Zásah v Afghánistánu byl od samého počátku odkázán na podporu Spojených států, což bylo všem jasné, spojenci ale podcenili ochotu samotných afghánských bezpečnostních sil vzdorovat radikálnímu islámskému hnutí Tálibán. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
Zdůraznila, že podpora určená Afgháncům pracujícím kdysi v německých službách nesmí skončit s odchodem německých vojáků a že pomoc s afghánskými uprchlíky potřebují i sousedé Afghánistánu. Po debatě, kdy Merkelová a její vláda čelila kritice, schválili poslanci vyslání až 600 německých vojáků do Kábulu, aby zde pomáhali s evakuací. Mandát vojenské mise platí do 30. září.
"Vývoj posledních dní je hrozivý, je to hořké," řekla Merkelová o bleskovém dobytí provincií a následně také samotné metropole Kábulu hnutím Tálibán. Rychlý přechod země pod nadvládu radikálů označila za novou realitu, kterou je nutné přijmout. "Afghánskou skutečností je nyní Tálibán." řekla.
"Pro mnoho lidí v Afghánistánu je to ale tragédie," zdůraznila Merkelová s tím, že Německo a další západní státy musí s Tálibánem vyjednávat, aby nebylo ztraceno vše, čeho se v zemi za posledních dvacet let dosáhlo.
Letecký most, který Německo vybudovalo mezi Kábulem a Taškentem, označila Merkelová za největší evakuační operaci bundeswehru, jak se německé ozbrojené síly nazývají. "Konec leteckého mostu ale nesmí znamenat konec snah ochránit našeho afghánské spolupracovníky," uvedla.
Američtí vojáci a jejich spojenci ukončí vojenskou přítomnost v Afghánistánu k 31. srpnu, německý parlament dnes ale vyslovil souhlas s tím, aby až 600 německých vojáků mohlo v zemi pomáhat s evakuací do 30. září. Zda Němci zůstanou v Kábulu i v září, bude záviset na USA. Berlín totiž zdůrazňuje, že bez podpory Američanů nebude možné další evakuaci zajistit.
Německo ve spolupráci se spojenci pracuje na dalších řešeních, mimo jiné i na zesílení humanitární pomoci. Na rozvojovou pomoc přímo v místě by proto mělo jít podle Merkelové dodatečných 500 milionů eur (12,8 miliardy korun).
Dnešní debatu, která předcházela hlasování o vyslání až 600 německých vojáků do Kábulu na pomoc s evakuací, zahájil předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble komentářem, že není možné nechat Afghánce na pospas osudu. "Snaha přetvořit zemi k našemu obrazu ztroskotala. Nyní musíme přinejmenším ukázat, že se s porážkou dokážeme vyrovnat," řekl Schäuble, který je členem kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Po kancléřčině prohlášení vystoupil s kritikou Alexander Gauland, který je spolupředsedou poslanecké frakce protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). "Ministr zahraničí (Heiko) Maas byl zcela zaskočen. Zatímco Tálibán obsazoval Afghánistán, seděla kancléřka v kině a ministryně obrany (Annegret Krampová-Karrenbauerová) pekla alsaský koláč," řekl. Vyslovil se také proti přijímání uprchlíků, kteří nyní míří z Afghánistánu do Německa. "Ne všechny kultury jsou vzájemně slučitelné," řekl. Azyl by Gauland poskytl jen těm, kteří byli opravdu loajální vůči Německu, což odhaduje na nízké jednotky tisíc. "A nikomu jinému," dodal.
Šéf sociálnědemokratické frakce Rolf Mützenich řekl, že je nezbytné bez příkras objasnit, co se stalo, a to včetně následků pro jednotlivé resorty. Předseda liberálních demokratů (FDP) Christian Lindner prohlásil, že nyní je nutné rychle Afgháncům pomoci v jejich vlasti a v sousedních zemích. Merkelovou vyzval, aby požádala o mimořádný summit EU, který by se věnoval tomu, jak Afgháncům pomoci v blízkosti jejich vlasti, aby se nemuseli vydávat na nebezpečnou cestu do Evropy.
Šéf frakce postkomunistické Levice Dietmar Bartsch prohlásil na adresu ministra zahraničí Heika Maase, ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové a ministra vnitra Horsta Seehofera, že jejich pochybení v posledních týdnech jsou neomluvitelná. "Paní kancléřko, proč nezasáhnete?" dodal s tím, že neúspěšná afghánská mise bude nejtemnější skvrnou v kariéře Merkelové.
Tvrdě na adresu vlády hovořila i kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, podle které kabinet Merkelové přivedl do neštěstí nejen obyvatele Afghánistánu, ale i bundeswehr. Poznamenala, že vláda v posledních týdnech upřednostnila vnitropolitické cíle nad mezinárodní odpovědností Německa.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Aktuálně se děje
včera
Zachariová přiznala, že advokátní zkoušky nikdy nesložila. Trump ji vyhodil
včera
Trump odmítl, že by on či Musk Ukrajině vypnuli Starshield
včera
Zelenskyj si na summitu EU rýpnul do Trumpa. Evropské státníky označil za "skutečné lídry"
včera
Atlantic: Ukrajina spustí novou operaci, proti ruským letištím pošle drony naváděné AI
včera
VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil
včera
Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo
včera
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
včera
Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu
včera
V Česku začalo druhé kolo senátních voleb
včera
NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou
včera
Babiš: Trump svou dohodou s Putinem zradil Evropu
včera
Nejsem fanouškem Zelenského, jednat s ním je horší než s Putinem, prohlásil Trump
včera
Trump je buď užitečný idiot, nebo cíleně oslabuje Evropu, prohlásil kandidát na francouzského prezidenta
včera
Kdo to platil a kolik to stálo? Pavel poskytl detaily o své dovolené v Maroku i letu k volbám
včera
Vlak u Eurotunnelu smetl autobus. 19 lidí se zrnailo
včera
Trump označil obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie za ostudné. K ruským útokům na Ukrajinu mlčí
včera
Počasí: Příští týden nás čeká nadprůměrné teplo, teploty porostou až k 18 stupňům
15. října 2026 21:07
CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly
15. října 2026 19:51
FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa
15. října 2026 18:26
Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude
Americký prezident Donald Trump oznámil, že připravované popravení odsouzeného masového vraha Nidala Hasana popravčí četou nebude veřejně streamováno. Reagoval tak na předchozí prohlášení Pentagonu, které vyvolalo vlnu ostré kritiky napříč americkou politickou scénou. Samotný verdikt a termín popravy na základně Fort Hood však zůstávají v platnosti.
Zdroj: Libor Novák