Na tankery v Ománském zálivu útočila torpéda, incident má vážné dopady

Dva ropné tankery plující v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se dnes zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel ale byly včas evakuovány. Podrobnosti incidentu, který se odehrál v Ománském zálivu, se vyšetřují, USA už ale odpovědnost připsaly Íránu. Ceny ropy na světových trzích v reakci prudce vzrostly, severomořský Brent dopoledne přidával kolem čtyř procent na 62 dolarů za barel.

Jeden z tankerů vlastní podle dostupných informací norská firma Frontline, druhý japonská společnost Kunihanna Sangjo.

Prudký růst cen ropy v reakci na incident svědčí o tom, jak strategicky významný je Hormuzský průliv. Přepravuje se přes něj totiž zhruba třetina ropy dopravovaná po moři. Americké námořnictvo dnes oznámilo, že zasaženým lodím poskytuje pomoc.

Organizace Dryad Global identifikovala plavidlo, které se zřejmě stalo terčem útoku, jako tanker MT Front Altair, jehož vlastníkem je norská firma Frontline. Podle pronajímatele je na lodi nafta a plavidlo bylo podle něj zasaženo nejspíše torpédem, což ale později agentura Reuters zpochybnila. Majitel plavidla potvrdil informaci o požáru, avšak popřel zprávu o tom, že se loď potopila. Přinesla ji libanonská televize Al-Majádín. Třiadvacetičlennou posádku tvořily Rusové, Filipínci a Gruzínec a podle norského tisku jsou všichni v pořádku.

Reuters napsal s odkazem na nejmenovaný zdroj, že na boku plavidla byla spatřena připevněná mina. Pokud se tato zpráva potvrdí, svědčilo by to o podobnosti dnešního útoku s tím, který byl spáchán 12. května u Spojených arabských emirátů. Napadeny tam byly dvě lodě Saúdské Arábie, jedna norská a jedna, jež patřila emirátům. Incident vyšetřovaly tyto země a Radu bezpečnosti OSN pak informovaly, že byly použity miny, které na plavidla připevnili potápěči tak, aby se lodě poškodily, ale nepotopily.

Druhá dnes zasažená loď byla identifikována jako tanker Kokuka Courageous plující pod panamskou vlajkou. Trup lodi byl podle společnosti BSM Ship Management poškozen a 21 filipínských námořníků se evakuovalo na záchranných člunech a pak je palubu vzal americký torpédoborec Bainbridge. Jeden z námořníků utrpěl lehčí zranění. Loď byla poškozena ve vzdálenosti asi 130 kilometrů od Spojených arabských emirátů a 26 kilometrů od Íránu. Je na ní náklad metanolu a nehrozí potopení. Podle japonského ministerstva obchodu plavidlo směřovalo do Singapuru a Thajska.

Washington odpovědnost za dnešní útok připsal Íránu a podle ministra zahraničí Mikea Pompea vycházejí USA z toho, jaké byly použity zbraně a jak byla akce provedena. Podle USA nese Írán odpovědnost i za květnové útoky.

Incident se stal v době návštěva japonského premiéra Šinzóa Abeho v Íránu. Do Teheránu přijel, aby se pokusil zmírnit napětí na Blízkém východě.

K němu přispívají neshody mezi Íránem a USA. Jejich vztahy se ještě více vyostřily v uplynulém roce. Donald Trump loni oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a Washington vzápětí zavedl proti Íránu nové sankce. Írán tento měsíc podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) splnil své hrozby a zvýšil produkci nízko obohaceného uranu.

Související

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Více souvisejících

Írán Ománský záliv útok bahrajn Velká Británie Americká armáda (U.S. Navy) lodní doprava

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy