Zásah v Afghánistánu byl od samého počátku odkázán na podporu Spojených států, což bylo všem jasné, spojenci ale podcenili ochotu samotných afghánských bezpečnostních sil vzdorovat radikálnímu islámskému hnutí Tálibán. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
Zdůraznila, že podpora určená Afgháncům pracujícím kdysi v německých službách nesmí skončit s odchodem německých vojáků a že pomoc s afghánskými uprchlíky potřebují i sousedé Afghánistánu. Po debatě, kdy Merkelová a její vláda čelila kritice, schválili poslanci vyslání až 600 německých vojáků do Kábulu, aby zde pomáhali s evakuací. Mandát vojenské mise platí do 30. září.
"Vývoj posledních dní je hrozivý, je to hořké," řekla Merkelová o bleskovém dobytí provincií a následně také samotné metropole Kábulu hnutím Tálibán. Rychlý přechod země pod nadvládu radikálů označila za novou realitu, kterou je nutné přijmout. "Afghánskou skutečností je nyní Tálibán." řekla.
"Pro mnoho lidí v Afghánistánu je to ale tragédie," zdůraznila Merkelová s tím, že Německo a další západní státy musí s Tálibánem vyjednávat, aby nebylo ztraceno vše, čeho se v zemi za posledních dvacet let dosáhlo.
Letecký most, který Německo vybudovalo mezi Kábulem a Taškentem, označila Merkelová za největší evakuační operaci bundeswehru, jak se německé ozbrojené síly nazývají. "Konec leteckého mostu ale nesmí znamenat konec snah ochránit našeho afghánské spolupracovníky," uvedla.
Američtí vojáci a jejich spojenci ukončí vojenskou přítomnost v Afghánistánu k 31. srpnu, německý parlament dnes ale vyslovil souhlas s tím, aby až 600 německých vojáků mohlo v zemi pomáhat s evakuací do 30. září. Zda Němci zůstanou v Kábulu i v září, bude záviset na USA. Berlín totiž zdůrazňuje, že bez podpory Američanů nebude možné další evakuaci zajistit.
Německo ve spolupráci se spojenci pracuje na dalších řešeních, mimo jiné i na zesílení humanitární pomoci. Na rozvojovou pomoc přímo v místě by proto mělo jít podle Merkelové dodatečných 500 milionů eur (12,8 miliardy korun).
Dnešní debatu, která předcházela hlasování o vyslání až 600 německých vojáků do Kábulu na pomoc s evakuací, zahájil předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble komentářem, že není možné nechat Afghánce na pospas osudu. "Snaha přetvořit zemi k našemu obrazu ztroskotala. Nyní musíme přinejmenším ukázat, že se s porážkou dokážeme vyrovnat," řekl Schäuble, který je členem kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Po kancléřčině prohlášení vystoupil s kritikou Alexander Gauland, který je spolupředsedou poslanecké frakce protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). "Ministr zahraničí (Heiko) Maas byl zcela zaskočen. Zatímco Tálibán obsazoval Afghánistán, seděla kancléřka v kině a ministryně obrany (Annegret Krampová-Karrenbauerová) pekla alsaský koláč," řekl. Vyslovil se také proti přijímání uprchlíků, kteří nyní míří z Afghánistánu do Německa. "Ne všechny kultury jsou vzájemně slučitelné," řekl. Azyl by Gauland poskytl jen těm, kteří byli opravdu loajální vůči Německu, což odhaduje na nízké jednotky tisíc. "A nikomu jinému," dodal.
Šéf sociálnědemokratické frakce Rolf Mützenich řekl, že je nezbytné bez příkras objasnit, co se stalo, a to včetně následků pro jednotlivé resorty. Předseda liberálních demokratů (FDP) Christian Lindner prohlásil, že nyní je nutné rychle Afgháncům pomoci v jejich vlasti a v sousedních zemích. Merkelovou vyzval, aby požádala o mimořádný summit EU, který by se věnoval tomu, jak Afgháncům pomoci v blízkosti jejich vlasti, aby se nemuseli vydávat na nebezpečnou cestu do Evropy.
Šéf frakce postkomunistické Levice Dietmar Bartsch prohlásil na adresu ministra zahraničí Heika Maase, ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové a ministra vnitra Horsta Seehofera, že jejich pochybení v posledních týdnech jsou neomluvitelná. "Paní kancléřko, proč nezasáhnete?" dodal s tím, že neúspěšná afghánská mise bude nejtemnější skvrnou v kariéře Merkelové.
Tvrdě na adresu vlády hovořila i kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, podle které kabinet Merkelové přivedl do neštěstí nejen obyvatele Afghánistánu, ale i bundeswehr. Poznamenala, že vláda v posledních týdnech upřednostnila vnitropolitické cíle nad mezinárodní odpovědností Německa.
Související
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády
Angela Merkelová , Tálibán , Afghanistán
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák