Činitel OSN: V syrských táborech pro rodiny IS zemřelo 700 lidí

Na čtvrteční tiskové konferenci řekl, že v táborech Al-Húl a Rúdž kvůli nedostatku jídla a léků umíraly i děti. Tato zařízení spravují kurdské síly, které s podporou USA bojovaly proti IS.

Úmrtí stovek obyvatel táborů podle Voroncova vyvolalo "pocity hněvu". Činitel následně vyzval mezinárodní společenství, aby rozhodlo o tom, jak s obyvateli tábora naloží, jelikož zadržovat je na těchto místech je "velmi nebezpečné". "Mohli by vytvořit velmi výbušné materiály, které by mohly velmi pomoci teroristům obnovit své aktivity (v Sýrii a Iráku)," varoval.

V roce 2014 se radikálům z IS podařilo získat kontrolu nad téměř polovinou Sýrie a téměř třetinou Iráku. O tři roky později přišel IS prakticky o veškerá území, včetně svých hlavních bašt - iráckého Mosulu a syrské Rakky. Hlavní baštu islamistů v Sýrii v říjnu 2017 osvobodila arabsko-kurdská koalice SDF s pomocí Spojených států. Loni v březnu SDF ohlásila územní porážku IS v Sýrii vítězstvím v Baghúzu, který leží na východě země poblíž irácké hranice. Experti OSN nicméně dříve letos uvedli, že zbývající členové IS v Sýrii a Iráku navzdory ztrátě území páchají čím dál smělejší útoky a plánují své zadržované bojovníky osvobodit.

Kurdští bojovníci kromě táborů Al-Húl a Rúdž dohlíží také na tisíce bojovníků a chlapců z IS ve věznicích.

Nevládní organizace International Crisis Group 7. dubna informovala, že v táboře Al-Húl je 66.000 žen a dětí a 4000 v táboře Rúdž, většinu z nich přitom tvoří příbuzní extremistů z IS. Zhruba 13.500 obyvatel těchto táborů tvoří cizinci, ostatní jsou zhruba půl na půl Syřané a Iráčané. Humanitární pracovníci podle organizace tábory označili za přelidněné, šíří se tam podle nich tuberkulóza a je tam vysoká mortalita.

"Žádná země nechce zpátky tyto lidi s velmi negativní a velmi nebezpečnou teroristickou minulostí," uvedl Voroncov.

Doplnil však, že v táborech žije asi 9000 dětí a hlavní prioritou by nyní mělo být zachránit ty mladší šesti let. Voroncov uvedl, že jeho úřad tuto záležitost usilovně řeší se státy, jejichž občané jsou táborech zadrženi. K repatriaci některých svých občanů ale přistoupilo podle Voroncova jen málo států, přičemž zmínil středoasijské země, Rusko a USA.

Voroncov podle AP poznamenal, že u žen jde o "složitější příběh". Jsou tam "oběti terorismu", které nevěděly, co dělají, když doprovázely své muže a rodiny do Iráku a Sýrie, ale " ale mezi lidmi zadrženými v táborech je také mnoho radikalizovaných žen," doplnil.

Voroncov se domnívá, že správná cesta je ženy stíhat a následně je rehabilitovat a opět začlenit do společnosti. Dodal však, že jde o velmi "náročný problém".