Většina pozorovatelů, kteří nejsou spojeni se stávající americkou administrativou, stejně jako někteří insideři v soukromí, tvrdí, že nedávný "workshop" v Bahrajnu byl pouhým PR cvičením, případně příležitostí pro navázání kontaktů mezi obchodníky z Izraele a států Perského zálivu, konstatuje Dov S. Zakheim v komentáři pro server National Interest. Bývalý náměstek amerického ministra obrany a současný předseda think tanku Center for National Interest vysvětluje, že palestinský problém není ekonomický, ale politický a arabský svět není připravený přestat Palestince podporovat, byť tato podpora často probíhá pouze naoko.
Nic přelomového
Ani v oblasti nevládních kontaktů bahrajnský workshop mnoho nepřinesl, deklaruje bývalý muž z Pentagonu. Poukazuje, že i nejmenovaný přední arabský byznysmen, který často pobývá v Izraeli, naznačoval, že je schůzkou zklamán a souhlasil se slovy bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, který na akci vystoupil, že unilaterální přístup nic nevyřeší a nemá cenu bavit se o ekonomické stránce palestinské otázky, dokud nebude vyřešena její politická část.
Na druhou stranu, státy Perského zálivu s izraelskými byznysmeny čile obchodují, ačkoliv ti dané země zpravidla navštěvují na svůj druhý pas, zpravidla britský, americký či kanadský, připomíná Zakheim. Dodává, že mnoho povyku vyvolala skutečnost, že v Bahrajnu byl sloužen šábes, ačkoliv podobné obřady, kterých se zpravidla účastní pouze Izraelci, jsou prováděny čas od času i v jiných státech Perského zálivu.
Ve skutečnosti v čele jedné z těchto blízkovýchodních židovských kongregací brzy stane americký rabín, tudíž židovský obřad během workshopu nebyl podle někdejšího druhého muže Pentagonu ničím přelomovým.
"Není překvapivé, že Trumpova administrativa workshop veřejně vychvaluje," pokračuje Zakheim. Poukazuje, že prezidentův zeď Jared Kushner a jeho pomyslný Sancho Panza, americký mírový vyjednavač Jason Greenblatt, vykřikují, že "dohodu století" se podaří v lepším případě uzavřít již za tři roky a potřebují vykázat plody svého úsilí.
Není pochyb o tom, že s ohledem na jejich zájmy by státům Perského zálivu vůbec nevadilo mít otevřené vztahy s Izraelem, konstatuje Zakheim. Odkazuje na veřejná slova dlouholetého bahrajnského ministra zahraničí Šejch Chálida bin Hamáda al Chalífy, že Bahrajn věří, že Izrael přežije, a proto s ním chce mít lepší vztahy, mírové vztahy.
Kdo je publikem?
Jelikož Bahrajnci zřídka učiní nějaké prohlášení bez tichého souhlasu Saúdské Arábie, je zřejmé, že Rijád to vidí podobně, soudí ředitel. Připomíná, že saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán má ostatně blízko ke Kushnerovi.
Chálid byl přesto vůči Izraeli kritický, především nabádal, aby židovský stát jednal s Palestinci na základně arabské mírové iniciativy z roku 2002, která vyzývá k návratu k hranicím z roku 1967 a vytvoření palestinského státu s metropolí ve východním Jeruzalémě, poukazuje Zakheim. Nepovažuje za náhodné, že tato iniciativa byla zformulována někdejším saúdským králem Abdalláhem bin Abd al-Azízem.
Pokud je Šejch Chalífa upřímný ohledně rozvoje otevřených vztahů s Izraelem - což bylo v minulosti uváděno pouze v soukromí - musí mít podobně jako jeho saúdští sousedé politické výhrady, které Kushner jednoduše odmítá řešit, varuje bývalý náměstek ministra obrany.
"Není jasné, koho se snaží Jared Kushner oblbnout," pokračuje Zakheim. Soudí, že to zajisté není izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který má spíše zájem na anexi části Západního břehu Jordánu než na nezávislosti Palestiny.
Kushner ale nemůže cílit ani na Palestince, pro které je nezávislý stát mnohem důležitější než zvýšení jejich HDP, deklaruje Zakheim. Dodává, že to platí i o arabských státech, které jeho plán prokoukly. "Možná Kushner nakonec oblbuje pouze sám sebe," uzavírá ředitel.
Související

Při střelbě v na Západním břehu Jordánu byli zraněni dva izraelští vojáci

Izrael tvrdí, že na Západním břehu Jordánu neplánuje zakládat nové osady
palestina , Izrael , bahrajn , Jared Kushner , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 13 minutami

Ruský otec odsouzený v souvislosti s obrázkem dcery byl zadržen v Minsku
před 24 minutami

Pobrexitový paradox: Britové mají větší důvěru v EU než ve svůj parlament
před 36 minutami

Papež se nejspíš zotaví do Velikonoc, klinika je v obležení novinářů
Aktualizováno před 36 minutami

Ředitelka základní školy měla falešný diplom. Teď jí hrozí osm let vězení
před 1 hodinou

Prezident Pavel tři týdny po inauguraci navštívil Senát
před 1 hodinou

Tchaj-wan očekává méně tvrdou reakci Číny na schůzku prezidentky v USA
před 1 hodinou

V USA se při výcviku srazily dva vojenské vrtulníky
před 1 hodinou

Nafta v Česku je nejlevnější od loňského ledna, zlevňuje i benzin
před 3 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Může ještě sněžit, ačkoliv bude nad nulou
před 3 hodinami

Velikonoce 2023: Suverénně nejdražší v historii. Češi utratí o 30 % více než loni a o 50 % více než průměrně v letech 2016 až 2022
před 3 hodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro se vrací do vlasti, řekl, že opozici vést nechce
před 3 hodinami

Hrdina Hotelu Rwanda, Paul Rusesabagina přiletěl do USA
před 3 hodinami

Firma vyrobila karbanátek z dávno vyhynulého mamuta
před 4 hodinami

Izrael podle syrských státních médií zaútočil raketami v oblasti Damašku
před 4 hodinami

Startují veletrhy zaměřené na zahradnictví a interiérový design v Praze
před 4 hodinami

Mrtvého člověka vytáhli z Labe u Chvaletic. Jde o pohřešovaného mladíka?
před 4 hodinami

Putin chce přijet do Turecka, otevře jadernou elektrárnu od Rosatomu
před 4 hodinami

Britský král Karel III. slíbil prohlubovat vztahy mezi Londýnem a Berlínem
před 4 hodinami

USA, Británie i Japonsko zkritizovaly rozpuštění barmských politických stran
Aktualizováno včera
Valné shromáždění OSN schválilo historickou klimatickou rezoluci
Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety. Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters.
Zdroj: ČTK