ANALÝZA | Jak je možné, že Tálibán postupuje v Afghánistánu tak rychle? Může vláda vyhrát?

Rychlost, s jakou Tálibán postupuje v Afghánistánu, mnohé překvapil, zatímco regionální metropole afghánských provincií padají do rukou bojovníků této radikální islamistické skupiny jako kostky domina. Postup ozbrojenců jednoznačně nabral spád, zatímco afghánská vláda se snaží udržet u moci, napsal zpravodajský server BBC News.

Tento týden jedna uniklá zpráva americké rozvědky odhadla, že by Tálibán mohl zaútočit na Kábul během několika týdnů a vláda by mohla padnout do 90 dnů. Jak se tedy mohlo všechno seběhnout tak rychle?

Spojené státy a jejich spojenci z řad NATO - včetně Velké Británie - strávily většinu posledních 20 let výcvikem a vyzbrojováním afghánských bezpečnostních sil. Bezpočet amerických a britských generálů tvrdilo, že vytvořili silnější a schopnější afghánskou armádu. Tyto přísliby ale dnes vyznívají prázdně.

SÍLA TÁLIBÁNU

Afghánská vláda by stále mohla, teoreticky, mít navrch, protože má k dispozici větší sílu. Počet příslušníků afghánských bezpečnostních sil dosahuje více než 300.000, tedy alespoň na papíře. To zahrnuje afghánskou armádu, letectvo a policii. Ale ve skutečnosti se země vždy potýkala se snahou splnit kvóty rekrutů.

Afghánská armáda a policie mají na kontě problematickou historii vysokého počtu obětí, dezercí a korupce, kdy někteří bezskrupulózní velitelé pobírali žold za neexistující vojáky, takzvané "mrtvé duše".

Ve své poslední zprávě pro americký Kongres vyjádřil Speciální generální inspektor pro Afghánistán (SIGAR) "vážné obavy z rozkladných následků korupce... a pochybné přesnosti údajů o aktuálním počtu ozbrojených sil".

Jack Watling z britského Královského ústavu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI) uvedl, že dokonce ani afghánská armáda si nikdy nebyla jistá, kolik vojáků vlastně má. A navíc podle něj byly neustále problémy s udržením vybavení a morálky. Vojáci byli často posíláni do oblastí, kde nemají žádné kmenové ani rodinné vazby. To je jedním z důvodů, proč mohou být někteří z nich ochotni tak rychle a bez boje opustit svá stanoviště.

Spočítat sílu Tálibánu je ještě těžší. Podle amerického Střediska pro boj proti terorismu ve West Pointu odhady uvádějí, že jádro Tálibánu tvoří 60.000 bojovníků. Při započítání dalších ozbrojených skupin a stoupenců může tento počet překročit 200.000.

Doktor Mike Martin, což je paštunsky hovořící bývalý britský vojenský důstojník, který ve své knize An Intimate War (Důvěrná válka) popsal historii konfliktu v provincii Hílmand, varoval před rizikem definování Tálibánu jako jediné, monolitické skupiny. Místo toho uvádí: "Tálibán je bližší ke koalici nezávislých držitelů franšízy, kteří jsou volně - a s největší pravděpodobností dočasně - navzájem spojení." A dodává, že také afghánská vláda je hnána místními frakčními motivy.

PŘÍSTUP KE ZBRANÍM

I tady by měla mít afghánská vláda výhodu jak z hlediska financování, tak z hlediska zbraní. Dostala miliardy dolarů, aby mohla vojákům zaplatit žold a vybavení - většinou od Spojených států. Ve své zprávě z července 2021 SIGAR uvádí, že na bezpečnost Afghánistánu bylo vynaloženo více než 88 miliard dolarů (téměř 1,9 bilionu Kč). Zpráva ale zlověstně dodává: "Na otázku, zda byly tyto peníze dobře vynaloženy, odpoví výsledek střetů na bojišti."

Tam by mělo vládním silám poskytnout kritickou výhodu afghánské vojenské letectvo. Ale to se neustále potýkalo a stále potýká se snahou udržet v provozuschopném stavu svých 211 letadel a zajistit pro ně posádky. Tento problém je čím dál tím akutnější s ohledem na to, že se Tálibán cíleně zaměřuje na piloty. Stejně tak není letectvo schopné splňovat požadavky velitelů pozemních sil.

Proto se v posledních dnech do bojů zapojilo americké vojenské letectvo, například u města Laškargáh. Není ovšem jasné, jak dlouho ještě budou Spojené státy ochotny podobnou podporu poskytovat.

Tálibán se často spoléhá na zisky z obchodu s drogami, ale má také podporu zvenčí - především z Pákistánu. V poslední době Tálibán ukořistil zbraně a vybavení afghánských bezpečnostních sil, z nichž část jim poskytly Spojené státy - včetně vozů Humvee, přístrojů na noční vidění, kulometů, minometů a dělostřelectva.

Afghánistán byl už předtím zaplaven zbraněmi po sovětské invazi a Tálibán dokázal, že se i s primitivnějšími prostředky dokáže bránit mnohem vyspělejším silám. Stačí si vzpomenout na smrtící následky improvizovaných výbušných zařízení (IED) na americké a britské vojáky. To a místní znalost terénu bylo a je jejich výhodou.

SOUSTŘEDĚNÍ NA SEVER A ZÁPAD

Navzdory nesourodé povaze Tálibánu někteří i tak vidí v jejich nejnovějším postupu koordinovaný plán. Bývalý britský velitel brigády a nyní člen Ústavu strategických studií Ben Barry připouští, že územní zisky Tálibánu mohou být oportunistické, ale dodává: "Kdybych měl vytvořit plán kampaně, pak by mi dalo velkou práci přijít s něčím lepším, než je tohle."

Poukazuje přitom na to, jak se útoky Tálibánu soustřeďují na sever a západ, a ne na jejich tradiční bašty na jihu země. Tálibán také obsadil klíčové hraniční přechody a kontrolní stanoviště, a tím vládu potýkající se s nedostatkem financí připravil o nezbytně potřebné zisky ze cla.

Tálibán také zintenzivnil cílené vraždy klíčových oficiálních činitelů, bojovníků za lidská práva a novinářů. Pomalu, ale jistě tak vymazává část malých krůčků vpřed, které země získala za posledních 20 let.

Pokud jde o strategii afghánské vlády - tu je mnohem těžší definovat. Sliby, že znovu obsadí všechny části území, které dobyl Tálibán, znějí čím dál tím víc hluše. Zdá se také, že Tálibán vítězí v propagandistické válce. Úspěchy na bitevním poli podle Barryho posílily morálku Tálibánu a dodaly mu pocit jednoty. Naopak afghánská vláda je na kolenou, hašteří se a odvolává generály.

JAK TOHLE VŠECHNO SKONČÍ?

Situace rozhodně pro afghánskou vládu vypadá neradostně. Jack Watling ale míní, že i když vše vypadá pro afghánskou armádu čím dál tím pesimističtěji, "situaci by stále ještě mohla zachránit politika". Pokud se vládě podaří získat na svou stranu kmenové vůdce, stále ještě má šanci dostat se z patové situace.

Tento názor sdílí i Mike Martin, který poukazuje na návrat bývalého vůdce jedné z ozbrojených frakcí Abdar Rašída Dóstuma do Mazáre Šarífu. To je podle něj významný moment, protože Dóstum už začal vyjednávat.

Letní období bojů už brzy skončí a přijde afghánská zima, během níž jsou přesuny pozemních sil náročnější. Je stále ještě možné, že do konce roku v Afghánistánu vydrží patová situace, kdy se vláda bude držet v Kábulu a několika větších městech. Pokud se Tálibán roztříští, mohla by se dokonce karta obrátit.

Ale v tuto chvíli se zdá, že snaha USA a NATO přinést do Afghánistánu mír, bezpečí a stabilitu, byla stejně marná, jako stejný pokus Sovětského svazu před nimi.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán Tálibán

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 55 minutami

před 2 hodinami

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy

Sever Čech zažil v uplynulém týdnu výrazné teplotní výkyvy, kdy se střídala tropická horka s nočními mrazy. Zatímco denní maxima stoupala velmi vysoko, noční a ranní minima vykazovala značné rozdíly v závislosti na konkrétní lokalitě a nadmořské výšce.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy