenechal Íránu a Rusku, připomíná historik. Dodává, že Bolton předstíral, že je s Trumpem ve shodě, načež se mu podařilo prezidenta přesvědčit, aby v Sýrii ponechal alespoň menší kontingent.

Americká konfrontace s Íránem se vyhrotila v neděli, kdy Bolton oznámil, že Pentagon v reakci na množství nepřátelských signálů vysílá do Perského zálivu bojovou skupinu letadlové lodě, a ačkoliv ujistil, že USA neusilují o válku s Íránem, jsou připraveny odpovědět na jakýkoliv útok, poukazuje Boot. Vysvětluje, že takovýmto agresivním akcím se snažil bránit bývalý americký ministr obrany Jim Mattis, ale po jeho odchodu má Bolton volnou ruku.     

Trumpova administrativa hovoří o tom, že má jisté informace, zřejmě od Izraele, o možném ohrožení amerických vojáků v regionu Íránem a její představitelé hovoří i o íránských vazbách na al-Káidu, připouští komentátor. Nevyvrací pravdivost těchto informací, ale dodává, že z nich ani nelze činit zásadní závěry, protože Trump a jeho tým se v bezprecedentní míře uchylují ke lžím, navíc Bolton sám v minulosti překrucoval zpravodajské informace, aby ospravedlnil americké kroky vůči Iráku a Kubě.

Stávající akcentování íránské hrozby některým analytikům připomíná události, které vedly k válce v Iráku, která byla jasnou chybou, což Bolton stále odmítá, uvádí Boot. Za rozdíl považuje skutečnost, že Trump oproti Georgeovi W. Bushovi mnohem více váhá s další válkou na Blízkém východě, a tak se Bolton možná snaží vyprovokovat Írán k prvotnímu úderu.

"Incident v Tonkinském zálivu nás dostal do jedné války. Dostane nás incident v Perském zálivu do další?" pokládá otázku historik. Konstatuje, že v případě KLDR Bolton působí jako užitečná hráz proti Trumpově touze získat za každou cenu Nobelovu cenu míru, avšak v případě Íránu se prezidentův poradce snaží rozpoutat nákladný konflikt, který by pohltil celý Blízký východ.

Související

GBU-43 alias

USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"

Americká armáda vypracovala nové plány pro případné útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, které by mohly zahrnovat i použití největší konvenční bomby v americkém arzenálu. Takzvaná „matka všech bomb“, oficiálně označená jako MOAB, by mohla být nasazena na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok by představoval výraznou eskalaci konfliktů v regionu, přičemž administrativa čelí rostoucímu tlaku před blížícími se volbami.
Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

Více souvisejících

Írán ,  USA (Spojené státy americké) ,  John Bolton ,  Donald Trump ,  Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze, když veřejně prohlásil, že Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině chová dobře a v současné době nic moc špatného nedělá. Před novináři před Bílým domem zopakoval ostrou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého obvinil ze zmařených lidských životů. Americký šéf Bílého domu zároveň naznačil ochotu zúčastnit se jednání o míru, ze kterých by byla Ukrajina zcela vyloučena.

před 51 minutami

před 1 hodinou

Nepokoje ve Francii

Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice

Zavedení cílených nočních zákazů vycházení pomohlo podle francouzského premiéra Sébastiena Lecornu udržet klid během uplynulé noci ve velkých městech po celé zemi. K mimořádným opatřením přistoupily úřady v Paříži, Lyonu, Bordeaux či Nice s cílem potlačit rozsáhlé výtržnosti a rabování, které doprovázely nedávné masové protesty. Předseda vlády zároveň potvrdil, že lokální samosprávy mohou stejná omezení zopakovat i během následující noci všude tam, kde to bude vyžadovat bezpečnostní situace.

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží

Francouzská vláda se rozhodla zavést částečné zákazy vycházení v několika městech po celé zemi včetně vybraných částí Paříže. K tomuto zásadnímu kroku kabinet přistoupil poté, co ministr vnitra otevřeně přiznal, že bezpečnostní složky ztratily během víkendových násilných protestů nad situací v některých oblastech kontrolu. Francouzský premiér Sébastien Lecornu po krizovém zasedání vlády prohlásil, že je plně odhodlán obnovit veřejný pořádek a vyzval k uplatňování lokálních omezení. Předseda vlády zároveň zdůraznil, že plošný zákaz vycházení pro celá města v této fázi nepřipadá v úvahu.

před 3 hodinami

Kanada

Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady

Voliči v kanadské provincii Alberta v lidovém hlasování přesvědčivě odmítli návrh na zahájení procesu, který mohl vést k odtržení od Kanady. Podle odhadů kanadské veřejnoprávní stanice CBC znamená tento výsledek zásadní vítězství pro federálního premiéra Marka Carneyho i pro všechny zastánce zachování celistvosti země.

před 4 hodinami

Raketová baterie Patriot

Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.

před 5 hodinami

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy