Asad stojí před větším problémem než válka, čelí největší krizi za 9 let

Kritické materiály publikované v ruských médiích poukazují na Asadovu závislost na zahraničních spojencích - Íránu a Rusku. Zhroucené hospodářství uvrhlo Syřany do bídy, jakou v nedávné historii nepoznali. Rusko ani Írán nejsou v situaci, aby Sýrii pomohly miliardovou injekcí. Asad odmítá reformy, jež by otevřely dveře penězům ze Západu a ze zemí Perského zálivu.

Lina Chatíbová z londýnského institutu Chatham House se domnívá, že Asad je nyní velmi zranitelný. "Je závislý na Íránu a Rusku, voličům nemá co nabídnout, svět ho neuznává, nemá vojenskou sílu jako před válkou. Jeho kufřík s nářadím je prázdný, je zranitelnější než dřív," řekla Chatíbová.

Na rodinné problémy ukázal případ Asadova bratrance Rámího Machlúfa, který zveřejnil informaci, že se stát snaží zkonfiskovat mu majetek. Podle státu dluží tento bohatý Syřan na daních 600 milionů dolarů (15 miliard korun) a má je vrátit. Na videu tvrdí, že se nevzdal za války a nevzdá se ani nyní. Asad vyvíjí tlak i na jiné bohaté Syřany, kteří na válce vydělali. Spor s Machlúfem se ale dotýká srdce rodiny. "Je to velmi vážné a liší se to od tlaku na jiné podnikatele," sdělil Ajmán Abdan Núr, který v roce 2008 uprchl a provozuje nyní zpravodajskou síť All4Syria. Machlúf neohrožuje Asada v úřadě, ale jeho rodina patří k významným členům klanu alávitů, k němuž náleží také Asad. Machlúfovy podniky, charity a milice poskytují živobytí tisícům Syřanů. "Pane Rámí, všichni jsme s vámi. Jste otcem chudých a existují zloději, kteří tento národ okradli," uvedl jeden uživatel sociálních sítí.

Novinář Danny Makkí upozornil, že Machlúf prezidenta kritizuje veřejně - "to není neshoda, ale otevřený nesouhlas s prezidentem," řekl Makkí.

Běžní Syřané spor považují za důkaz toho, že se bohatství státu soustředilo v rukou ještě menšího okruhu lidí než dříve, zatímco ostatní jsou ožebračeni. Ceny cukru a chleba se za měsíc zdvojnásobily, Syřanům hrozí hlad. Propad syrské libry urychluje dramatický pád měny v Libanonu.

Velký problém je ekonomika zdevastovaná válkou a sankce USA a Evropské unie, jež mají Asada donutit ke kompromisu s opozicí. V červnu začnou platit americké sankce, které umožní trestat kohokoli za pomoc Damašku.

Ke kritikům se kromě Machlúfa připojili i ti, kteří patřili k loajálním. Nejznámější je bývalý voják Bašír Hárún. V boji proti rebelům by zraněn a na facebooku má fotografii, kde mu Asad i jeho žena děkují coby hrdinovi. Hárún se nebál poukázat na to, že vláda snížila příspěvky na terapii raněných veteránů. "Jedná se s námi jako s dostihovými koňmi, kteří se střílejí, když se zraní, protože už nejsou k užitku," sdělil Hárún.

Ke kritice se připojilo i spojenecké Rusko. Objevují se tam články, které režim kritizují za neústupnost a korupci. Bývalý ruský velvyslanec v Sýrii Alexandr Aksenjonok řekl, že Asadova neochota učinit politické ústupky jde proti zájmům Ruska. "Ten režim nechce nebo není schopen utvořit vládní systém, který by omezil korupci a zločin. Rusko je v kompromisech na hraně," řekl.

Analytik Fjodor Lukjanov si myslí, že Rusko politiku v Sýrii nezmění. Intervencí v roce 2015 dosáhlo svých cílů a nevzdá se jich. "Jistěže Asad závisí na podpoře Ruska, ale Rusko je z politického pohledu na něm také závislé. Nemůže si dovolit ho přestat podporovat, aniž by ho to samotné politicky nepoškodilo," řekl.

Profesor orientálních studií Nikolaj Surkov soudí, že Moskvě stále více vadí neochota syrské vlády provést politické změny. Tyto reformy, "které byl rozmělnily Asadovu absolutní moc, jsou základní podmínkou skutečného a trvalého usmíření. I když vláda vojensky zvítězí, dokud se nevyřeší hlavní důvody nespokojenosti, bude hrozit obnova odporu," řekl Surkov.

V provinci Dará, která proti Asadovi vystoupila v roce 2011 jako první, se nyní množí útoky, únosy, vraždy a přepadávání, při nichž zahynuli syrští vojáci. Není jasné, kdo za tím stojí. Provincie Idlib je další příklad - ofenzíva proti rebelům podporovaná Ruskem tam narazila na rozhořčený protiútok turecké armády. Rusko pak vyjednalo příměří s ohledem spíš na zájmy Ankary než Damašku. Nic z toho nepotvrzuje to, co říká Asad, totiž že má po kontrolou většinu území, soudí Makkí. "Toto je nebezpečnější než celá válka. Jestli Asad nenajde řešení, nebude vládnout stabilní Sýrii," řekl.