Amrulláh Sálih. Největší nepřítel Tálibánu slíbil pokračování boje za svobodu

I když Tálibán převzal téměř úplnou kontrolu nad Afghánistánem, jeden muž mu stále stojí v cestě. Nyní už bývalý viceprezident Amrulláh Sálih slíbil, že se radikálnímu hnutí nepodvolí, napsala agentura AFP.

Někdejší šéf afghánských zpravodajských služeb, zapřisáhlý nepřítel radikálních islamistů, kteří nyní ovládají zemi, se stáhl do posledního regionu, který tálibové nemají v rukou: do údolí Pandžšír severovýchodně od Kábulu.

"Nezklamu miliony lidí, které mi naslouchaly. Nikdy nebudu pod stejnou střechou jako Tálibán. Nikdy," napsal Sálih v neděli na twitter, než se stáhl do ústraní.

Následující den se na sociálních sítích objevily snímky bývalého viceprezidenta s Ahmadem Masúdem, synem slavného vůdce Ahmada Šáha Masúda, na kterého v roce 2001 spáchala atentát teroristická organizace Al-Káida. Oba muži jsou v údolí Pandžšír na úpatí horského masivu Hindúkúš.

Ahmad Masúd v pondělí ve sloupku zveřejněném francouzským časopisem La Règle du jeu oznámil, že hodlá Tálibánu odporovat. Prohlásil, že chce pokračovat v boji za svobodu ve stopách svého otce, hrdiny protisovětského odporu, který do smrti vzdoroval také bojovníkům Tálibánu.

Vypadá to, že zatímco se v Pandžšíru pomalu přeskupují ozbrojenci, oba muži pokládají základní kámen možné rebelie proti novému režimu. Masúdem ovládané a těžko dosažitelné údolí nepadlo do rukou tálibů ani při občanské válce v 90. letech či pod sovětskou okupační moc o desetiletí dříve.

"Tálibánu nedovolíme, aby vstoupil do Pandžšíru a budeme ho bránit veškerou svou silou," uvedl místní obyvatel, který si nepřál být jmenován.

Pro Sáliha, který z oblasti rovněž pochází, je nynější odpor další z řady bitev proti Tálibánu. V dětství přišel o rodiče a v 90. letech bojoval právě po boku vůdce Masúda. Následně sloužil ve vládě do doby, než ji Tálibán svrhl obsazením Kábulu v roce 1996. Povstalci následně zavedli fundamentalistický režim, který trval až do doby, než je v roce 2001 zbavili moci Američané.

Sálih uvádí, že Tálibán ve snaze vylákat ho z úkrytu mučil jeho sestru. "Můj názor na Tálibán se kvůli událostem z roku 1996 navždy změnil," napsal Sálih minulý rok v úvodníku časopisu Time.

Po útocích na americké půdě z 11. září 2001, které přišly pouhé dva dny po atentátu na Masúda, se stal Sálih významným zdrojem pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Po pádu Tálibánu se v letech 2004 až 2010 postavil do čela afghánské zpravodajské služby NDS. V této funkci si vytvořil rozlehlou síť informátorů a zvědů mezi táliby, ale také v Pákistánu, kde mají vůdci povstalců z velké části základnu.

Sálihovi to umožnilo získat důkazy, jak tvrdí, že tálibové mají i nadále podporu pákistánské armády. Ta veškerá podobná tvrzení odmítá.

Sálihovův vzestup na viceprezidentskou pozici však doprovázely komplikace. V roce 2010 byl sesazen z pozice šéfa NDS po ponižujícím útoku na mírovou konferenci v Kábulu. Na několik let se proto stáhl z politického života, dál však pokračoval v každodenních slovních útocích proti Tálibánu a Pákistánu na sociálních sítích.

Náklonnost vládnoucí vrstvy získal zpět v roce 2018, kdy se stal na několik měsíců ministrem vnitra a upevnil alianci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Státník v neděli z Afghánistánu uprchl do zahraničí. Po volbách v roce 2019 se Sálih stal viceprezidentem.

Osmačtyřicetiletý muž unikl několika útokům Tálibánu, naposledy v září 2020. Tehdy u jeho konvoje explodovala výbušnina nastražená v autě, zemřelo nejméně deset lidí. O několik hodin později se objevil na videu s levou rukou v obvazech a slíbil na útok odpovědět útokem.

"Budeme pokračovat v boji," prohlásil tehdy.

Související

Afghánistán, Kábul

Tálibán přitvrzuje. V Afghánistánu už zakazuje i knihy

V afghánské provincii Helmand začal ve čtvrtek platit zákaz zveřejňování fotografií a videí zobrazujících živé bytosti. Toto nařízení, oznámené představiteli ministerstva informací, je součástí snahy o zajištění dodržování mravních zákonů hnutí Tálibán. Kromě toho ministerstvo zakázalo také 400 knih, které jsou podle jejich vyjádření v rozporu s islámskými a afghánskými hodnotami.  
Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

Více souvisejících

Afghanistán Amrulláh Sálih (afghánský politik) Tálibán

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 57 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 10 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy