NÁZOR - Naplnění opakovaných hrozeb tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana útokem na kurdské síly v severovýchodní Sýrii závisí na schopnosti Ankary vytvořit určité podmínky, míní Ruslan Mamedov v komentáři pro server Moscow Times. Politolog z Ruské rady pro mezinárodní vztahy připomíná, že některé z nich, například zajištění vzdušné podpory pro pozemní operaci či zapojení protureckých syrských opozičních skupin, jsou podmíněné souhlasem Washingtonu a Moskvy.
Ofenziva hraje Rusku do karet
To vše za situace, kdy Washington a Ankara pokračují v jednáních o bezpečné zóně v severní Sýrii, která podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea zaznamenala v posledních dnes značný pokrok, nastiňuje politolog. Dodává, že Moskva věří, že americká podpora Kurdům a turecká podpora syrským opozičním skupinám přispívají k pokračujícím vnějším zásahům do syrských záležitostí a ohrožují celistvost země.
"Oficiální pozice Moskvy zní, že Washington ani Ankara nemají právní podklad pro svou vojenskou přítomnost v Sýrii," píše Mamedov. Podotýká, že Rusko také obviňuje Turecko a USA z toho, že pomáhají rozkrádat syrské zdroje, čímž si kupují loajalitu kmenů v oblasti řeky Eufrat.
Rusko i tak uzavírá dohody s Tureckem, aby pomohlo Ankaře připravit se na potenciální útok v severní Sýrii, vysvětluje odborník. Uvádí, že to zahrnuje i nedávnou, spornou úmluvu o nastolení dočasného příměří v provincii Idlib, která umožní Turecku uvolnit některé syrské opoziční skupiny a převelet je do oblasti Eufratu.
Důvodem je zřejmě to, že turecká vojenská operace by ve skutečnosti mohla hrát Rusku do karet, míní Mamedov. Moskva podle něj kalkuluje s tím, že pokud Turecko zahájí útok, který Spojené státy nedokážou zadržet, Kurdové se mohou obrátit k Rusku, což by mohlo vytvořit podmínky pro další Moskvou zprostředkovaný pokus o smíření mezi Kurdy a syrskou vládou Bašára Asada.
"Rusko dosud na Kurdy pohlíželo tak, že ve svém jednání se syrskou vládou zaujali 'maximalistické pozice'," pokračuje expert. Odkazuje na prohlášení vysoce postaveného ruského diplomata, který pod příslibem anonymity serveru al-Monitor přiznal, že Moskva se chce vyhnout obětem na životech, ale turecká operace by jí mohla pomoci věci značně urovnat, protože Kurdové by se po tureckém útoku mohli stát v otázce dohody s Damaškem pružnějšími.
Dvě neznámé
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prozradil Moskvou preferované východisko krátce poté, co americký prezident Donald Trump oznámil loni v prosinci záměr stáhnout ze Sýrie americké jednotky, připomíná Mamedov. Poukazuje, že podle Lavrova by zbraně, území a vojenské objekty, které Spojené státy v Sýrii kontrolují, měly být předány syrským úřadům, armádě a administrativní správě, při garancích, že Kurdům obývajícím své tradiční oblasti budou zajištěny potřebné podmínky.
Jinými slovy, Rusko je ochotno garantovat práva Kurdů výměnou za odchod Spojených států a obnovu Asadovy plné kontroly nad Sýrií, deklaruje politolog. Domnívá se, že tato pozice vychází z ruského předpokladu, že ani jedna z uvedených stran Američanům nevěří.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Rusko nicméně rozšiřuje svou spolupráci s Tureckem i mimo Sýrii a není nepravděpodobné, že by Moskva odrazovala Ankaru od nové ofenzivy proti Kurdům, pokud se pro ni turecká strana rozhodne, soudí Mamedov. Doplňuje, že Rusko se přitom vidí jako následný zprostředkovatel mezi Kurdy a Damaškem, pokud by mezi nimi nadále panovalo nepřátelství.
"Přesto zůstávají dvě klíčové neznámé," varuje odborník. Za první označuje to, zda se Spojené státy hodlají nějak angažovat na bojišti v případě tureckého vpádu do Sýrie, za druhou pak to, zda Kurdové a Damašek dokážou opustit své dosavadní pozice a ukázat, že navzdory četným sporům mohou uzavřít dohodu.
Související
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Sýrie , Ruské angažmá v Sýrii , Turecko , USA (Spojené státy americké) , Kurdové
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 58 minutami
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 1 hodinou
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 2 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 3 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 3 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 4 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 5 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 5 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 6 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 7 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 8 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 8 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 9 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.
Zdroj: Libor Novák