Amrulláh Sálih. Největší nepřítel Tálibánu slíbil pokračování boje za svobodu

Někdejší šéf afghánských zpravodajských služeb, zapřisáhlý nepřítel radikálních islamistů, kteří nyní ovládají zemi, se stáhl do posledního regionu, který tálibové nemají v rukou: do údolí Pandžšír severovýchodně od Kábulu.

"Nezklamu miliony lidí, které mi naslouchaly. Nikdy nebudu pod stejnou střechou jako Tálibán. Nikdy," napsal Sálih v neděli na twitter, než se stáhl do ústraní.

Následující den se na sociálních sítích objevily snímky bývalého viceprezidenta s Ahmadem Masúdem, synem slavného vůdce Ahmada Šáha Masúda, na kterého v roce 2001 spáchala atentát teroristická organizace Al-Káida. Oba muži jsou v údolí Pandžšír na úpatí horského masivu Hindúkúš.

Ahmad Masúd v pondělí ve sloupku zveřejněném francouzským časopisem La Règle du jeu oznámil, že hodlá Tálibánu odporovat. Prohlásil, že chce pokračovat v boji za svobodu ve stopách svého otce, hrdiny protisovětského odporu, který do smrti vzdoroval také bojovníkům Tálibánu.

Vypadá to, že zatímco se v Pandžšíru pomalu přeskupují ozbrojenci, oba muži pokládají základní kámen možné rebelie proti novému režimu. Masúdem ovládané a těžko dosažitelné údolí nepadlo do rukou tálibů ani při občanské válce v 90. letech či pod sovětskou okupační moc o desetiletí dříve.

"Tálibánu nedovolíme, aby vstoupil do Pandžšíru a budeme ho bránit veškerou svou silou," uvedl místní obyvatel, který si nepřál být jmenován.

Pro Sáliha, který z oblasti rovněž pochází, je nynější odpor další z řady bitev proti Tálibánu. V dětství přišel o rodiče a v 90. letech bojoval právě po boku vůdce Masúda. Následně sloužil ve vládě do doby, než ji Tálibán svrhl obsazením Kábulu v roce 1996. Povstalci následně zavedli fundamentalistický režim, který trval až do doby, než je v roce 2001 zbavili moci Američané.

Sálih uvádí, že Tálibán ve snaze vylákat ho z úkrytu mučil jeho sestru. "Můj názor na Tálibán se kvůli událostem z roku 1996 navždy změnil," napsal Sálih minulý rok v úvodníku časopisu Time.

Po útocích na americké půdě z 11. září 2001, které přišly pouhé dva dny po atentátu na Masúda, se stal Sálih významným zdrojem pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Po pádu Tálibánu se v letech 2004 až 2010 postavil do čela afghánské zpravodajské služby NDS. V této funkci si vytvořil rozlehlou síť informátorů a zvědů mezi táliby, ale také v Pákistánu, kde mají vůdci povstalců z velké části základnu.

Sálihovi to umožnilo získat důkazy, jak tvrdí, že tálibové mají i nadále podporu pákistánské armády. Ta veškerá podobná tvrzení odmítá.

Sálihovův vzestup na viceprezidentskou pozici však doprovázely komplikace. V roce 2010 byl sesazen z pozice šéfa NDS po ponižujícím útoku na mírovou konferenci v Kábulu. Na několik let se proto stáhl z politického života, dál však pokračoval v každodenních slovních útocích proti Tálibánu a Pákistánu na sociálních sítích.

Náklonnost vládnoucí vrstvy získal zpět v roce 2018, kdy se stal na několik měsíců ministrem vnitra a upevnil alianci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Státník v neděli z Afghánistánu uprchl do zahraničí. Po volbách v roce 2019 se Sálih stal viceprezidentem.

Osmačtyřicetiletý muž unikl několika útokům Tálibánu, naposledy v září 2020. Tehdy u jeho konvoje explodovala výbušnina nastražená v autě, zemřelo nejméně deset lidí. O několik hodin později se objevil na videu s levou rukou v obvazech a slíbil na útok odpovědět útokem.

"Budeme pokračovat v boji," prohlásil tehdy.