Co sleduje Rusko v Sýrii? Nejde o Asada, tvrdí překvapivě politolog

Existují pochopitelně další problémy, které jsou pro Moskvu důležité, zdůrazňuje odborník. Připouští však, že Rusko má v Sýrii vojenskou základnu, velký počet pracovníků a syrská anabáze vedla k celkovému posílení role Ruska v regionu.

"Nyní jsme však v situaci, kdy se Rusko snaží změnit svou politiku z přístupu založeného na hrozbě v přistup založený na příležitostech," domnívá se Mamedov. Soudí, že jde především  o ekonomické zisky, kapitalizaci politického vývoje a rozšíření ekonomických otázek za hranice Sýrie.

Právě z tohoto důvodu Rusko využívá svůj vliv v regionu a pragmaticky zlepšuje vztahy s blízkovýchodními státy a vytváří si podmínky pro tamní ekonomickou expanzi, míní politolog. To je podle něj praktická realita dnešní ruské politiky v Sýrii.

Moskva a izraelsko-íránský konflikt v Sýrii

Rusku se pochopitelně daří udržovat funkční vztahy s Izraelem i Íránem zároveň, protože chápe zájmy obou zemí v regionu, vysvětluje Mamedov. Za největší problém považuje situaci, kdy se Írán a Izrael obracejí na Moskvu bilaterálně, protože pak přichází na řadu problém společného postupu a výsadního postavení na Blízkém východě.

Írán a Izrael nejsou arabské státy, ale musejí se do arabského regionu nějak zapojit, zatímco Rusko je cizí, vnější aktér, který se snaží zachovat vztahy s oběma zeměmi, poukazuje expert. Konstatuje, že Moskva se v tomto smyslu nesnaží o snižování napětí mezi oběma zeměmi, ale deeskalaci tensí v regionu a přilehlých oblastech.

"Některé maximalističtější pohledy Teheránu a Tel Avivu nejsou v Moskvě vítány," pokračuje politolog. Domnívá se, že Rusko chce, aby oba státy nakonec pochopily, že musejí nalézt nějaké řešení pro společný život v regionu.

To je hlavní ruský pohled, avšak pokud jde o Sýrii, byli jsme svědky mnoha případů, kdy se Moskva snažila držet Íránce či na Írán napojené milice dále od izraelsko-syrské hranice, připomíná Mamedov. Očekává, že tohoto přístupu se bude Kreml držet i nadále.

Je Bašár Asad postradatelný?

Ruský postoj vůči Sýrii vychází především z bilaterálních rusko-syrských vztahů, které se táhnou několik desetiletí nazpět, uvádí politolog. Vysvětluje, že vše začalo dobrými vztahy Sovětského svazu se Sýrii.

"Navíc, od samého začátku, i v roce 2015, kdy se Rusko začalo v Sýrii silně angažovat, bylo oznámeno (ruským) prezidentem Vladimirem Putinem a stále je oficiální politikou Ruska, že Rusko je tam na podporu syrských státních institucí," píše Mamedov. Dodává, že tento hlavní přístup byl Moskvou sledován vždy.   

I nyní vidíme, že Rusko dělá vše pro to, aby posílilo syrské státní instituce, deklaruje odborník. Zdůrazňuje, že zdaleka nejde pouze o zajištění pozice Bašára Asada coby syrského vůdce.

V oficiálním ruském pojetí je Asad prezident a především zvolený prezident, připomíná expert. Za pravděpodobnou považuje variantu, že v budoucnosti se na tom mnoho nezmění.

Ruský postoj k Sýrii je tedy především o vztazích mezi státy, nikoliv o klientelismu, soudí Mamedov. Domnívá se, že Moskva se snaží jednat s Damaškem na základě modelu interakce ruských státních institucí se syrskými státními institucemi.