Strach z války s Íránem: Zkušený diplomat osvětlil americkou taktiku

Americký prezident Donald Trump je agresivní izolacionista, který se drží historicky přítomného, byť okrajového a vyhroceného pohledu na americký přístup ke zbytku světa, a proto upřednostňuje unilateralismus před spojenectvím, které s sebou přináší závazky a odpovědnost, konstatuje Dennis Ross v komentáři pro server Washington Post. Bývalý přední americký diplomat však upozorňuje na paradox, že každý, kdo si nárokuje roli světového policisty, spojence potřebuje.

Washington nemá důvěru

Nejlepším příkladem je podle Rosse rostoucí napětí s Íránem, který aplikuje vlastní verzi politiky "maximálního nátlaku" na USA a jejich zájmy na Blízkém východě, využívá prostředníky a neidentifikovatelné sabotéry k útokům na tankery, ropné stanice a letiště v Saúdské Arábii, ostřeluje raketami ropná zařízení společnosti ExxonMobil či základny poblíže americké ambasády v Bagdádu, kde jsou přítomni američtí vojáci, a signalizuje, že hodlá stále méně respektovat limity dohody o svém jaderném programu.  

"V tomto bodě se zdá, že Trumpova administrativa má několik odpovědí na íránské asymetrické reakce na naší nátlakovou kampaň - jinými slovy, jak řekl (americký) ministr zahraničí Mike Pompeo, Spojené státy budou pokračovat ve svém diplomatickém a ekonomickém postupu," píše vysloužilý diplomat. Za pozoruhodné považuje to, že Pompeo nezmínil vojenskou odvetu.

USA vyslaly do oblasti relativně malé množství jednotek a pokud chtějí čelit Íránu a odradit jej od dalších nepřímých a popíraných útoků, potřebují, aby se připojili další státy, míní Ross. Předpokládá, že v momentě, kdy další země alespoň připustí, že za útoky stojí Írán, vše se změní, protože Teherán nebude moci zapírat a bude čelit možné kolektivní reakci, pokud ve od svých útoků neupustí.

Odhalení viny Íránu - pokud mu také ostatní země přisoudí odpovědnost - tak může Teherán odradit, domnívá se bývalý diplomat. Za nešťastné považuje to, že tradiční američtí spojenci jen pozvolna přijímají tvrzení Trumpovy administrativy, že za posledními útoky na dvě lodě stojí právě Írán.

"Zatímco Pompeo má jistě pravdu, že nikdo jiný, rozhodně ne zástupné síly, nemá prostředky k umístění min na trup lodí, Washingtonu nemá velkou důvěru," pokračuje Ross. Dodává, že pokud někdo spílá spojencům, pak se nemůže divit, že rychle nespěchají na pomoc, když jsou potřeba.

Páka na spojence

Existují pochopitelně i jiné důvody, proč američtí spojenci v Evropě a Asii váhají s podporou postoje Trumpovy administrativy k Íránu, připouští někdejší diplomat. Vysvětluje, že většina amerických spojenců věří, že Trumpova administrativa, která odstoupila od dohody o íránském jaderném programu a následně přijala politiku "maximálního tlaku", Teherán provokuje a měla vědět, že takový přístup vyvolá jeho protireakci.

Američtí spojenci se také obávají, že podpora amerických obvinění povede Trumpovu administrativu k eskalaci tlaku a přiblíží válku s Íránem, poukazuje Ross. Dodává, že Trump sice tvrdí, že válku nechce, ale američtí spojenci nejsou přesvědčení, že toto je skutečná pozice Washingtonu a i kdyby byla, bojí se, že akce typu oko za oko se mohou snadno vyhrotit a vést k válce díky nedorozumění.

To však může hrát Trumpovi do karet, soudí zkušený diplomat. Naznačuje, že americká administrativa by mohla využít strach, že může vyprovokovat válku, jako páku na evropské a další spojence, aby je přiměla k mezinárodní reakci vůči Íránu.

Výměnou za uznání íránské zodpovědnosti za sabotáže a souhlasu s vysláním mezinárodních námořních sil, které by chránily lodě v oblasti, může Washington například upustit od jednostranné odvety, nastiňuje Ross. Doplňuje, že kombinace veřejného odsouzení Teheránu a utvoření koalice zemí na ochranu ropných cest by mohla jednak odstrašit Írán a zároveň mírnit americké akce.       

"Využití strachu z amerického unilateralismu může také se může kombinovat s dojme potřebnosti - celkový objem plavby přepravující 17,5 milionu barelů ropy denně z Perského zálivu znamená, že by bylo pro Spojené státy obtížné poskytovat samostatně ochranu všem lodím, které ji mohou potřebovat," uvádí bývalý diplomat. Podotýká, že mezinárodní síly s rozdělenými úkoly by byly účinnější a lépe by dokázaly sledovat a pokrývat malé íránské lodě a čluny.  

Navíc, 80 % ropy z oblasti směřuje do Asie - do Číny, Japonska, Indie a Jižní Koreje -, a tak by tyto země měly mít zájem danou cestu chránit, konstatuje Ross. Soudí, že v době rostoucích americko-čínských tensí se může jednat o oblast, kde mohou obě země spolupracovat a čínské angažmá by navíc mělo na Írán velký psychologický dopad.  

Trump možná aliance a spojenectví neoceňuje, ale pokud chce zastavit íránské sabotáže bez války, nastal čas jednat méně agresivně a méně jednostranně a naopak spolupracovat se spojenci a dalšími, kteří mají zájem na volném přísunu ropy, deklaruje ex-diplomat.

Související

Írán, ilustrační foto

Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky

Írán je ochoten obnovit jednání o jaderném programu se Spojenými státy americkými, ovšem pouze za předpokladu, že budou vedena s respektem. Zároveň trvá na tom, že neustoupí od pozice, kterou zastával před útokem USA a Izraele v červnu. Tuto informaci potvrdil v úterý vysoký íránský představitel pro CNN.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. Navy)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 1 hodinou

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy