Co se stalo s Islámským státem? Muž z Pentagonu objasnil, kam se poděl chalífát

NÁZOR - Islámský stát (IS) ohrožoval celý Irák a celou Sýrii a vzbuzoval závažné obavy z terorismu v západním světě, připomíná vojenský publicista Kris Osborn. Bývalý pracovník Pentagonu v komentáři pro server National Interest pokládá otázky, co se s organizací stalo a zda skutečně zmizela.

Deník Shopaholičky

Hrozba zůstává

Hrozivý chalífát kdysi ovládal překvapivě velkou část Blízkého východu, uvádí autor komentáře. Dodává, že situaci změnil až zásah spojenecké koalice, ale otázkou, zda IS skončil nadobro.

O zbytcích IS již příliš neslýcháme, připouští Osborn. Podotýká, že ty části organizace, které možná nadále přežívají, jsou dnes překryty hlasitými a všudypřítomnými obavami z velmocenského soupeření Spojených států, především s Ruskem a Čínou.

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby na tiskové konferenci 6. dubna novinářům sdělil, že IS sice co do rozsahu již nelze považovat za organizaci se schopnostmi jako kdysi, ale i tak zůstává hrozbou, a proto mají Spojené státy v Iráku nadále vojáky, kteří pomáhají a radí místním partnerům, přičemž v zemi zůstávají na jejich žádost, poukazuje Osborn.

"Možná existují enklávy nepřátelských bojovníků nebo okrajové frakce v rámci dříve zorganizované skupiny jinak rozptýlených skupin teroristů, zločinců a zoufalých mladých mužů, kteří tvořili masu IS," bývalý pracovník pentagonu. Domnívá se, že úspěšná eliminace, případně alespoň masivní omezení schopnosti IS provést jakoukoliv významnější útočnou operaci, může do velké míry spočívat v kampani Spojenými státy vedené koalice, která má rozložit a zničit velící a kontrolní epicentrum řídící organizaci zevnitř.

Může se tak opakovat případ al-Káidy, kdy odstranění vedení a hlavních demagogických osobností zkrátka zbaví organizaci, jakou je IS, veškeré formální operační struktury a aparátu, vyzdvihuje Osborn. Soudí, že by to dávalo smysl, s ohledem na důležitost, kterou Spojenými státy vedená koalice přikládá narušování, případně likvidaci velících a kontrolních mechanismů, ať již prostřednictvím kybernetických útoků nebo jinými způsoby rušivých úderů, které se zaměřují na komunikační síť IS a jeho řídící a kontrolní aparát.  

Příklad úspěšné operace

Pokud nedisponuje aparátem, médii a komunikační sítí, IS zkrátka nemůže osnovat ani koordinovat své operace, i kdyby pro ně našel ochotné vykonavače, konstatuje autor komentáře. Naznačuje, že právě přístup k IS může být příkladem úspěšné operace, která staví na lokalizaci, zadržování nebo alespoň masivním omezení veškerého operačního dosahu, kterým skupina jako IS v jistý moment disponovala.

"Stávající kostrč IS - ačkoliv je stále považována za významnou a hodnou patřičných opatření udržujících pozornost a bdělost - byla z velké části zdárně omezena v důsledku úspěšné vojenské kampaně, která měla IS zničit," pokračuje někdejší pracovník Pentagonu. Připomíná, že v kampani, která zahrnovala mnohonárodnostní architekturu leteckých útoků doplněných raketami země-země dlouhého dosahu, došlo i k vůbec prvnímu bojovému nasazení amerických radarem nezachytitelných letounů F-22 Raptor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Mezinárodní úder proti IS byl z velké části naplánován a veden stávajícím americkým ministrem obrany Lloydem Austinem, který před nástupem do funkce sloužil jako vojenský velitel, upozorňuje Osborn.

Spojené státy sdílí s Iráčany cíl v podobě vybudování bezpečnostních sil, které umožní Iráku bránit vlastní suverenitu a potírat teroristické skupiny, které by zemi chtěly využít jako základnu pro své operace, odkazuje autor komentáře na prohlášení Johna Kirbyho. Kvituje ujištění mluvčího Pentagonu, že koalice proti IS nadále podporuje partnerské síly v Iráku a Sýrii skrze letecké operace, zpravodajské informace, sledování a průzkum a podmínečné poskytování vojenského vybavení.  

Deník Shopaholičky

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Terorismus Irák USA (Spojené státy americké) Sýrie

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 38 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy