ANALÝZA | Jak je možné, že Tálibán postupuje v Afghánistánu tak rychle? Může vláda vyhrát?

Rychlost, s jakou Tálibán postupuje v Afghánistánu, mnohé překvapil, zatímco regionální metropole afghánských provincií padají do rukou bojovníků této radikální islamistické skupiny jako kostky domina. Postup ozbrojenců jednoznačně nabral spád, zatímco afghánská vláda se snaží udržet u moci, napsal zpravodajský server BBC News.

Tento týden jedna uniklá zpráva americké rozvědky odhadla, že by Tálibán mohl zaútočit na Kábul během několika týdnů a vláda by mohla padnout do 90 dnů. Jak se tedy mohlo všechno seběhnout tak rychle?

Spojené státy a jejich spojenci z řad NATO - včetně Velké Británie - strávily většinu posledních 20 let výcvikem a vyzbrojováním afghánských bezpečnostních sil. Bezpočet amerických a britských generálů tvrdilo, že vytvořili silnější a schopnější afghánskou armádu. Tyto přísliby ale dnes vyznívají prázdně.

SÍLA TÁLIBÁNU

Afghánská vláda by stále mohla, teoreticky, mít navrch, protože má k dispozici větší sílu. Počet příslušníků afghánských bezpečnostních sil dosahuje více než 300.000, tedy alespoň na papíře. To zahrnuje afghánskou armádu, letectvo a policii. Ale ve skutečnosti se země vždy potýkala se snahou splnit kvóty rekrutů.

Afghánská armáda a policie mají na kontě problematickou historii vysokého počtu obětí, dezercí a korupce, kdy někteří bezskrupulózní velitelé pobírali žold za neexistující vojáky, takzvané "mrtvé duše".

Ve své poslední zprávě pro americký Kongres vyjádřil Speciální generální inspektor pro Afghánistán (SIGAR) "vážné obavy z rozkladných následků korupce... a pochybné přesnosti údajů o aktuálním počtu ozbrojených sil".

Jack Watling z britského Královského ústavu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI) uvedl, že dokonce ani afghánská armáda si nikdy nebyla jistá, kolik vojáků vlastně má. A navíc podle něj byly neustále problémy s udržením vybavení a morálky. Vojáci byli často posíláni do oblastí, kde nemají žádné kmenové ani rodinné vazby. To je jedním z důvodů, proč mohou být někteří z nich ochotni tak rychle a bez boje opustit svá stanoviště.

Spočítat sílu Tálibánu je ještě těžší. Podle amerického Střediska pro boj proti terorismu ve West Pointu odhady uvádějí, že jádro Tálibánu tvoří 60.000 bojovníků. Při započítání dalších ozbrojených skupin a stoupenců může tento počet překročit 200.000.

Doktor Mike Martin, což je paštunsky hovořící bývalý britský vojenský důstojník, který ve své knize An Intimate War (Důvěrná válka) popsal historii konfliktu v provincii Hílmand, varoval před rizikem definování Tálibánu jako jediné, monolitické skupiny. Místo toho uvádí: "Tálibán je bližší ke koalici nezávislých držitelů franšízy, kteří jsou volně - a s největší pravděpodobností dočasně - navzájem spojení." A dodává, že také afghánská vláda je hnána místními frakčními motivy.

PŘÍSTUP KE ZBRANÍM

I tady by měla mít afghánská vláda výhodu jak z hlediska financování, tak z hlediska zbraní. Dostala miliardy dolarů, aby mohla vojákům zaplatit žold a vybavení - většinou od Spojených států. Ve své zprávě z července 2021 SIGAR uvádí, že na bezpečnost Afghánistánu bylo vynaloženo více než 88 miliard dolarů (téměř 1,9 bilionu Kč). Zpráva ale zlověstně dodává: "Na otázku, zda byly tyto peníze dobře vynaloženy, odpoví výsledek střetů na bojišti."

Tam by mělo vládním silám poskytnout kritickou výhodu afghánské vojenské letectvo. Ale to se neustále potýkalo a stále potýká se snahou udržet v provozuschopném stavu svých 211 letadel a zajistit pro ně posádky. Tento problém je čím dál tím akutnější s ohledem na to, že se Tálibán cíleně zaměřuje na piloty. Stejně tak není letectvo schopné splňovat požadavky velitelů pozemních sil.

Proto se v posledních dnech do bojů zapojilo americké vojenské letectvo, například u města Laškargáh. Není ovšem jasné, jak dlouho ještě budou Spojené státy ochotny podobnou podporu poskytovat.

Tálibán se často spoléhá na zisky z obchodu s drogami, ale má také podporu zvenčí - především z Pákistánu. V poslední době Tálibán ukořistil zbraně a vybavení afghánských bezpečnostních sil, z nichž část jim poskytly Spojené státy - včetně vozů Humvee, přístrojů na noční vidění, kulometů, minometů a dělostřelectva.

Afghánistán byl už předtím zaplaven zbraněmi po sovětské invazi a Tálibán dokázal, že se i s primitivnějšími prostředky dokáže bránit mnohem vyspělejším silám. Stačí si vzpomenout na smrtící následky improvizovaných výbušných zařízení (IED) na americké a britské vojáky. To a místní znalost terénu bylo a je jejich výhodou.

SOUSTŘEDĚNÍ NA SEVER A ZÁPAD

Navzdory nesourodé povaze Tálibánu někteří i tak vidí v jejich nejnovějším postupu koordinovaný plán. Bývalý britský velitel brigády a nyní člen Ústavu strategických studií Ben Barry připouští, že územní zisky Tálibánu mohou být oportunistické, ale dodává: "Kdybych měl vytvořit plán kampaně, pak by mi dalo velkou práci přijít s něčím lepším, než je tohle."

Poukazuje přitom na to, jak se útoky Tálibánu soustřeďují na sever a západ, a ne na jejich tradiční bašty na jihu země. Tálibán také obsadil klíčové hraniční přechody a kontrolní stanoviště, a tím vládu potýkající se s nedostatkem financí připravil o nezbytně potřebné zisky ze cla.

Tálibán také zintenzivnil cílené vraždy klíčových oficiálních činitelů, bojovníků za lidská práva a novinářů. Pomalu, ale jistě tak vymazává část malých krůčků vpřed, které země získala za posledních 20 let.

Pokud jde o strategii afghánské vlády - tu je mnohem těžší definovat. Sliby, že znovu obsadí všechny části území, které dobyl Tálibán, znějí čím dál tím víc hluše. Zdá se také, že Tálibán vítězí v propagandistické válce. Úspěchy na bitevním poli podle Barryho posílily morálku Tálibánu a dodaly mu pocit jednoty. Naopak afghánská vláda je na kolenou, hašteří se a odvolává generály.

JAK TOHLE VŠECHNO SKONČÍ?

Situace rozhodně pro afghánskou vládu vypadá neradostně. Jack Watling ale míní, že i když vše vypadá pro afghánskou armádu čím dál tím pesimističtěji, "situaci by stále ještě mohla zachránit politika". Pokud se vládě podaří získat na svou stranu kmenové vůdce, stále ještě má šanci dostat se z patové situace.

Tento názor sdílí i Mike Martin, který poukazuje na návrat bývalého vůdce jedné z ozbrojených frakcí Abdar Rašída Dóstuma do Mazáre Šarífu. To je podle něj významný moment, protože Dóstum už začal vyjednávat.

Letní období bojů už brzy skončí a přijde afghánská zima, během níž jsou přesuny pozemních sil náročnější. Je stále ještě možné, že do konce roku v Afghánistánu vydrží patová situace, kdy se vláda bude držet v Kábulu a několika větších městech. Pokud se Tálibán roztříští, mohla by se dokonce karta obrátit.

Ale v tuto chvíli se zdá, že snaha USA a NATO přinést do Afghánistánu mír, bezpečí a stabilitu, byla stejně marná, jako stejný pokus Sovětského svazu před nimi.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán Tálibán

Aktuálně se děje

před 45 minutami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 3 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 3 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 4 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 5 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 6 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

ICC

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

včera

Dálnice D1

Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste

Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.

včera

Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry

Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy