Asad stojí před větším problémem než válka, čelí největší krizi za 9 let

Syrský prezident Bašár Asad čelí největší krizi za devět let války. Důvodem jsou neshody v rodině, hroutící se ekonomika a napětí ve vztahu s klíčovým partnerem Ruskem. Přitom se jeho odpůrci stáhli do posledního koutu v severozápadní Sýrii, nepředstavují hrozbu a není ani žádný jiný uchazeč o prezidentské křeslo v zemi, jíž Asadova rodina vládla 50 let, píše list The Washington Post.

Kritické materiály publikované v ruských médiích poukazují na Asadovu závislost na zahraničních spojencích - Íránu a Rusku. Zhroucené hospodářství uvrhlo Syřany do bídy, jakou v nedávné historii nepoznali. Rusko ani Írán nejsou v situaci, aby Sýrii pomohly miliardovou injekcí. Asad odmítá reformy, jež by otevřely dveře penězům ze Západu a ze zemí Perského zálivu.

Lina Chatíbová z londýnského institutu Chatham House se domnívá, že Asad je nyní velmi zranitelný. "Je závislý na Íránu a Rusku, voličům nemá co nabídnout, svět ho neuznává, nemá vojenskou sílu jako před válkou. Jeho kufřík s nářadím je prázdný, je zranitelnější než dřív," řekla Chatíbová.

Na rodinné problémy ukázal případ Asadova bratrance Rámího Machlúfa, který zveřejnil informaci, že se stát snaží zkonfiskovat mu majetek. Podle státu dluží tento bohatý Syřan na daních 600 milionů dolarů (15 miliard korun) a má je vrátit. Na videu tvrdí, že se nevzdal za války a nevzdá se ani nyní. Asad vyvíjí tlak i na jiné bohaté Syřany, kteří na válce vydělali. Spor s Machlúfem se ale dotýká srdce rodiny. "Je to velmi vážné a liší se to od tlaku na jiné podnikatele," sdělil Ajmán Abdan Núr, který v roce 2008 uprchl a provozuje nyní zpravodajskou síť All4Syria. Machlúf neohrožuje Asada v úřadě, ale jeho rodina patří k významným členům klanu alávitů, k němuž náleží také Asad. Machlúfovy podniky, charity a milice poskytují živobytí tisícům Syřanů. "Pane Rámí, všichni jsme s vámi. Jste otcem chudých a existují zloději, kteří tento národ okradli," uvedl jeden uživatel sociálních sítí.

Novinář Danny Makkí upozornil, že Machlúf prezidenta kritizuje veřejně - "to není neshoda, ale otevřený nesouhlas s prezidentem," řekl Makkí.

Běžní Syřané spor považují za důkaz toho, že se bohatství státu soustředilo v rukou ještě menšího okruhu lidí než dříve, zatímco ostatní jsou ožebračeni. Ceny cukru a chleba se za měsíc zdvojnásobily, Syřanům hrozí hlad. Propad syrské libry urychluje dramatický pád měny v Libanonu.

Velký problém je ekonomika zdevastovaná válkou a sankce USA a Evropské unie, jež mají Asada donutit ke kompromisu s opozicí. V červnu začnou platit americké sankce, které umožní trestat kohokoli za pomoc Damašku.

Ke kritikům se kromě Machlúfa připojili i ti, kteří patřili k loajálním. Nejznámější je bývalý voják Bašír Hárún. V boji proti rebelům by zraněn a na facebooku má fotografii, kde mu Asad i jeho žena děkují coby hrdinovi. Hárún se nebál poukázat na to, že vláda snížila příspěvky na terapii raněných veteránů. "Jedná se s námi jako s dostihovými koňmi, kteří se střílejí, když se zraní, protože už nejsou k užitku," sdělil Hárún.

Ke kritice se připojilo i spojenecké Rusko. Objevují se tam články, které režim kritizují za neústupnost a korupci. Bývalý ruský velvyslanec v Sýrii Alexandr Aksenjonok řekl, že Asadova neochota učinit politické ústupky jde proti zájmům Ruska. "Ten režim nechce nebo není schopen utvořit vládní systém, který by omezil korupci a zločin. Rusko je v kompromisech na hraně," řekl.

Analytik Fjodor Lukjanov si myslí, že Rusko politiku v Sýrii nezmění. Intervencí v roce 2015 dosáhlo svých cílů a nevzdá se jich. "Jistěže Asad závisí na podpoře Ruska, ale Rusko je z politického pohledu na něm také závislé. Nemůže si dovolit ho přestat podporovat, aniž by ho to samotné politicky nepoškodilo," řekl.

Profesor orientálních studií Nikolaj Surkov soudí, že Moskvě stále více vadí neochota syrské vlády provést politické změny. Tyto reformy, "které byl rozmělnily Asadovu absolutní moc, jsou základní podmínkou skutečného a trvalého usmíření. I když vláda vojensky zvítězí, dokud se nevyřeší hlavní důvody nespokojenosti, bude hrozit obnova odporu," řekl Surkov.

V provinci Dará, která proti Asadovi vystoupila v roce 2011 jako první, se nyní množí útoky, únosy, vraždy a přepadávání, při nichž zahynuli syrští vojáci. Není jasné, kdo za tím stojí. Provincie Idlib je další příklad - ofenzíva proti rebelům podporovaná Ruskem tam narazila na rozhořčený protiútok turecké armády. Rusko pak vyjednalo příměří s ohledem spíš na zájmy Ankary než Damašku. Nic z toho nepotvrzuje to, co říká Asad, totiž že má po kontrolou většinu území, soudí Makkí. "Toto je nebezpečnější než celá válka. Jestli Asad nenajde řešení, nebude vládnout stabilní Sýrii," řekl.

Související

Více souvisejících

Bašár Asad Sýrie

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 50 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy