Rusko se chystá na třetí světovou válku? Z Moskvy zazněla znepokojivá slova

„Írán odolá tomuto typu boje a Írán není sám," řekl Kabulov na rusko-íránském politickém fóru v Moskvě. Otázce, zda je Rusko připraveno poskytnout Íránu materiální podporu, pokud na něj USA zaútočí, se vyhnul s tím, že „konkrétní akce jsou otázkou pro ruského prezidenta“.

„Ale není to jen Rusko, mnoho dalších zemí sympatizuje a cítí s Íránem. Teherán nebude sám, pokud USA, Bůh chraň, uskuteční proti němu divoké a nezodpovědné činy,“ citoval vyslance ruský nezávislý deník Kommersant.

Írán momentálně představuje nejbližšího spojence Ruska na Blízkém východě. Mají společný zájem na setrvání syrského prezidenta Bašára al-Asada u moci. Sdílí i protiamerický sentiment.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý ostře zkritizovalo USA za jejich postoj k Íránu. „Washington, který se považuje za pána osudů světa, pěstuje stále agresivnější politiku a unáhleně se pokouší potrestat ty, kteří nehodlají poslouchat americký diktát,“ stojí v jeho prohlášení.

Dle ruského ministerstva zahraničí Spojené státy požadují po Íránu „neodůvodněné ústupky“, včetně opuštění od „jeho oprávněných zájmů“. Rusko tvrdí, že íránské jaderné aktivity jsou „výlučně mírové a plně pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii“.

Ruský ministr zahraničí Sergje Lavrov vyzává obě strany k „civilizovanému dialogu“. „To samozřejmě předpokládá konec [americké] politiky ultimát, sankcí a vydírání," řekl Lavrov, který varoval, že pokud se tak nestane, může dojít k destabilizaci Blízkého východu a podkopání mezinárodní bezpečnosti.

Lavrov též obvinil státy Perského zálivu, že „arabské státy Perského zálivu by měly podporovat dialog tak či onak, místo toho, aby tlačily region směrem k bodu, kdy se stane možné použití síly“. Ačkoliv nejmenoval konkrétní státy, věří se, že tím myslel Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty (SAE), které jsou považovány za hlavní spojence USA na Blízkém východě a které považují Írán za svého úhlavního nepřítele.

SAE nicméně uvedly, že nemají dostatek důkazů, aby mohlo říci, že Írán je za útoky na tankery v Hormuzském průplavu. USA z útoku viní íránské Revoluční gardy. Írán to však odmítá.

Eskalace napětí

V minulých týdnech došlo k eskalaci dlouhodobého napětí mezi USA a Íránem. Podnětem bylo sestřelení amerického bezpilotního vojenského dronu nad Hormuzským průplavem Revolučními gardami. Americký prezident Donald Trump dal příkaz k vojenským úderům, aby je na poslední chvíli odvolal s tím, že by útok vedl k smrti 150 lidí a šlo by tedy o reakci neúměrnou závažnosti sestřelení.

Namísto toho Trump sáhl k posílení protiíránských sankcí. Íránský prezident Hasan Rúhán to označil  za znak zoufalství a osočil Bílý dům, že je mentálně retardovaný. Trump slova odsoudil jako „neotesaná a urážlivá" a pohrozil Íránu, že útok na cokoliv amerického vyvolá „zdrcující odvetu“.