Zapomeňte na lidská práva? Agresitiva se stupňuje, varuje představitelka OSN

Soud s jedenácti podezřelými z vraždy novináře Džamála Chášukdžího probíhá v Saúdské Arábii za zavřenými dveřmi, kritizuje zvláštní zpravodajka OSN pro mimosoudní a svévolné popravy Agnès Callamardová. V komentáři pro server Washington Post deklaruje, že není pravděpodobné, že by takový proces skutečně učinil spravedlnosti zadost, protože ačkoliv pětici nejmenovaných obviněných hrozí trest smrti, vysocí saúdští představitelé nejsou v souvislosti s brutální a úkladnou vraždou vůbec vyšetřováni, natož stíháni.

Odpovědnost nese saúdské království

Callamardová předložila minulý měsíc OSN zprávu, ve které tvrdí, že odpovědnost za Chášukdžího mimosoudní popravu, zmizení a mučení nese saúdské království, přičemž existují důkazy, že patnáct saúdských agentů jednalo oficiálně a k akci využili státní zdroje.

„Vysocí představitelé v Rijádu, saúdské metropoli, dohlíželi na zpracování plánu, který zahrnoval soukromá letadla, diplomatické krytí, forensního lékaře a personál saúdského konzulátu v Istanbulu,“ pokračuje Callamardová. Zdůrazňuje, že Saúdská Arábie zločin záměrně nevyšetřila.

Chášukdžího vražda není velkým tématem saúdské domácí politiky, jelikož obětí byl novinář žijící v USA a mimosoudní poprava proběhla na tureckém území, konstatuje představitelka OSN. Zdůrazňuje však, že Saúdská Arábie se dopustila nezákonného činu na cizím teritoriu, který šel proti svobodě projevu, ohrozil konsulární institut a dotýká se záležitostí celého mezinárodního společenství.

Proto je mimořádně znepokojivé, že dosavadní mezinárodní právní, politická i diplomatická reakce byla vlažná, kritizuje Callamardová. Poukazuje, že Spojené státy a další stálí členové Rady bezpečnosti OSN proces v Saúdské Arábii sice sledují, ale souhlasili, že nebudou zveřejňovat žádné detaily, čímž se stávají komplici pochybné spravedlnosti.

„Některé státy uvalily cílené sankce na nejméně sedmnáct osob, ale ty neřeší odpovědnost nejvyššího saúdského vedení a odvracejí pozornost o odpovědnosti království jako takového,“ pokračuje představitelka OSN. Dodává, že světová veřejnost naopak požaduje spravedlnost za Chášukdžího, soudy v některých zemích se postavily proti pokračování zbrojních dodávek a někteří zákonodárci se snaží uvalit na Rijád sankce, avšak politika vlád je jiná a zpravidla rozhodující.

Ochota některých předních politiků na Chášukdžího případ zapomenout se jasně ukázala na nedávném summitu G20 v Osace, kde byl saúdský korunní prince vřele uvítán představiteli ostatních zemí, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, konstatuje Callamardová. To podle ní vysílá signál Saúdské Arábii i dalším států, že hrubé porušování lidských práv bude tolerováno.

Zřetelné poselství

„Tato zpráva zní zřetelně a jasně: dobře zdokumentovaná saúdskoarabská kampaň porušování (lidských práv) zjevně pokračuje množstvím nových případů,“ píše Callamardová. Obává se, že bez mezinárodní akce se budou podobné činy opakovat.

Představitelka OSN si klade otázku, co bude dál. Míní, že mezinárodní společenství musí vystoupit a požadovat skutečné vyšetření zločinu a potrestání strůjců. Spravedlnost za Chášukdžího nemůže záviset na pochybném saúdském tribunálu a ostatní země by měly uplatnit mezinárodní jurisdikci a soudit ty, kteří jsou zodpovědní, tvrdí Callamardová. Podotýká, že FBI například může případ vyšetřovat jako narušení amerických zájmů a USA by měly odtajnit své zpravodajské materiály odhalující pravdu.

Generální tajemník OSN by měl pověřit experty, aby určili podíl viny jednotlivců na Chášukdžího vraždě, pro což existují precedenty z minulosti, nabádá Callamardová. Varuje, že vlažný přístup OSN k případu pouze oslabuje tuto instituci, která by proto bez ohledu na riziko politizace a paralýzy měla zřídit nezávislý mezinárodní mechanismus pro vyšetřování cíleného zabíjení novinářů a obhájců lidských práv.

Úkol nesmí ležet pouze na jednotlivých zvláštních zmocněncích, stejně jako by jednotlivé země neměly čelit nebezpečí, že budou vydány na milost velmocím, uvádí Callamardová. Tvrdí, že dodržování základních norem musí vynucovat společenství států, přičemž mezi základní opatření by měly spadat moratorium na prodej sledovacích technologií Saúdské Arábii a cílené sankce na přední saúdské představitele, včetně korunního prince, kteří mohli Chášukdžího vraždu nařídit, dát k ní podnět, či jí zabránit.

Je třeba odmítnout argument, že postavení Saúdské Arábie před spravedlnost a poukázání na konkrétní viníky bez ohledu na jejich statut ohrožuje geostrategické a ekonomické zájmy, deklaruje Callamardová. Zdůrazňuje, že větším zájmem všech zemí je, aby zvítězila spravedlnost, a nátlak na Saúdskou Arábii - či jakýkoliv jiný stát - v otázce dodržování lidských práv z ní může učinit spolehlivějšího partnera.

Tato strategie nicméně předpokládá, že další summit G20 se neuskuteční v Rijádu, konstatuje představitelka OSN. Připomíná, že po druhé světové válce se mezinárodní společenství semklo, aby garantovalo základní principy ochrany lidských práv a udržení míru, přičemž opuštění těchto principů znamená neúctu k milionům lidí, kteří za ně obětovali život, podobně jako Chášukdží.

„Normy rozvolňované kvůli prospěchu či politice se neobnovují snadno,“ konstatuje Callamardová. Chášukdžího vraždu označuje za ztělesnění globálního trendu násilí proti novinářům a lidskoprávním či politickým aktivistům, znak stále agresivnější taktiky státních i nestátních aktérů při umlčování svých kritiků.

Mezinárodní společenství musí být kotva v tomto nepřátelském prostředí, apeluje Callamardová. Tvrdí, že mlčení, pasivita či dokonce tichý souhlas povedou pouze k dalším nespravedlnostem a globální nestabilitě, a proto je načase jednat.

Související

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).
Ilustrační fotografie. Komentář

Nafta za týden zdražila až o pět korun. Jedna věc naznačuje další výrazné zdražení

Nafta v Česku se včera průměrně celorepublikově prodávala za 38,01 Kč/l. Poprvé od května 2024 se tudíž prodávala za cenu vyšší než 38 Kč/l, jak vyplývá z dnes zveřejněných dat společnosti CCS. O týden dříve, 28. února, se nafta podle stejné statistiky prodávala za 33,10 Kč/l. Za týden tak podražila o takřka 5 Kč/l neboli o bezmála 15 %. Benzín se včera prodával za 35,92 Kč/l, tedy o necelých 7 % dráže než o týden dříve. Benzín je tak nejdražší od března 2025.

Více souvisejících

Saúdská Arábie Džamál Chášakdží (novinář) lidská práva

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy