NÁZOR - Naplnění opakovaných hrozeb tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana útokem na kurdské síly v severovýchodní Sýrii závisí na schopnosti Ankary vytvořit určité podmínky, míní Ruslan Mamedov v komentáři pro server Moscow Times. Politolog z Ruské rady pro mezinárodní vztahy připomíná, že některé z nich, například zajištění vzdušné podpory pro pozemní operaci či zapojení protureckých syrských opozičních skupin, jsou podmíněné souhlasem Washingtonu a Moskvy.
Ofenziva hraje Rusku do karet
To vše za situace, kdy Washington a Ankara pokračují v jednáních o bezpečné zóně v severní Sýrii, která podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea zaznamenala v posledních dnes značný pokrok, nastiňuje politolog. Dodává, že Moskva věří, že americká podpora Kurdům a turecká podpora syrským opozičním skupinám přispívají k pokračujícím vnějším zásahům do syrských záležitostí a ohrožují celistvost země.
"Oficiální pozice Moskvy zní, že Washington ani Ankara nemají právní podklad pro svou vojenskou přítomnost v Sýrii," píše Mamedov. Podotýká, že Rusko také obviňuje Turecko a USA z toho, že pomáhají rozkrádat syrské zdroje, čímž si kupují loajalitu kmenů v oblasti řeky Eufrat.
Rusko i tak uzavírá dohody s Tureckem, aby pomohlo Ankaře připravit se na potenciální útok v severní Sýrii, vysvětluje odborník. Uvádí, že to zahrnuje i nedávnou, spornou úmluvu o nastolení dočasného příměří v provincii Idlib, která umožní Turecku uvolnit některé syrské opoziční skupiny a převelet je do oblasti Eufratu.
Důvodem je zřejmě to, že turecká vojenská operace by ve skutečnosti mohla hrát Rusku do karet, míní Mamedov. Moskva podle něj kalkuluje s tím, že pokud Turecko zahájí útok, který Spojené státy nedokážou zadržet, Kurdové se mohou obrátit k Rusku, což by mohlo vytvořit podmínky pro další Moskvou zprostředkovaný pokus o smíření mezi Kurdy a syrskou vládou Bašára Asada.
"Rusko dosud na Kurdy pohlíželo tak, že ve svém jednání se syrskou vládou zaujali 'maximalistické pozice'," pokračuje expert. Odkazuje na prohlášení vysoce postaveného ruského diplomata, který pod příslibem anonymity serveru al-Monitor přiznal, že Moskva se chce vyhnout obětem na životech, ale turecká operace by jí mohla pomoci věci značně urovnat, protože Kurdové by se po tureckém útoku mohli stát v otázce dohody s Damaškem pružnějšími.
Dvě neznámé
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prozradil Moskvou preferované východisko krátce poté, co americký prezident Donald Trump oznámil loni v prosinci záměr stáhnout ze Sýrie americké jednotky, připomíná Mamedov. Poukazuje, že podle Lavrova by zbraně, území a vojenské objekty, které Spojené státy v Sýrii kontrolují, měly být předány syrským úřadům, armádě a administrativní správě, při garancích, že Kurdům obývajícím své tradiční oblasti budou zajištěny potřebné podmínky.
Jinými slovy, Rusko je ochotno garantovat práva Kurdů výměnou za odchod Spojených států a obnovu Asadovy plné kontroly nad Sýrií, deklaruje politolog. Domnívá se, že tato pozice vychází z ruského předpokladu, že ani jedna z uvedených stran Američanům nevěří.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Rusko nicméně rozšiřuje svou spolupráci s Tureckem i mimo Sýrii a není nepravděpodobné, že by Moskva odrazovala Ankaru od nové ofenzivy proti Kurdům, pokud se pro ni turecká strana rozhodne, soudí Mamedov. Doplňuje, že Rusko se přitom vidí jako následný zprostředkovatel mezi Kurdy a Damaškem, pokud by mezi nimi nadále panovalo nepřátelství.
"Přesto zůstávají dvě klíčové neznámé," varuje odborník. Za první označuje to, zda se Spojené státy hodlají nějak angažovat na bojišti v případě tureckého vpádu do Sýrie, za druhou pak to, zda Kurdové a Damašek dokážou opustit své dosavadní pozice a ukázat, že navzdory četným sporům mohou uzavřít dohodu.
Související
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA
Sýrie , Ruské angažmá v Sýrii , Turecko , USA (Spojené státy americké) , Kurdové
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
před 1 hodinou
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
před 3 hodinami
Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu
před 4 hodinami
Konec čekání na řidičák, zelená autonomním vozidlům. Jaké změny přinese rok 2026 v dopravě?
před 5 hodinami
Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?
před 6 hodinami
Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu
před 7 hodinami
Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským
před 9 hodinami
Předpověď počasí na závěr roku 2025. Meteorologové upozorňují na pocitovou teplotu
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou.
Zdroj: Lucie Podzimková