Žádná procházka. Válka s Íránem by byla noční můra, varuje expert

Historické omyly

Trump sice v poslední chvíli zastavil plánovaný nálet na Írán, ale později Teherán varoval, že vojenské řešení je stále na stole, poukazuje Carpenter. Dodává, že šéf Bílého sice vylučuje pozemní operaci, ale hrozí ničivou americkou námořní a vzdušnou silou.

"O výsledku (Trump) nepochybuje. Prohlásil, že taková válka 'by netrvala dlouho' a že by znamenala 'vymazání' Íránu," píše odborník. Varuje však, že historie se hemží příklady, kdy si politici i veřejnost chybně mysleli, že vojenské vítězství bude rychlé a snadné.     

Když se americký prezident Abraham Lincoln rozhodl postavit separatistickým jižanským státům silou, původně žádal pouze o 90 denní nasazení vojáků, připomíná Carpenter. Podotýká, že lidé ve Washingtonu si byli natolik jistí tím, že unionistická armáda rozdrtí rebely v bitvě u Manassasu, že stovky z nich se v kočárech vydaly bojiště sledovat jako divadlo, mnozí s piknikovými koši, avšak namísto toho si čtyři roky bojů vyžádaly půl milionu mrtvých.

"Politici a obyvatelstvo hlavních evropských metropolí v roce 1914 sršeli optimismem, že nová válka skončí v řádu měsíců a jejich strana pochopitelně zaznamená slavné vítězství," pokračuje expert. Konstatuje, že situace se znovu nevyvinula podle plánu a předvídaný rychlý a relativně nekrvavý konflikt se změnil ve zdlouhavá, děsivá jatka, která si vyžádala miliony mladých životů, svrhla zavedené politické systémy v Německu, Rakousku-Uhersku a Rusku a přinesla nákazu fašismem a komunismem. 

Společným rysem těchto iluzí byl předpoklad, že úvodní fáze bude pro konflikt naprosto rozhodující, uvádí Carpenter. Deklaruje, že právě v tom se mýlil Adelman, ačkoliv přímý střet americké armády se Saddámovými silami skutečně připomínal "procházku" a rozpadající se irácká armáda se nebyla pro Spojenými státy vedenou invazní koalici relevantní soupeř.

Nebezpečná cesta

Poté, co byl Saddám svržen, tehdejší americký prezident George W. Bush pronesl na letadlové lodi velkolepá a později nechvalně známá slova "mise splněna", připomíná odborník. Zdůrazňuje, že toto úvodní vojenské vítězství se z pohledu Spojených států ukázalo jako začátek bolehlavu, protože během pár měsíců vypuklo v Iráku povstání proti americké okupaci a zemi zachvátila politická nestabilita hraničící s občanskou válkou, která vydláždila cestu k nástupu Islámského státu.

"Podle posledních čísel zahynulo při plnění irácké mise přes 4.400 amerických vojáků a Spojené státy utratily přes bilion dolarů," píše Carpenter. To podle něj není "procházka", o které hovořil Adelman.  

Právě irácká zkušenost činí bojovný postoj Donalda Trumpa vůči Íránu tak znepokojivým, soudí odborník. Poukazuje, že prezident implicitně předpokládá, že USA mají pod kontrolou proces odvety a eskalace, ale stejně chybnou představu chovali američtí představitelé ohledně Iráku a předtím i Vietnamu. Nepřátelé, kteří jsou z konvenčního hlediska výrazně slabší, mají totiž mnoho možností jak vést asymetrickou válku, varuje Carpenter. Doplňuje, že toto může vyústit v opotřebovávací válku, která dokáže působit škody i vojensky dominantním Spojeným státům.

"Írán může být v tomto směru mimořádně efektivní," obává se expert. Konstatuje, že v úzkém vojenském smyslu jsou vojenské kapacity země mizivé, ale i vysloužilý americký admirál James Stavridis připouští, že Írán disponuje značným potenciálem pro vedení asymetrické války, zahrnující kybernetické útoky, údery z malých člunů, dieselových ponorek,  speciálních jednotek či raket s plochou dráhou letu, a navíc má zkušenost s jejich nasazením v náročném prostředí Blízkého východu.

Krom přímých vojenských kapacit může Írán spoléhat také na síť svých ši'ítských politických a vojenských spojenců v regionu, kteří mohou být pro USA pohromou, připomíná Carpenter. Podotýká, že Teherán udržuje velmi úzké vztahy s libanonským Hizballáhem a ši'ítskými milicemi v Iráku, přičemž zbytky amerických jednotek v druhé uvedené zemi by byly v případě jejich útoků velmi zranitelné.

Nelze také ignorovat či zlehčovat potenciální hněv utlačované ši'ítské většiny v Bahrajnu a pokud by jejich nespokojenost s tamním, Spojenými státy podporovaným sunnitským režimem přerostla v otevřený konflikt, Trumpova administrativa by měla problém s dalším udržováním námořní základny pro svou flotilu v zemi, naznačuje odborník. Zdůrazňuje, že válka s Íránem by tedy nebyla okrajová záležitost a Trump jedná nezodpovědně, když je takto prostořeký.

"Útok na Írán by mohl spustit zdlouhavou, finančně i lidsky nákladnou noční můru," varuje Carpenter. Odkazuje na prohlášení kongresmanky Tulsi Gabbardové, možné kandidátky Demokratické strany na prezidentku USA, že ve srovnání s válkou s Íránem by irácký konflikt vypadal jako "procházka". Teherán má zajisté mnoho možností jak odpovědět na americký úder a vyhrotit vzájemnou konfrontaci, upozorňuje odborník. Americké politiky proto nabádá, aby se touto nebezpečnou cestou raději nevydávali.